Sloka 28

Text 28

Verš

Text

tasmād bhavadbhiḥ kartavyaṁ
karmaṇāṁ tri-guṇātmanām
bīja-nirharaṇaṁ yogaḥ
pravāhoparamo dhiyaḥ

Synonyma

Synonyms

tasmāt — proto; bhavadbhiḥ — vámi; kartavyam — má být vykonáno; karmaṇām — všech hmotných činností; tri-guṇa-ātmanām — podmíněných třemi kvalitami hmotné přírody; bīja-nirharaṇam — spálení semene; yogaḥ — proces spojující živou bytost s Nejvyšším; pravāha — neustálého toku v podobě bdění, snění a hlubokého spánku; uparamaḥ — ukončení; dhiyaḥ — inteligence.

tasmāt — therefore; bhavadbhiḥ — by your good selves; kartavyam — to be done; karmaṇām — of all material activities; tri-guṇa-ātmanām — conditioned by the three modes of material nature; bīja-nirharaṇam — burning of the seed; yogaḥ — the process by which one can be linked with the Supreme; pravāha — of the continuous current in the form of wakefulness, dreaming and deep sleep; uparamaḥ — the cessation; dhiyaḥ — of the intelligence.

Překlad

Translation

Moji drazí přátelé, synové démonů, proto je vaší povinností začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. To dokáže spálit semeno plodonosných činností uměle vytvořené kvalitami hmotné přírody a zastavit tok inteligence ve stavech bdění, snění a hlubokého spánku. Jinými slovy, když se někdo začne věnovat tomuto procesu, okamžitě zmizí jeho nevědomost.

Therefore, my dear friends, O sons of the demons, your duty is to take to Kṛṣṇa consciousness, which can burn the seed of fruitive activities artificially created by the modes of material nature and stop the flow of the intelligence in wakefulness, dreaming and deep sleep. In other words, when one takes to Kṛṣṇa consciousness, his ignorance is immediately dissipated.

Význam

Purport

Toto je doloženo v Bhagavad-gītě (14.26):

This is confirmed in Bhagavad-gītā (14.26):

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“Ten, kdo Mi slouží s naprostou a výlučnou, neselhávající oddaností, okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” Praktikováním bhakti-yogy se neprodleně dostáváme na duchovní úroveň, nad akce a reakce tří kvalit hmotné přírody. Základem nevědomosti je hmotné vědomí, které je třeba zničit duchovním vědomím, vědomím Kṛṣṇy. Výraz bīja-nirharaṇam označuje spálení základní příčiny hmotného života na popel. Ve slovníku Medinī je yoga definována popisem jejího výsledku: yoge 'pūrvārtha-samprāptau saṅgati-dhyāna-yuktiṣu—yoga je proces umožňující tomu, kdo se kvůli nevědomosti dostal do nepříjemné situace, z této situace uniknout. To se rovněž nazývá osvobození. Muktir hitvānyathā-rūpaṁ svarūpeṅa vyavasthitiḥ — mukti znamená zbavit se nevědomosti či iluze, jež vede živou bytost k tomu, aby uvažovala způsobem, který je v rozporu se jejím přirozeným postavením. Návrat do původního, přirozeného postavení se nazývá mukti a procesu, kterým toho lze dosáhnout, se říká yoga. Yoga je tedy na vyšší úrovni než karma, jñāna a sāṅkhya — je vrcholným cílem života. Kṛṣṇa proto radil Arjunovi, aby se stal yogīnem (tasmād yogī bhavārjuna), a dále v Bhagavad-gītě uvedl, že dokonalý yogī je ten, kdo dospěl na úroveň oddané služby.

“One who engages in full devotional service, who does not fall down in any circumstance, at once transcends the modes of material nature and thus comes to the level of Brahman.” By the practice of bhakti-yoga, one immediately comes to the spiritual platform, transcendental to the actions and reactions of the three modes of material nature. The root of ignorance is material consciousness, which must be killed by spiritual consciousness, or Kṛṣṇa consciousness. The word bīja-nirharaṇam refers to burning the root cause of material life to ashes. In the Medinī dictionary, yoga is explained by its result: yoge ’pūrvārtha-samprāptau saṅgati-dhyāna-yuktiṣu. When one is put into an awkward position because of ignorance, the process by which one can be freed from this entanglement is called yoga. This is also called liberation. Muktir hitvānyathā-rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ. Mukti means giving up one’s position in ignorance or illusion, by which one thinks in a way contrary to his constitutional position. Returning to one’s constitutional position is called mukti, and the process by which one does this is called yoga. Thus yoga is above karma, jñāna and sāṅkhya. Indeed, yoga is the ultimate goal of life. Kṛṣṇa therefore advised Arjuna to become a yogī (tasmād yogī bhavārjuna). Lord Kṛṣṇa further advised in Bhagavad-gītā that the first-class yogī is he who has come to the platform of devotional service.

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ

“Ten z yogīnů, který se ke Mně s velkou vírou neustále upíná, v nitru na Mě myslí a prokazuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše.” (Bg. 6.47) Ten, kdo v srdci neustále myslí na Kṛṣṇu, je tedy nejlepší yogī. Praktikováním tohoto nejlepšího ze všech systémů yogy je živá bytost vysvobozena z hmotného podmínění.

“Of all yogīs, he who always abides in Me with great faith, worshiping Me in transcendental loving service, is most intimately united with Me in yoga and is the highest of all.” (Bg. 6.47) Thus one who always thinks of Kṛṣṇa within the core of his heart is the best yogī. By practicing this best of all yoga systems, one is liberated from the material condition.