Skip to main content

Sloka 36

Text 36

Verš

Texto

guṇair alam asaṅkhyeyair
māhātmyaṁ tasya sūcyate
vāsudeve bhagavati
yasya naisargikī ratiḥ
guṇair alam asaṅkhyeyair
māhātmyaṁ tasya sūcyate
vāsudeve bhagavati
yasya naisargikī ratiḥ

Synonyma

Palabra por palabra

guṇaiḥ — s duchovními vlastnostmi; alam — k čemu; asaṅkhyeyaiḥ — jichž je nesčetně mnoho; māhātmyam — vznešenost; tasya — jeho (Prahlādova); sūcyate — je naznačena; vāsudeve — k Pánu Kṛṣṇovi, Vasudevovu synovi; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; yasya — jehož; naisargikī — přirozená; ratiḥ — připoutanost.

guṇaiḥ — con cualidades espirituales; alam — qué necesidad hay; asaṅhyeyaiḥ — que son incontables; māhātmyam — la grandeza; tasya — de él (Prahlāda Mahārāja); sūcyate — se indica; vāsudeve — al Señor Kṛṣṇa, el hijo de Vasudeva; bhagavati — la Suprema Personalidad de Dios; yasya — de quien; naisargikī — natural; ratiḥ — apego.

Překlad

Traducción

Kdo by dokázal uvést Prahlādovy nesčetné transcendentální vlastnosti? Projevoval čistou oddanost a neochvějnou víru ve Vāsudeva, Pána Kṛṣṇu (Vasudevova syna). Jeho připoutanost k Pánu Kṛṣṇovi byla přirozená díky jeho předchozí oddané službě. Přestože jeho dobré vlastnosti nelze vyčíslit, dokazují, že byl velkou duší (mahātmou).

¿Quién podría enumerar las incontables cualidades trascendentales de Prahlāda Mahārāja? Su fe en Vāsudeva, el Señor Kṛṣṇa [el hijo de Vasudeva], era inquebrantable; su devoción por Él estaba completamente libre de otras intenciones. Debido al servicio devocional que había realizado anteriormente, sentía un apego natural por el Señor Kṛṣṇa. Sus buenas cualidades, aunque no se pueden enumerar, son la prueba de que era una gran alma [mahātmā].

Význam

Significado

Jayadeva Gosvāmī ve svých modlitbách k deseti inkarnacím říká: keśava dhṛta-narahari-rūpa jaya jagad-īśa hare. Prahlāda Mahārāja byl oddaným Pána Nṛsiṁhy, jenž je Keśava, samotný Kṛṣṇa. Když tedy v tomto verši stojí: vāsudeve bhagavati, měli bychom vědět, že Prahlādova připoutanost k Nṛsiṁhadevovi byla připoutaností ke Kṛṣṇovi, Vāsudevovi, synovi Vasudeva. Proto je Prahlāda Mahārāja nazýván mahātmā. V Bhagavad-gītě (7.19) tuto skutečnost potvrzuje samotný Pán:

En sus oraciones a las diez encarnaciones, Jayadeva Gosvāmī dice: keśava dhṛta-narahari-rūpa jaya jagad-īśa-hare. Prahlāda Mahārāja era un devoto del Señor Nṛsiṁhadeva, que es Keśava, Kṛṣṇa mismo. Por lo tanto, cuando en este verso leemos vāsudeve bhagavati, debemos entender que el apego de Prahlāda Mahārāja por Nṛsiṁhadeva era apego por Kṛṣṇa, Vāsudeva, el hijo de Vasudeva. Por esa razón, a Prahlāda Mahārāja se le considera un gran mahātmā. En el Bhagavad-gītā (7.19), el Señor confirma personalmente:

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ
bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

“Ten, kdo má opravdu poznání, po mnoha zrozeních a smrtích, se Mi odevzdá — ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je nesmírně vzácná.” Vznešený oddaný Kṛṣṇy, Vasudevova syna, je velkou duší, kterou lze najít jen vzácně. Prahlādovu připoutanost ke Kṛṣṇovi líčí následující verš. Kṛṣṇa-graha-gṛhītātmā — jeho srdce bylo vždy plné myšlenek na Kṛṣṇu. Prahlāda Mahārāja je proto ideálním oddaným s vědomím Kṛṣṇy.

«Después de muchos nacimientos y muertes, aquel que verdaderamente posee conocimiento se rinde a Mí, sabiendo que Yo soy la causa de todas las causas y de todo lo que existe. Esa gran alma es muy poco frecuente». Un gran devoto de Kṛṣṇa, el hijo de Vasudeva, es una gran alma que se da con muy poca frecuencia. El apego de Prahlāda Mahārāja por Kṛṣṇa se explicará en el siguiente verso: kṛṣṇa-graha-gṛhītātmā: El corazón de Prahlāda Mahārāja estaba siempre lleno con pensamientos de Kṛṣṇa. Por consiguiente, Prahlāda Mahārāja es el devoto consciente de Kṛṣṇa ideal.