Sloka 37

Text 37

Verš

Text

nyasta-krīḍanako bālo
jaḍavat tan-manastayā
kṛṣṇa-graha-gṛhītātmā
na veda jagad īdṛśam

Synonyma

Synonyms

nyasta — když se zcela zřekl; krīḍanakaḥ — všech zábav či hravosti; bālaḥ — chlapec; jaḍa-vat — jakoby netečný, nečinný; tat-manastayā — díky tomu, že byl plně zaujat Kṛṣṇou; kṛṣṇa-graha — Kṛṣṇou, který je jako mocný vliv (jako graha, vliv planet); gṛhīta-ātmā — jehož mysl byla zcela upoutána; na — ne; veda — chápal; jagat — celý hmotný svět; īdṛśam — takový.

nyasta — having given up; krīḍanakaḥ — all sportive activities or tendencies for childhood play; bālaḥ — a boy; jaḍa-vat — as if dull, without activities; tat-manastayā — by being fully absorbed in Kṛṣṇa; kṛṣṇa-graha — by Kṛṣṇa, who is like a strong influence (like a graha, or planetary influence); gṛhīta-ātmā — whose mind was fully attracted; na — not; veda — understood; jagat — the entire material world; īdṛśam — like this.

Překlad

Translation

Prahlāda Mahārāja se od nejútlejšího dětství nezajímal o dětské hračky. Zcela se jich zřekl a zůstával tichý a navenek netečný, plně zaujatý vědomím Kṛṣṇy. Jelikož jeho mysl byla prostoupena vědomím Kṛṣṇy, nechápal, jak se může celý svět točit kolem uspokojování smyslů.

From the very beginning of his childhood, Prahlāda Mahārāja was uninterested in childish playthings. Indeed, he gave them up altogether and remained silent and dull, being fully absorbed in Kṛṣṇa consciousness. Since his mind was always affected by Kṛṣṇa consciousness, he could not understand how the world goes on being fully absorbed in the activities of sense gratification.

Význam

Purport

Prahlāda Mahārāja je živoucím příkladem velké osobnosti zcela zaujaté vědomím Kṛṣṇy. Caitanya-caritāmṛta (Madhya 8.274) uvádí:

Prahlāda Mahārāja is the vivid example of a great person fully absorbed in Kṛṣṇa consciousness. In Caitanya-caritāmṛta (Madhya 8.274) it is said:

sthāvara-jaṅgama dekhe, nā dekhe tāra mūrti
sarvatra haya nija iṣṭa-deva-sphūrti

Ten, kdo si je zcela vědom Kṛṣṇy, nevidí nikde nic než Kṛṣṇu, přestože se nachází v tomto hmotném světě. Podle toho se pozná mahā-bhāgavata. Díky své čisté lásce ke Kṛṣṇovi vidí mahā-bhāgavata Kṛṣṇu všude. Brahma-saṁhitā (5.38) to dokládá takto:

A fully Kṛṣṇa conscious person, although situated in this material world, does not see anything but Kṛṣṇa, anywhere and everywhere. This is the sign of a mahā-bhāgavata. The mahā-bhāgavata sees Kṛṣṇa everywhere because of his attitude of pure love for Kṛṣṇa. As confirmed in the Brahma-saṁhitā (5.38):

premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám původního Pána, Govindu, jehož neustále vidí oddaní, kteří mají oči potřené balzámem lásky. Vidí Ho v Jeho věčné podobě Śyāmasundary, jež sídlí v srdci oddaného.” Vznešený oddaný neboli mahātmā, jehož je vzácné spatřit, si je vždy plně vědom Kṛṣṇy a neustále vidí Pána ve svém srdci. Někdy se říká, že pod vlivem nepříznivých planet, jako je Saturn, Rāhu nebo Ketu, se člověku nic nedaří. Prahlāda Mahārāja byl naopak pod vlivem Kṛṣṇy, svrchované planety, a nemohl tedy myslet na hmotný svět a žít bez vědomí Kṛṣṇy. Tak se pozná mahā-bhāgavata. Dokonce i nepřítele Kṛṣṇy vidí jako Kṛṣṇova služebníka. Jiným příkladem je, že oku stiženému žloutenkou se zdá být vše žluté. Mahā-bhāgavatovi připadá, že každý kromě něho slouží Kṛṣṇovi.

“I worship the primeval Lord, Govinda, who is always seen by the devotee whose eyes are anointed with the pulp of love. He is seen in His eternal form of Śyāmasundara, situated within the heart of the devotee.” An exalted devotee, or mahātmā, who is rarely to be seen, remains fully conscious of Kṛṣṇa and constantly sees the Lord within the core of his heart. It is sometimes said that when one is influenced by evil stars like Saturn, Rāhu or Ketu, he cannot make advancement in any prospective activity. In just the opposite way, Prahlāda Mahārāja was influenced by Kṛṣṇa, the supreme planet, and thus he could not think of the material world and live without Kṛṣṇa consciousness. That is the sign of a mahā-bhāgavata. Even if one is an enemy of Kṛṣṇa, a mahā-bhāgavata sees him to be also engaged in Kṛṣṇa’s service. Another crude example is that everything appears yellow to the jaundiced eye. Similarly, to a mahā-bhāgavata, everyone but himself appears to be engaged in Kṛṣṇa’s service.

Prahlāda Mahārāja je mahā-bhāgavata, nejpokročilejší oddaný. V předchozím verši stojí, že přirozeně lnul ke Kṛṣṇovi (naisargikī ratiḥ), a zde jsou popsány znaky této připoutanosti. I když byl ještě chlapec, neměl zájem si hrát. Śrīmad-Bhāgavatam (11.2.42) uvádí: viraktir anyatra ca—znakem dokonalého vědomí Kṛṣṇy je, že oddaný ztrácí zájem o všechny hmotné činnosti. Žádný malý chlapec si nemůže přestat hrát, ale Prahlāda Mahārāja se nacházel na úrovni prvotřídní oddané služby, a tak byl neustále pohroužený v tranzu vědomí Kṛṣṇy. Tak jako je materialista nepřetržitě pohroužený v myšlenkách na hmotný zisk, mahā-bhāgavata jako Prahlāda Mahārāja je neustále pohroužený v myšlenkách na Kṛṣṇu.

Prahlāda Mahārāja is the approved mahā-bhāgavata, the supreme devotee. In the previous verse it was stated that he had natural attachment (naisargikī ratiḥ). The symptoms of such natural attachment for Kṛṣṇa are described in this verse. Although Prahlāda Mahārāja was only a boy, he had no interest in playing. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (11.2.42), viraktir anyatra ca: the symptom of perfect Kṛṣṇa consciousness is that one loses interest in all material activities. For a small boy to give up playing is impossible, but Prahlāda Mahārāja, being situated in first-class devotional service, was always absorbed in a trance of Kṛṣṇa consciousness. Just as a materialistic person is always absorbed in thoughts of material gain, a mahā-bhāgavata like Prahlāda Mahārāja is always absorbed in thoughts of Kṛṣṇa.