Skip to main content

Sloka 45

Text 45

Verš

Texto

na śrotā nānuvaktāyaṁ
mukhyo ’py atra mahān asuḥ
yas tv ihendriyavān ātmā
sa cānyaḥ prāṇa-dehayoḥ
na śrotā nānuvaktāyaṁ
mukhyo ’py atra mahān asuḥ
yas tv ihendriyavān ātmā
sa cānyaḥ prāṇa-dehayoḥ

Synonyma

Palabra por palabra

na — ne; śrotā — poslouchající; na — ne; anuvaktā — hovořící; ayam — tento; mukhyaḥ — hlavní; api — ačkoliv; atra — v tomto těle; mahān — velký; asuḥ — životní vzduch; yaḥ — ten, kdo; tu — ale; iha — v tomto těle; indriya-vān — vlastnící všechny smyslové orgány; ātmā — duše; saḥ — on; ca — a; anyaḥ — odlišný; prāṇa-dehayoḥ — od vzduchu života a hmotného těla.

na — no; śrotā — el oyente; anuvaktā — el hablante; ayam — este; mukhyaḥ — principal; api — aunque; atra — en este cuerpo; mahān — el gran; asuḥ — aire vital; yaḥ — aquel que; tu — pero; iha — en este cuerpo; indriya-vān — con todos los órganos de los sentidos; ātmā — el alma; saḥ — él; ca — y; anyaḥ — diferente; prāṇa-dehayoḥ — del aire vital y del cuerpo material.

Překlad

Traducción

Nejdůležitější v těle je životní vzduch, ale ani ten není tím, kdo poslouchá a hovoří. Nejen životní vzduch, ale dokonce ani duše nemůže nic dělat — tím, kdo vše skutečně řídí, ve spolupráci s individuální duší, je Nadduše. Tato Nadduše řídící činnosti těla se liší od těla i životní síly.

Tampoco el aire vital, que es la sustancia más importante del cuerpo, es quien escucha o habla. Ni siquiera el alma, que está por encima del aire vital, puede hacer nada, ya que el verdadero director es la Superalma, que actúa en colaboración con el alma individual. La Superalma, que dirige las actividades del cuerpo, es diferente del cuerpo y de la fuerza viviente.

Význam

Significado

V Bhagavad-gītě (15.15) Nejvyšší Osobnost Božství jasně říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca—“Sídlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.” I když se ātmā, duše, nachází v každém hmotném těle (dehino 'smin yathā dehe), není hlavní osobou, která jedná prostřednictvím smyslů, mysli a tak dále. Může jednat jen v součinnosti s Nadduší, neboť ta jí dává pokyny, aby jednala či nikoliv (mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca). Nikdo nemůže jednat bez svolení Nadduše, která je upadraṣṭā a anumantā, svědek a schvalovatel. Ten, kdo pečlivě studuje pod vedením pravého duchovního učitele, pochopí, že Nejvyšší Osobnost Božství řídí všechny činnosti individuální duše a určuje také jejich výsledky. To je pravé poznání. Přestože individuální duše vlastní smysly (indriya), není skutečným vlastníkem — tím je Nadduše, která je proto nazývána Hṛṣīkeśa. Nadduše vede individuální duši k tomu, aby se Jí odevzdala a tak byla šťastná (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaranaṁ vraja). Tímto způsobem může živá bytost dosáhnout nesmrtelnosti a přemístění do duchovního království, kde ji čeká největší úspěch — věčný, blažený život plný poznání. Souhrnně řečeno: individuální duše se liší od těla, smyslů, životní síly a vzduchů v těle a nad ní je Nadduše, jež jí poskytuje veškeré možnosti. Individuální duše, která vše obětuje Nadduši, žije v těle velmi šťastně.

La Suprema Personalidad de Dios dice con toda claridad en el Bhagavad-gītā (15.15): sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca: «Yo estoy situado en el corazón de todos, y de Mí vienen el recuerdo, el conocimiento y el olvido». El ātmā, o alma, a pesar de encontrarse en todos los cuerpos materiales (dehino 'smin yathā dehe), no es en realidad la principal persona que actúa a través de los sentidos, la mente, etc. El alma se limita a actuar en colaboración con la Superalma, ya que es la Superalma quien la guia a actuar o no actuar (mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca). Sin Su consentimiento no podemos actuar, ya que la Superalma es upadraṣṭā, el testigo, y anumantā, quien autoriza. En realidad, quien dirige todas las actividades del alma individual, y también quien controla sus resultados, es la Suprema Personalidad de Dios. Este conocimiento verdadero podrá entenderse si se estudia con gran atención bajo la dirección de un maestro espiritual genuino. El alma individual, a pesar de poseer indriyas, sentidos, no es su verdadero propietario; el propietario es la Superalma. Por eso la Superalma recibe el nombre de Hṛṣīkeśa; la Superalma dirige al alma individual aconsejándole que se entregue a Él, para de ese modo ser feliz (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). Así puede alcanzar la inmortalidad y elevarse al reino espiritual, donde obtendrá la gloria más sublime, una vida eterna, llena de conocimiento y bienaventuranza. En conclusión, el alma individual es diferente del cuerpo, de los sentidos, de la fuerza vital y de los aires que circulan dentro del cuerpo; por encima de ella se encuentra la Superalma, que le facilita todo lo necesario. El alma individual que se somete por entero a la Superalma vive muy feliz dentro del cuerpo.