Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Texto

naivātmanaḥ prabhur ayaṁ nija-lābha-pūrṇo
mānaṁ janād aviduṣaḥ karuṇo vṛṇīte
yad yaj jano bhagavate vidadhīta mānaṁ
tac cātmane prati-mukhasya yathā mukha-śrīḥ
naivātmanaḥ prabhur ayaṁ nija-lābha-pūrṇo
mānaṁ janād aviduṣaḥ karuṇo vṛṇīte
yad yaj jano bhagavate vidadhīta mānaṁ
tac cātmane prati-mukhasya yathā mukha-śrīḥ

Synonyma

Palabra por palabra

na — ani; eva — jistě; ātmanaḥ — ve svůj osobní prospěch; prabhuḥ — Pán; ayam — tento; nija-lābha-pūrṇaḥ — je vždy spokojený sám v sobě (nepotřebuje být uspokojován službou druhých); mānam — úctu; janāt — od člověka; aviduṣaḥ — který neví, že cílem života je potěšit Nejvyššího Pána; karuṇaḥ — (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství) jenž je tak laskavý k tomuto nevědomému hlupákovi; vṛṇīte — přijímá; yat yat — cokoliv; janaḥ — člověk; bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; vidadhīta — nabízí; mānam — uctívání; tat — to; ca — skutečně; ātmane — v jeho vlastní prospěch; prati-mukhasya — odrazu tváře v zrcadle; yathā — stejně jako; mukha-śrīḥ — ozdobení tváře.

na — ni; eva — ciertamente; ātmanaḥ — para Su beneficio personal; prabhuḥ — Señor; ayam — este; nija-lābha-pūrṇaḥ — está siempre satisfecho en Sí mismo (para estar satisfecho no necesita del servicio de otros); mānam — respeto; janāt — de una persona; aviduṣaḥ — que no sabe que el objetivo de la vida es complacer al Señor Supremo; karuṇaḥ — (la Suprema Personalidad de Dios,) que es muy bondadoso con esa persona necia e ignorante; vṛṇīte — acepta; yat yat — cualquier; janaḥ — una persona; bhagavate — a la Suprema Personalidad de Dios; vidadhīta — pueda ofrecer; mānam — adoración; tat — esa; ca — en verdad; ātmane — para su propio beneficio; prati-mukhasya — del reflejo de la cara en el espejo; yathā — tal como; mukha-śrīḥ — los adornos en la cara.

Překlad

Traducción

Svrchovaný Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je vždy plně spokojený sám v sobě. Je-li Mu tedy něco obětováno, pak tato oběť přináší Pánovou milostí prospěch oddanému, jelikož Pán nepotřebuje od nikoho žádnou službu. Zde je příklad: je-li tvář ozdobena, je ozdoben i její odraz v zrcadle.

El Señor Supremo, la Suprema Personalidad de Dios, siempre está plenamente satisfecho en Sí mismo. Por eso, cuando se Le ofrece algo, esa ofrenda, por la misericordia del Señor, es para beneficio del devoto, pues el Señor no necesita del servicio de nadie. Para dar un ejemplo, si una cara está adornada, el reflejo de la cara en un espejo también lo estará.

Význam

Significado

V bhakti-yoze je doporučeno, aby oddaný následoval devět zásad: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaranaṁ pāda-sevanam / arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Tato služba, která spočívá v oslavování Pána prostřednictvím naslouchání, opěvování atd., samozřejmě není ve prospěch Pána, ale oddaného. Pán je slavný vždy, ať Ho oddaný oslavuje nebo ne, ale pokud to oddaný dělá, sám se tím automaticky proslaví. Ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam — neustálým oslavováním Pána živá bytost očišťuje své srdce a tak může pochopit, že nepatří do hmotného světa a že je duší, jejímž skutečným posláním je rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, aby se mohla vysvobodit z hmotného zajetí. Tak je planoucí oheň hmotné existence okamžitě uhašen (bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam). Hlupák nevěří svým uším, když Kṛṣṇa nařizuje: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Vzdej se veškerých náboženských činností a pouze se odevzdej Mně.” Někteří pošetilí učenci dokonce říkají, že požadovat něco takového je přemrštěné. Tato žádost však nesleduje prospěch Nejvyšší Osobnosti Božství, ale samotného lidstva. Pokud lidské bytosti individuálně a kolektivně odevzdají vše Nejvyšší Osobnosti Božství, plně si vědomy Kṛṣṇy, celá lidská společnost tím získá. Ten, kdo nezasvětí vše Nejvyššímu Pánu, je podle tohoto verše aviduṣa, darebák. V Bhagavad-gītě (7.15) říká samotný Pán totéž:

En el bhakti-yoga, al devoto se le recomienda seguir nueve principios: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanaṁ/ arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. La finalidad de ese servicio de glorificar al Señor con los procesos de escuchar, cantar, etc., no es, por supuesto, el beneficio del Señor; ese servicio devocional se le recomienda al devoto para su propio beneficio. El Señor siempre es glorioso, tanto si el devoto Le glorifica como si no; es el propio devoto quien se llena de gloria cuando se ocupa en la glorificación del Señor. Ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam. Con la glorificación constante del Señor, la entidad viviente se purifica en lo más profundo del corazón; de ese modo, puede comprender que no pertenece al mundo material, sino que es un alma espiritual cuya verdadera actividad consiste en progresar en el cultivo de conciencia de Kṛṣṇa, a fin de poder liberarse de las garras materiales. Así, el ardiente fuego de la existencia material se extingue de inmediato (bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpanam). A los necios les causa asombro el mandamiento de Kṛṣṇa: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: «Abandona toda clase de actividades religiosas y sencillamente entrégate a Mí». Algunos eruditos necios llegan incluso a decir que eso es exigir demasiado. Esa petición, sin embargo, no es para beneficio de la Suprema Personalidad de Dios, sino para beneficio de la sociedad humana. Si los seres humanos lo entregan todo a la Suprema Personalidad de Dios, tanto individual como colectivamente, y con plena conciencia de Kṛṣṇa, toda la sociedad humana saldrá beneficiada. En este verso se califica de aviduṣa, sinvergüenza, a la persona que no lo dedica todo al Señor Supremo. En el Bhagavad-gītā (7.15), el propio Señor Se expresa en términos semejantes:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

“Ničemové, kteří jsou naprosto hloupí, nejnižší z lidí, ti, jež o poznání připravila iluze, a ti, kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.” Ateisté a narādhamové, nejnižší z lidí, jsou nevědomí nešťastníci, a proto se neodevzdávají Nejvyšší Osobnosti Božství. I když je tedy Nejvyšší Pán, Kṛṣṇa, úplný sám v sobě, zjevuje se v různých yugách a vyžaduje od podmíněných duší, aby se Mu odevzdaly a získaly tak prospěch v podobě vysvobození z hmotného zajetí. Čím více se zaměstnáváme na úrovni vědomí Kṛṣṇy a sloužíme Pánu, tím větší bude náš prospěch. Kṛṣṇa však nepotřebuje službu od nikoho z nás.

«Esos malvados sumamente necios, que son lo más bajo de la humanidad, a quienes la ilusión les ha robado el conocimiento, y que participan de la naturaleza atea de los demonios, no se entregan a Mí». Debido a su mala fortuna y a la ignorancia, los ateos y los narādhamas, los más bajos de los hombres, no se entregan a la Suprema Personalidad de Dios. Por esa razón, Kṛṣṇa, el Señor Supremo, a pesar de que goza de plenitud en Sí mismo, adviene en distintos yugas para pedir a las almas condicionadas que se entreguen a Él, de manera que puedan beneficiarse y quedar libres de las garras de la materia. En conclusión, cuanto más nos ocupamos en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, y cuanto más servicio ofrecemos al Señor, más nos beneficiamos. Kṛṣṇa no necesita del servicio de ninguno de nosotros.