Skip to main content

Sloka 21

Text 21

Verš

Texto

bhūtānām iha saṁvāsaḥ
prapāyām iva suvrate
daivenaikatra nītānām
unnītānāṁ sva-karmabhiḥ
bhūtānām iha saṁvāsaḥ
prapāyām iva suvrate
daivenaikatra nītānām
unnītānāṁ sva-karmabhiḥ

Synonyma

Palabra por palabra

bhūtānām — všech živých bytostí; iha — v tomto hmotném světě; saṁvāsaḥ — společné žití; prapāyām — na místě, kde se lze napít chladivé vody; iva — jako; su-vrate — ó má vznešená matko; daivena — vyšším řízením; ekatra — na jedno místo; nītānām — těch, kdo byli přivedeni; unnītānām — těch, kteří jsou od sebe odděleni; sva-karmabhiḥ — svými vlastními reakcemi.

bhūtānām — de todas las entidades vivientes; iha — en este mundo material; saṁvāsaḥ — el vivir juntas; prapāyām — en una fuente de agua fresca; iva — como; su-vrate — ¡oh, mi buena madre!; daivena — por una voluntad superior; ekatra — a un lugar; nītānām — de los que son llevados; unnītānām — de los que se separan; sva-karmabhiḥ — por sus propias reacciones.

Překlad

Traducción

Má milá matko! V restauraci či na místě, kde se lze napít chladivé vody, se schází mnoho poutníků, a když se napijí, každý pokračuje v cestě za svým cílem. Podobně se živé bytosti spojí v rodině a později jsou v důsledku vlastních činností od sebe odděleny a pokračují ke svým místům určení.

Mi querida madre, a veces muchos viajeros coinciden en un restaurante o en una fuente de agua fresca, pero después de beber, cada uno continúa rumbo a su propio destino. Del mismo modo, las entidades vivientes se reúnen formando una familia, y más tarde, como resultado de sus propias acciones, se separan para seguir cada una hacia un destino diferente.

Význam

Significado

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“Duše zmatená vlivem falešného ega se považuje za původce činností, které ve skutečnosti provádějí tři kvality hmotné přírody.” (Bg. 3.27) Vše živé jedná přesně podle pokynů prakṛti, hmotné přírody, jelikož v hmotném světě zcela podléháme vyššímu řízení. Všechny živé bytosti v tomto světě sem přišly pouze kvůli tomu, že se chtěly v požitku vyrovnat Kṛṣṇovi; proto byly poslány sem, kde budou do různé míry ovlivněny hmotnou přírodou. V hmotném světě je takzvaná rodina kombinací několika osob v jednom domově, které tam jsou na určitou dobu uvězněny. Tak jako se vězňové ihned po ukončení trestu a propuštění rozejdou, my všichni, kteří jsme se dočasně sešli jako členové rodiny, budeme pokračovat v cestě za svým osudem. V této souvislosti se uvádí další příklad: členové rodiny jsou jako stébla trávy unášená vlnami řeky. Někdy se tato stébla setkají ve vírech a pak je tytéž vlny opět rozdělí a dále pluje každé samo.

«El alma que está confundida por la influencia del ego falso, se cree la autora de actividades que en realidad son ejecutadas por las tres modalidades de la naturaleza material» (Bg. 3.27). Todas las entidades vivientes actúan ateniéndose estrictamente a las indicaciones de prakṛti, la naturaleza material, pues en el mundo material dependemos por completo de un control superior. Todas las entidades vivientes del mundo material han venido aquí únicamente por su deseo de ser iguales a Kṛṣṇa en posibilidades de disfrutar; de ese modo, han sido enviadas a este mundo para quedar en mayor o menor grado sometidas al condicionamiento de la naturaleza material. Las supuestas familias del mundo material no son más que una combinación de varias personas en un hogar para cumplir con la condena que les ha sido impuesta. Igual que los presos comunes, que se separan tan pronto como cumplen condena y quedan en libertad, también nosotros vivimos juntos durante un tiempo, formando una familia, para después seguir hacia nuestros respectivos destinos. Se da también el ejemplo de que los miembros de una familia son como briznas de hierba arrastradas por la corriente de un río. A veces, en algún remolino, esas briznas de hierba se juntan, pero más tarde la misma corriente vuelve a separarlas; a partir de entonces flotan solas en el agua.

Třebaže byl Hiraṇyakaśipu démon, dostatečně znal Védy. Rada, kterou dal své rodině — švagrové, matce a synovcům — tedy byla vcelku rozumná. Démoni mívají vysokou úroveň poznání, ale nepoužívají svou inteligenci ke službě Pánu, a proto jsou nazýváni démony. Polobozi naopak jednají velice inteligentně, aby uspokojili Nejvyšší Osobnost Božství. To je potvrzeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.13) takto:

Aunque era un demonio, Hiraṇyakaśipu poseía conocimiento y comprensión de los Vedas. Así, el consejo que dio a sus familiares —cuñada, madre y sobrinos— era perfectamente válido. Los demonios tienen fama de ser muy elevados en lo que a conocimiento se refiere, pero se les considera demonios porque no emplean su gran inteligencia en el servicio del Señor. Los semidioses, sin embargo, actúan con gran inteligencia para satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios. Esto se confirma en elŚrīmad-Bhāgavatam (1.2.13) con las siguientes palabras:

ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam
ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam

“Ó nejlepší z dvojzrozených! Závěr zní, že nejvyšší dokonalostí, které lze dosáhnout plněním vlastních předepsaných povinností (dharmy) podle dané společenské třídy a životního stavu, je potěšit Pána Hariho.” Aby se člověk stal polobohem či získal božské vlastnosti, musí uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, ať je jeho zaměstnání jakékoliv.

«¡Oh, el mejor entre los nacidos por segunda vez!, se concluye, entonces, que la perfección más elevada que se puede alcanzar mediante el desempeño de los deberes prescritos [dharma] conforme a las divisiones en castas y órdenes de vida es complacer al Señor Hari». Para llegar a ser semidioses o seres divinos, debemos satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios, cualquiera que sea nuestra ocupación.