Skip to main content

Sloka 6

Text 6

Verš

Texto

śrī-nārada uvāca
śrutvā putra-giro daityaḥ
para-pakṣa-samāhitāḥ
jahāsa buddhir bālānāṁ
bhidyate para-buddhibhiḥ
śrī-nārada uvāca
śrutvā putra-giro daityaḥ
para-pakṣa-samāhitāḥ
jahāsa buddhir bālānāṁ
bhidyate para-buddhibhiḥ

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-nāradaḥ uvāca — Nārada Muni řekl; śrutvā — když slyšel; putra-giraḥ — poučná slova svého syna; daityaḥ — Hiraṇyakaśipu; para-pakṣa — na straně nepřítele; samāhitāḥ — plný víry; jahāsa — smál se; buddhiḥ — inteligence; bālānām — malých chlapců; bhidyate — je znečištěna; para-buddhibhiḥ — pokyny nepřátel.

śrī-nāradaḥ uvāca — Nārada Muni dijo; śrutvā — al escuchar; putra-giraḥ — las instructivas palabras de su hijo; daityaḥ — Hiraṇyakaśipu; para-pakṣa — de parte del enemigo; samāhitāḥ — con plena fe; jahāsa — rió; buddhiḥ — la inteligencia; bālānām — de niños pequeños; bhidyate — se contamina; para-buddhibhiḥ — por instrucciones que vienen del enemigo.

Překlad

Traducción

Nārada Muni pokračoval: Když Prahlāda Mahārāja promluvil o cestě seberealizace oddanou službou — a tak se projevil jako věrný stoupenec otcových nepřátel — Hiraṇyakaśipu, král démonů, vyslechl jeho slova a se smíchem pravil: “Takto slova nepřítele ničí inteligenci dětí!”

Nārada Muni continuó: Cuando Prahlāda Mahārāja habló de la senda de la autorrealización por medio del servicio devocional, mostrando que estaba de parte de los enemigos de su padre, este, Hiraṇyakaśipu, el rey de los demonios, escuchó sus palabras y dijo riendo: «Así arruinan la inteligencia de los niños las palabras del enemigo».

Význam

Significado

Hiraṇyakaśipu byl démon, a tak neustále považoval Pána Viṣṇua a Jeho oddané za své nepřátele. Proto se zde objevuje slovo para-pakṣa, “na straně nepřítele”. Hiraṇyakaśipu nikdy nesouhlasil se slovy Viṣṇua či Kṛṣṇy. Inteligence vaiṣṇavů v něm naopak vzbuzovala hněv. Pán Viṣṇu, Kṛṣṇa, prohlašuje: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Zřekni se všech ostatních povinností a odevzdej se Mně.” Démoni, jako je Hiraṇyakaśipu, na to však nikdy nepřistoupí. Proto Kṛṣṇa říká:

Hiraṇyakaśipu, como demonio que era, siempre consideraba enemigos suyos al Señor Viṣṇu y Sus devotos. Por esa razón, en este verso se emplea la palabra para-pakṣa («del lado del enemigo»). Hiraṇyakaśipu nunca aceptó las palabras de Viṣṇu, Kṛṣṇa. Por el contrario, la inteligencia de los vaiṣṇavas le irritaba. El Señor Viṣṇu, el Señor Kṛṣṇa, dice: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: «Deja a un lado todos los demás deberes y entrégate a Mí»; pero los demonios como Hiraṇyakaśipu nunca están dispuestos a hacerlo. Por eso Kṛṣṇa dice:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

“Ničemové, kteří jsou naprosto hloupí, nejnižší z lidí, ti, jež o poznání připravila iluze, a ti, kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.” (Bg. 7.15) Hiraṇyakaśipu přímo ztělesňuje asura-bhāvu, ateistickou povahu. Mūḍhové a narādhamové — hlupáci a darebáci, nejnižší z lidí — nikdy neuznávají Viṣṇua za Nejvyššího a neodevzdávají se Mu. Hiraṇyakaśipu přirozeně stále více zuřil, že jeho syn Prahlāda je ovlivněn propagandou nepřátel. Vyžádal si proto, aby do Prahlādových komnat nebyl dovolen přístup světcům, jako je Nārada — tak by ho mohlo vaišnavské učení ještě více zkazit.

«Esos malvados sumamente necios, que son lo más bajo de la humanidad, a quienes la ilusión les ha robado el conocimiento, y que participan de la naturaleza atea de los demonios, no se entregan a Mí» (Bg. 7.15). Hiraṇyakaśipu representa de forma directa asura-bhāva, la naturaleza atea. Las personas de esa clase, que sonmūḍhas y narādhamas, necios y sinvergüenzas, los más bajos de los hombres, nunca aceptan que Viṣṇu es el Supremo, y nunca se entregan a Él. Hiraṇyakaśipu, por su naturaleza, se fue poniendo furioso al irse dando cuenta de que sus enemigos estaban influenciando a su hijo Prahlāda. Por esa razón, prohibió que personas santas como Nārada entraran a las habitaciones de su hijo, ya que, de lo contrario, podían acabar de corromperle con sus enseñanzas vaiṣṇavas.