Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv sedmý: Věda o Bohu » KAPITOLA PÁTÁ

Sloka 54

Text 54

Verš

Text

yadācāryaḥ parāvṛtto
gṛhamedhīya-karmasu
vayasyair bālakais tatra
sopahūtaḥ kṛta-kṣaṇaiḥ
yadācāryaḥ parāvṛtto
gṛhamedhīya-karmasu
vayasyair bālakais tatra
sopahūtaḥ kṛta-kṣaṇaiḥ

Synonyma

Synonyms

yadā — když; ācāryaḥ — učitelé; parāvṛttaḥ — začali se věnovat; gṛha-medhīya — rodinného života; karmasu — povinnostem; vayasyaiḥ — svými přáteli stejného věku; bālakaiḥ — chlapci; tatra — tam; saḥ — on (Prahlāda Mahārāja); apahūtaḥ — volán; kṛta-kṣaṇaiḥ — čekající na příhodnou chvíli.

yadā — when; ācāryaḥ — the teachers; parāvṛttaḥ — became engaged; gṛha-medhīya — of household life; karmasu — in duties; vayasyaiḥ — by his friends of the same age; bālakaiḥ — boys; tatra — there; saḥ — he (Prahlāda Mahārāja); apahūtaḥ — called; kṛta-kṣaṇaiḥ — obtaining an opportune moment.

Překlad

Translation

Když učitelé odešli domů věnovat se svým rodinným záležitostem, žáci stejně staří jako Prahlāda Mahārāja volali, aby Prahlāda využil volna a šel si s nimi hrát.

When the teachers went home to attend to their household affairs, the students of the same age as Prahlāda Mahārāja would call him to take the opportunity of leisure hours for play.

Význam

Purport

V době oběda, když učitelé odešli ze třídy, si chtěli žáci s Prahlādem hrát a volali ho k sobě. Z následujících veršů však bude zřejmé, že Prahlāda Mahārāja neměl o hraní příliš velký zájem. Chtěl využít každé chvíle k rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. Proto, jak je zde vyjádřeno slovem kṛta-kṣaṇaiḥ, využil příznivé doby, kdy bylo možné kázat o vědomí Kṛṣṇy, následujícím způsobem.

In tiffin hours, the hours when the teachers were absent from the classroom, the students called Prahlāda Mahārāja, wanting to play with him. As will be seen from the following verses, however, Prahlāda Mahārāja was not very much interested in playing. Instead, he wanted to utilize every moment for advancing in Kṛṣṇa consciousness. Therefore, as indicated in this verse by the word kṛta-kṣaṇaiḥ, at the opportune moment when it was possible to preach about Kṛṣṇa consciousness, Prahlāda Mahārāja used the time as follows.