Skip to main content

Sloka 30

Text 30

Verš

Texto

śrī-prahrāda uvāca
matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām
adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ
punaḥ punaś carvita-carvaṇānām
śrī-prahrāda uvāca
matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām
adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ
punaḥ punaś carvita-carvaṇānām

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-prahrādaḥ uvāca — Prahlāda Mahārāja řekl; matiḥ — sklon; na — nikdy; kṛṣṇe — k Pánu Kṛṣṇovi; parataḥ — díky pokynům druhých; svataḥ — díky vlastnímu pochopení; — nebo; mithaḥ — díky spojenému úsilí; abhipadyeta — je vyvinut; gṛha-vratānām — těch, kdo propadli materialistickému, tělesnému pojetí života; adānta — neovládnutým; gobhiḥ — kvůli smyslům; viśatām — vstupující; tamisram — pekelný život; punaḥ — znovu; punaḥ — znovu; carvita — to, co je již přežvýkané; carvaṇānām — kteří žvýkají.

śrī-prahrādaḥ uvāca — Prahlāda Mahārāja dijo; matiḥ — atracción; na — nunca; kṛṣṇe — al Señor Kṛṣṇa; parataḥ — de los consejos de otros; svataḥ — de su propia comprensión; — o; mithaḥ — del esfuerzo combinado; abhipadyeta — se manifiesta; gṛha-vratānām — de personas demasiado adictas al concepto corporal y materialista de la vida; adānta — fuera de control; gobhiḥ — con los sentidos; viśatām — entrar; tamisram — en la vida infernal; punaḥ — de nuevo; punaḥ — de nuevo; carvita — cosas ya masticadas; carvaṇānām — que están masticando.

Překlad

Traducción

Prahlāda Mahārāja odpověděl: Ti, kdo propadli materialistickému způsobu života, kvůli svým neovládnutým smyslům spějí k pekelnému životu a opakovaně žvýkají to, co je již přežvýkané. Jejich náklonnost ke Kṛṣṇovi se nikdy neprobudí; ani na základě pokynů druhých, ani jejich vlastním úsilím či obojím zároveň.

Prahlāda Mahārāja contestó: Las personas demasiado adictas al materialismo, como no pueden controlar sus sentidos, avanzan hacia una vida infernal y mastican repetidas veces lo que ya antes ha sido masticado. Su atracción por Kṛṣṇa nunca despierta, ni con los consejos de otros, ni con sus propios esfuerzos, ni con una combinación de ambos.

Význam

Significado

Slova matir na kṛṣṇe se vztahují k oddané službě Kṛṣṇovi. Takzvaní politici, učenci a filozofové, kteří čtou Bhagavad-gītu, se z ní snaží vyždímat nějaký význam, který by se hodil jejich materialistickým záměrům, ale jejich nesprávné pochopení Kṛṣṇy jim nepřinese žádný užitek. Jelikož chtějí používat Bhagavad-gītu k hmotným účelům, neustálé myšlení na Kṛṣṇu neboli vědomí Kṛṣṇy je pro ně nedostupné (matir na kṛṣṇe). Bhagavad-gītā (18.55) uvádí: bhaktyā mām abhijānāti — poznat Kṛṣṇu takového, jaký je, lze jedině oddanou službou. Takzvaní politici a učenci považují Kṛṣṇu za fiktivní osobu. Politik říká, že jeho Kṛṣṇa se liší od Kṛṣṇy vylíčeného v Bhagavad-gītě. I když uznává Kṛṣṇu a Rāmu za Nejvyšší, myslí si, že Rāma a Kṛṣṇa jsou neosobní, protože neví nic o službě Kṛṣṇovi. Jeho jedinou starostí je znovu a znovu žvýkat přežvýkané (punaḥ punaś carvita-carvaṇānām). Cílem takových politiků a akademiků je užívat si svými smysly tohoto hmotného světa. Proto je zde jasně řečeno, že ti, kdo jsou gṛha-vrata — jejichž jediným cílem je zajistit pohodlí tělu a žít v hmotném světě — nemohou Kṛṣṇu poznat. Výrazy gṛha-vrata a carvita-carvaṇānām vyjadřují, že materialista se život za životem snaží vychutnávat smyslový požitek v různých tělech, ale přesto je nespokojený. Ve jménu personalismu, tohoto nebo tamtoho “-ismu” zůstávají tito lidé neustále poutáni k materialistickému způsobu života. V Bhagavad-gītě (2.44) stojí:

