Skip to main content

Sloka 23

Text 23

Verš

Texto

yathāmbhasā pracalatā
taravo ’pi calā iva
cakṣuṣā bhrāmyamāṇena
dṛśyate calatīva bhūḥ
yathāmbhasā pracalatā
taravo ’pi calā iva
cakṣuṣā bhrāmyamāṇena
dṛśyate calatīva bhūḥ

Synonyma

Palabra por palabra

yathā — jako; ambhasā — vodou; pracalatā — pohybující se; taravaḥ — stromy (na břehu řeky); api — také; calāḥ — pohybují se; iva — jakoby; cakṣuṣā — okem; bhrāmyamāṇena — pohybujícím se; dṛśyate — je viděna; calatī — pohybující se; iva — jakoby; bhūḥ — země.

yathā — tal como; ambhasā — por agua; pracalatā — moverse; taravaḥ — los árboles (en la orilla del río); api — también; calāḥ — moverse; iva — como si; cakṣuṣā — por el ojo; bhrāmyamāṇena — moverse; dṛśyate — se ve; calatī — moverse; iva — como si; bhūḥ — la tierra.

Překlad

Traducción

Pohyb vody vyvolává dojem, že se pohybují stromy na břehu řeky, které se ve vodě odrážejí. Rovněž země se pro někoho zdánlivě hýbe, když se jeho oči pohybují následkem nějaké mentální poruchy.

Debido a los movimientos del agua, los árboles de la orilla, reflejados en el río, también parecen moverse. De manera similar, cuando los ojos se mueven debido a algún trastorno de la mente, también la tierra parece moverse.

Význam

Significado

Mentální porucha někdy vyvolává zdání, že se země hýbe. Takové pocity mívají například opilci nebo lidé se srdeční chorobou. I stromy odrážející se v plynoucí řece vypadají, jako by se pohybovaly. Jedná se o působení māyi. Živá bytost se nehýbe (sthāṇur acalo 'yam), nerodí se a neumírá, ale pomíjivá jemnohmotná a hrubohmotná těla vyvolávají dojem, že se pohybuje z jednoho místa na druhé nebo že je navěky mrtvá. Jagadānanda Paṇḍita, velký vaišnavský básník z Bengálska, řekl:

A veces, debido a desórdenes de la mente, la tierra parece moverse. Los borrachos y los enfermos de corazón, por ejemplo, a veces tienen la sensación de que el suelo se mueve. Del mismo modo, también los árboles reflejados en la corriente de un río parecen moverse. Todo ello no es más que la acción de māyā. En realidad, la entidad viviente no se mueve (sthāṇur acalo 'yam). La entidad viviente no nace ni muere, pero debido a los cuerpos densos y sutiles, que son temporales parece que se mueve de un lugar a otro, o parece estar muerta y haberse ido para siempre. En palabras del gran poeta vaiṣṇava bengalí Jagadānanda Paṇḍit:

piśācī pāile yena mati-cchanna haya
māyā-grasta jīvera haya se bhāva udaya
piśācī pāile yena mati-cchanna haya
māyā-grasta jīvera haya se bhāva udaya

Podle tohoto výroku z Prema-vivarty se živá bytost, která je podmíněná hmotnou přírodou, podobá člověku posedlému duchem. Měli bychom porozumět neměnnému postavení duše a tomu, jak je unášena vlnami hmotné přírody do různých těl a různých situací pod vlivem nářku a dychtění. Když poznáme přirozené postavení vlastního já a nebudou nás znepokojovat podmínky vytvořené hmotnou přírodou (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ), náš život bude úspěšný.

Según este verso del Prema-vivarta, la entidad viviente sometida al condicionamiento de la naturaleza material es como una persona poseída por un fantasma. Debemos, pues, entender que el alma espiritual permanece en una posición fija, y que, arrastrada por las olas de la naturaleza material, pasa por distintos cuerpos y situaciones caracterizadas por el anhelo y la lamentación. El éxito en la vida se alcanza cuando comprendemos la posición constitucional de nuestro propio ser y no nos perturbamos ante los condicionamientos creados por la naturaleza material (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ).