Skip to main content

Sloka 50-51

Texts 50-51

Verš

Text

dravya-sūkṣma-vipākaś ca
dhūmo rātrir apakṣayaḥ
ayanaṁ dakṣiṇaṁ somo
darśa oṣadhi-vīrudhaḥ
dravya-sūkṣma-vipākaś ca
dhūmo rātrir apakṣayaḥ
ayanaṁ dakṣiṇaṁ somo
darśa oṣadhi-vīrudhaḥ
annaṁ reta iti kṣmeśa
pitṛ-yānaṁ punar-bhavaḥ
ekaikaśyenānupūrvaṁ
bhūtvā bhūtveha jāyate
annaṁ reta iti kṣmeśa
pitṛ-yānaṁ punar-bhavaḥ
ekaikaśyenānupūrvaṁ
bhūtvā bhūtveha jāyate

Synonyma

Synonyms

dravya-sūkṣma-vipākaḥ — obětiny vkládané do ohně, například obilí smíchané s ghí; ca — a; dhūmaḥ — změněné v kouř či polobůh ovládající kouř; rātriḥ — polobůh vládnoucí noci; apakṣayaḥ — v temné polovině měsíce; ayanam — polobůh ovládající pohyb Slunce; dakṣiṇam — na jižní straně; somaḥ — Měsíc; darśaḥ — vracející se; oṣadhi — život rostlin (na Zemi); vīrudhaḥ — vegetace obecně (počátek nářku); annam — obilí; retaḥ — semeno; iti — takto; kṣma-īśa — ó králi Yudhiṣṭhire, vládce země; pitṛ-yānam — způsob zrození z otcova semene; punaḥ-bhavaḥ — znovu a znovu; eka-ekaśyena — jedno za druhým; anupūrvam — postupně; bhūtvā — rodí se; bhūtvā — znovu se rodí; iha — v tomto hmotném světě; jāyate — živá bytost žije materialistickým způsobem.

dravya-sūkṣma-vipākaḥ — the paraphernalia offered as oblations in the fire, such as food grains mixed with ghee; ca — and; dhūmaḥ — turned to smoke, or the demigod in charge of smoke; rātriḥ — the demigod in charge of night; apakṣayaḥ — in the dark fortnight of the moon; ayanam — the demigod in charge of the passing of the sun; dakṣiṇam — in the southern zone; somaḥ — the moon; darśaḥ — returning; oṣadhi — plant life (on the surface of the earth); vīrudhaḥ — vegetation in general (the birth of lamentation); annam — food grains; retaḥ — semen; iti — in this way; kṣma-īśa — O King Yudhiṣṭhira, lord of the earth; pitṛ-yānam — the way of taking birth from the father’s semen; punaḥ-bhavaḥ — again and again; eka-ekaśyena — one after another; anupūrvam — successively, according to the gradation; bhūtvā — taking birth; bhūtvā — again taking birth; iha — in this material world; jāyate — one exists in the materialistic way of life.

Překlad

Translation

Můj milý králi Yudhiṣṭhire, když jsou obětiny v podobě ghí a obilí, jako je ječmen a sezamová semena, obětovány do ohně, mění se v nebeský kouř, který živou bytost postupně unáší na vyšší a vyšší planetární soustavy: do království zvaných Dhumā, Rātri, Kṛṣṇapakṣa, Dakṣiṇam a nakonec na Měsíc. Potom však konatelé oběti znovu sestoupí na Zemi a stanou se bylinami, popínavými rostlinami, zeleninou a obilím. Ty se pak stanou potravou různých živých bytostí a změní se v semeno, které bude vpraveno do těl ženského pohlaví. Tak se živá bytost rodí znovu a znovu.

My dear King Yudhiṣṭhira, when oblations of ghee and food grains like barley and sesame are offered in sacrifice, they turn into celestial smoke, which carries one to successively higher planetary systems like the kingdoms of Dhumā, Rātri, Kṛṣṇapakṣa, Dakṣiṇam and ultimately the moon. Then, however, the performers of sacrifice descend again to earth to become herbs, creepers, vegetables and food grains. These are eaten by different living entities and turned to semen, which is injected into female bodies. Thus one takes birth again and again.

Význam

Purport

Toto je vysvětleno v Bhagavad-gītě (9.21):

This is explained in Bhagavad-gītā (9.21):

te taṁ bhuktvā svarga-lokaṁ viśālaṁ
kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti
evaṁ trayī-dharmam anuprapannā
gatāgataṁ kāma-kāmā labhante
te taṁ bhuktvā svarga-lokaṁ viśālaṁ
kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti
evaṁ trayī-dharmam anuprapannā
gatāgataṁ kāma-kāmā labhante

“Poté, co si následovníci pravṛtti-mārgy užívali nebeských smyslových radostí, vrátí se zase na tuto planetu smrti. Dodržováním védských zásad tedy dosáhnou pouze pomíjivého štěstí.” Živá bytost, která následuje pravṛtti-mārgu a chce se dostat na vyšší planetární soustavy, koná pravidelně oběti, a její putování nahoru a opět dolů je popsáno zde ve Śrīmad-Bhāgavatamu i v Bhagavad-gītě. Rovněž je řečeno: traiguṇya-viṣayā vedāḥ — “Védy se zabývají hlavně třemi kvalitami hmotné přírody.” Védské spisy, zvláště tři Védy (Sāma, Yajur a Ṛk), jasně popisují tento proces dosažení vyšších planet a následného návratu. Kṛṣṇa však Arjunovi radí: traiguṇya-viṣayā vedā nistraiguṇyo bhavārjuna — člověk musí překonat tyto tři kvality hmotné přírody, a pak bude vysvobozen z koloběhu zrození a smrti. Jinak i po dosažení nějaké vyšší planetární soustavy, například Candraloky, bude muset zase sestoupit (kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti). Poté, co jeho požitek získaný díky zbožným činnostem skončí, se bude muset vrátit na tuto planetu prostřednictvím deště a nejprve se narodí jako rostlina, která slouží za potravu různým zvířatům i lidem, a změní se v semeno. Toto semeno bude vpraveno do těla ženského pohlaví, a tak se živá bytost narodí. Ti, kdo se vracejí na Zemi tímto způsobem, se rodí zvláště ve výše postavených rodinách, jako jsou rodiny brāhmaṇů.

“When those who follow the pravṛtti-mārga have enjoyed heavenly sense pleasure, they return to this mortal planet again. Thus, through the Vedic principles, they achieve only flickering happiness.” Following the pravṛtti-mārga, the living entity who desires to be promoted to the higher planetary systems performs sacrifices regularly, and how he goes up and comes down again is described here in Śrīmad-Bhāgavatam, as well as in Bhagavad-gītā. It is also said, traiguṇya-viṣayā vedāḥ: “The Vedas deal mainly with the three modes of material nature.” The Vedas, especially three Vedas, namely Sāma, Yajur and Ṛk, vividly describe this process of ascending to the higher planets and returning. But Kṛṣṇa advises Arjuna, traiguṇya-viṣayā vedā nistraiguṇyo bhavārjuna: one has to transcend these three modes of material nature, and then one will be released from the cycle of birth and death. Otherwise, although one may be promoted to a higher planetary system such as Candraloka, one must again come down (kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti). After one’s enjoyment due to pious activities is finished, one must return to this planet in rainfall and first take birth as a plant or creeper, which is eaten by various animals, including human beings, and turned to semen. This semen is injected into the female body, and thus the living entity takes birth. Those who return to earth in this way take birth especially in higher families like those of brāhmaṇas.

V této souvislosti můžeme poznamenat, že dokonce ani takzvaní moderní vědci, kteří cestují na Měsíc, tam nejsou schopni zůstat a vracejí se do svých laboratoří. Ať tedy člověk cestuje na Měsíc pomocí moderních mechanických prostředků nebo díky zbožným činnostem, musí se vrátit na Zemi. To je jasně řečeno v tomto verši a vysvětleno v Bhagavad-gītě. I když někdo dospěje na vyšší planetární soustavy (yānti deva-vratā devān), jeho místo tam není zajištěné; bude se muset zase vrátit na martya-loku. Ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna — vrátit se musí i ten, kdo dospěje na Brahmaloku, o Měsíci nemluvě. Yaṁ prāpya na nivartante tad dhāma paramaṁ mama — vrátí-li se však někdo zpátky domů, zpátky k Bohu, nemusí již nikdy přijít zpět do hmotného světa.

It may be remarked in this connection that even the modern so-called scientists who are going to the moon are not able to stay there, but are returning to their laboratories. Therefore, whether one goes to the moon by modern mechanical arrangements or by performing pious activities, one must return to earth. That is clearly stated in this verse and explained in Bhagavad-gītā. Even if one goes to the higher planetary systems (yānti deva-vratā devān), one’s place there is not secure; one must return to martya-loka. Ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino ’rjuna: aside from the moon, even if one goes to Brahmaloka, one must return. Yaṁ prāpya na nivartante tad dhāma paramaṁ mama: but if one goes back home, back to Godhead, he need not return to this material world.