En este verso, las palabras matir na kṛṣṇe se refieren al servicio devocional que se ofrece a Kṛṣṇa. Los supuestos políticos, sabios eruditos y filósofos, cuando leen el Bhagavad-gītā, tratan de tergiversar su significado de manera que se adapte a sus fines materiales, pero sus erróneas interpretaciones de Kṛṣṇa no les traerán ningún provecho. A esos políticos, filósofos y eruditos, que pretenden valerse del Bhagavad-gītā como instrumento para sus planes materiales, les es imposible pensar constantemente en Kṛṣṇa, es decir, ser conscientes de Kṛṣṇa (matir na kṛṣṇe). Como se afirma en el Bhagavad-gītā (18.55): bhaktyā mām abhijānāti: Solo mediante el servicio devocional se puede entender a Kṛṣṇa tal y como es. Los supuestos políticos y eruditos creen que Kṛṣṇa es un personaje de ficción. El político dice que su Kṛṣṇa no es el Kṛṣṇa del Bhagavad-gītā. Acepta que Kṛṣṇa y Rāma son el Supremo, pero, como no conoce el servicio a Kṛṣṇa, piensa que Kṛṣṇa y Rāma son impersonales. De ese modo, lo único que hace es masticar una y otra vez lo ya masticado, punaḥ punaś carvita-carvaṇānām. El objetivo de esos políticos y eruditos académicos es disfrutar del mundo material con los sentidos físicos. Por eso en el verso se afirma con toda claridad que aquellos que son gṛha-vrata, que no tienen otro objetivo que vivir cómodamente con el cuerpo en el mundo material, no pueden entender a Kṛṣṇa. Las dos expresiones,gṛha-vrata y carvita-carvaṇānam, indican que la persona materialista no logra la satisfacción, aunque trate de disfrutar de la complacencia de los sentidos en distintas formas corporales, vida tras vida. Bajo el pretexto del personalismo o de cualquier otro -ismo, esas personas continúan apegadas al modo de vida materialista. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (2.44):

bhogaiśvarya-prasaktānāṁ
tayāpahṛta-cetasām
vyavasāyātmikā buddhiḥ
samādhau na vidhīyate
bhogaiśvarya-prasaktānāṁ
tayāpahṛta-cetasām
vyavasāyātmikā buddhiḥ
samādhau na vidhīyate

“V mysli těch, kdo příliš lpí na smyslovém požitku a hmotném bohatství a jsou těmito věcmi zmateni, se nezrodí pevné odhodlání k oddané službě Nejvyššímu Pánu.” Ti, kdo lpí na hmotném požitku, se nemohou soustředit na oddanou službu. Nemohou porozumět Bhagavānovi, Kṛṣṇovi, či Jeho pokynům, Bhagavad-gītě. Adānta-gobhir viśatāṁ tamisram — jejich cesta ve skutečnosti vede k pekelnému životu.

«En la mente de aquellos que están demasiado apegados al disfrute de los sentidos y a la opulencia material, y que están confundidos por esas cosas, no se presenta la determinación resuelta de ofrecer servicio devocional al Señor Supremo». Aquellos que están apegados al disfrute material no pueden establecerse firmemente en el servicio devocional del Señor. No pueden entender ni a Bhagavān, Kṛṣṇa, ni Sus enseñanzas, el Bhagavad-gītāAdānta-gobhir viśatāṁ tamisram: La senda que recorren lleva a la vida infernal.

Ṛṣabhadeva potvrzuje (mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ), že člověk se musí snažit poznat Kṛṣṇu službou oddanému. Slovo mahat poukazuje na oddaného.

Como confirma Ṛṣabhadeva: mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ: Debemos tratar de comprender a Kṛṣṇa sirviendo a un devoto. La palabra mahat se refiere a un devoto.

mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam
mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam

“Ó synu Pṛthy, ti, kdo nejsou zmateni, velké duše, jsou pod ochranou božské energie. Plně se zaměstnávají oddanou službou, protože Mě znají jako původní a neměnnou Nejvyšší Osobnost Božství.” (Bg. 9.13) Mahātmā je ten, kdo se neustále, dvacet čtyři hodin denně, věnuje oddané službě. Z následujících veršů vyplyne, že nikdo nemůže poznat Kṛṣṇu, aniž by následoval takovou velkou osobnost. Hiraṇyakaśipu chtěl vědět, kde Prahlāda přišel k tomuto vědomí Kṛṣṇy. Kdo ho učil? Prahlāda sarkasticky odpověděl: “Můj milý otče, osoby jako ty nikdy nemohou Kṛṣṇu poznat. To lze jedině službou velké duši (mahat). O těch, kdo se snaží zlepšovat hmotné podmínky, je řečeno, že žvýkají přežvýkané. Hmotné podmínky nikdo nedokáže změnit, ale lidé se o to přesto život za životem a generaci za generací snaží a opakovaně se setkávají s neúspěchem. Člověk nemůže znát Kṛṣṇu a oddanou službu Jemu, dokud ho náležitě nevyškolí mahat — čistý oddaný Pána, mahātmā.

«¡Oh, hijo de Pṛthā!, aquellos que no están bajo la ilusión, las grandes almas, se hallan bajo la protección de la naturaleza divina. Están plenamente ocupados en el servicio devocional, porque saben que Yo soy la Suprema Personalidad de Dios, original e inagotable» (Bg. 9.13). Mahātmā es aquel que está constantemente ocupado en servicio devocional, las veinticuatro horas del día. Como se explica en los versos siguientes, es imposible comprender a Kṛṣṇa sin seguir a una de esas grandes personalidades. Hiraṇyakaśipu quería saber de dónde venía la conciencia de Kṛṣṇa de Prahlāda, quién le había enseñado. Prahlāda respondió con sarcasmo: «Mi querido padre, las personas como tú nunca comprenden a Kṛṣṇa. La única manera de entender a Kṛṣṇa es servir a un mahat, a una gran alma. Los que tratan de crear una situación material ideal están masticando lo ya masticado. Nadie ha logrado nunca esa situación material ideal, pero la gente, vida tras vida, generación tras generación, se empeña en conseguirla, y fracasan una y otra vez. Sin ser debidamente educados por un mahat, es decir, por un mahātmā, un devoto puro del Señor, no hay posibilidad de comprender a Kṛṣṇa o el servicio devocional de Kṛṣṇa».