Skip to main content

Sloka 28

Text 28

Verš

Texto

tasmād bhavadbhiḥ kartavyaṁ
karmaṇāṁ tri-guṇātmanām
bīja-nirharaṇaṁ yogaḥ
pravāhoparamo dhiyaḥ
tasmād bhavadbhiḥ kartavyaṁ
karmaṇāṁ tri-guṇātmanām
bīja-nirharaṇaṁ yogaḥ
pravāhoparamo dhiyaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

tasmāt — proto; bhavadbhiḥ — vámi; kartavyam — má být vykonáno; karmaṇām — všech hmotných činností; tri-guṇa-ātmanām — podmíněných třemi kvalitami hmotné přírody; bīja-nirharaṇam — spálení semene; yogaḥ — proces spojující živou bytost s Nejvyšším; pravāha — neustálého toku v podobě bdění, snění a hlubokého spánku; uparamaḥ — ukončení; dhiyaḥ — inteligence.

tasmāt — por lo tanto; bhavadbhiḥ — por ustedes mismos; kartavyam — ser hecho; karmaṇām — de todas las actividades materiales; tri-guṇa-ātmanām — condicionadas por las tres modalidades de la naturaleza material; bīja-nirharaṇam — quemar la semilla; yogaḥ — el proceso mediante el cual podemos vincularnos con el supremo; pravāha — del flujo continuo en forma de vigilia, sueño y sueño profundo; uparamaḥ — el cese; dhiyaḥ — de la inteligencia.

Překlad

Traducción

Moji drazí přátelé, synové démonů, proto je vaší povinností začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. To dokáže spálit semeno plodonosných činností uměle vytvořené kvalitami hmotné přírody a zastavit tok inteligence ve stavech bdění, snění a hlubokého spánku. Jinými slovy, když se někdo začne věnovat tomuto procesu, okamžitě zmizí jeho nevědomost.

Por lo tanto, queridos amigos, ¡oh, hijos de los demonios!, su deber es emprender el proceso de conciencia de Kṛṣṇa; esa práctica puede quemar la semilla de las actividades fruitivas creadas artificialmente por las modalidades de la naturaleza material, así como detener el flujo de la inteligencia, que va de la vigilia al sueño y al sueño profundo. En otras palabras, cuando alguien emprende esa senda de conciencia de Kṛṣṇa, su ignorancia se disipa de inmediato.

Význam

Significado

Toto je doloženo v Bhagavad-gītě (14.26):

Esto se confirma en el Bhagavad-gītā (14.26):

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“Ten, kdo Mi slouží s naprostou a výlučnou, neselhávající oddaností, okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” Praktikováním bhakti-yogy se neprodleně dostáváme na duchovní úroveň, nad akce a reakce tří kvalit hmotné přírody. Základem nevědomosti je hmotné vědomí, které je třeba zničit duchovním vědomím, vědomím Kṛṣṇy. Výraz bīja-nirharaṇam označuje spálení základní příčiny hmotného života na popel. Ve slovníku Medinī je yoga definována popisem jejího výsledku: yoge 'pūrvārtha-samprāptau saṅgati-dhyāna-yuktiṣu—yoga je proces umožňující tomu, kdo se kvůli nevědomosti dostal do nepříjemné situace, z této situace uniknout. To se rovněž nazývá osvobození. Muktir hitvānyathā-rūpaṁ svarūpeṅa vyavasthitiḥ — mukti znamená zbavit se nevědomosti či iluze, jež vede živou bytost k tomu, aby uvažovala způsobem, který je v rozporu se jejím přirozeným postavením. Návrat do původního, přirozeného postavení se nazývá mukti a procesu, kterým toho lze dosáhnout, se říká yoga. Yoga je tedy na vyšší úrovni než karma, jñāna a sāṅkhya — je vrcholným cílem života. Kṛṣṇa proto radil Arjunovi, aby se stal yogīnem (tasmād yogī bhavārjuna), a dále v Bhagavad-gītě uvedl, že dokonalý yogī je ten, kdo dospěl na úroveň oddané služby.

«Aquel que se dedica por completo al servicio devocional, firme en todas las circunstancias, trasciende de inmediato las modalidades de la naturaleza material y llega así al plano del Brahman». Mediante la práctica del bhakti-yoga nos elevamos inmediatamente al plano espiritual, que es trascendental a las acciones y reacciones de las tres modalidades de la naturaleza material. La raíz de la ignorancia es la conciencia material, que debe ser eliminada por medio de la conciencia espiritual, la conciencia de Kṛṣṇa. La palabra bīja-nirharaṇam significa reducir a cenizas la causa, la raíz, de la vida material. En el diccionario Medinī, el yoga se define en función de su resultado: yoge 'pūrvārtha-samprāptau saṅgati-dhyāna-yuktiṣu. Si nos encontramos en una posición difícil debido a la ignorancia, el proceso mediante el cual podemos liberarnos de ese enredo se denomina yoga. También se denomina liberación. Muktir hitvānyathā-rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ.Mukti significa abandonar la posición de ignorancia o ilusión en que nos encontramos, en la cual nuestro modo de pensar es contrario a nuestra posición constitucional. Volver a nuestra posición constitucional se denomina mukti, y el proceso para lograrla se denomina yoga. Así pues, el yoga está por encima delkarma, el jñāna y el sāṅkhya. En verdad, el yoga es el objetivo supremo de la vida. Por esa razón, Kṛṣṇa aconsejó a Arjuna que emprendiera el camino del yoga(tasmād yogī bhavārjuna). Además, en otro pasaje del Bhagavad-gītā, el Señor Kṛṣṇa explica que el yogī más cualificado es aquel que se ha elevado hasta el plano del servicio devocional.

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ

“Ten z yogīnů, který se ke Mně s velkou vírou neustále upíná, v nitru na Mě myslí a prokazuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše.” (Bg. 6.47) Ten, kdo v srdci neustále myslí na Kṛṣṇu, je tedy nejlepší yogī. Praktikováním tohoto nejlepšího ze všech systémů yogy je živá bytost vysvobozena z hmotného podmínění.

«De todos los yogīs, aquel que tiene una gran fe y siempre mora en Mí, piensa en Mí y Me ofrece servicio amoroso trascendental, es el que está más íntimamente unido a Mí en yoga, y es el más elevado de todos. Esa es Mi opinión» (Bg. 6.47). Así, el mejor de los yogīs es aquel que siempre piensa en Kṛṣṇa en lo más profundo del corazón. Con la práctica de ese sistema de yoga, que es el mejor de los yogas, nos liberamos del condicionamiento material.