Skip to main content

Sloka 45

Text 45

Verš

Texto

yāvan nṛ-kāya-ratham ātma-vaśopakalpaṁ
dhatte gariṣṭha-caraṇārcanayā niśātam
jñānāsim acyuta-balo dadhad asta-śatruḥ
svānanda-tuṣṭa upaśānta idaṁ vijahyāt
yāvan nṛ-kāya-ratham ātma-vaśopakalpaṁ
dhatte gariṣṭha-caraṇārcanayā niśātam
jñānāsim acyuta-balo dadhad asta-śatruḥ
svānanda-tuṣṭa upaśānta idaṁ vijahyāt

Synonyma

Palabra por palabra

yāvat — tak dlouho, dokud; nṛ-kāya — toto lidské tělo; ratham — považované za kočár; ātma-vaśa — závislé na naší kontrole; upakalpam — které má mnoho dalších závislých částí; dhatte — živá bytost vlastní; gariṣṭha-caraṇa — lotosové nohy představených (duchovního mistra a jeho předchůdců); arcanayā — sloužením; niśātam — nabroušený; jñāna-asim — meč či zbraň poznání; acyuta-balaḥ — transcendentální silou Kṛṣṇy; dadhat — držící; asta-śatruḥ — dokud není nepřítel poražen; sva-ānanda-tuṣṭaḥ — zcela spokojený ve svém nitru díky transcendentální blaženosti; upaśāntaḥ — vědomí zbavené všech hmotných nečistot; idam — tohoto těla; vijahyāt — má se vzdát.

yāvat — mientras; nṛ-kāya — este cuerpo de forma humana; ratham — considerado una cuadriga; ātma-vaśa — que depende de nuestro control; upakalpam — en el que hay muchas otras partes subordinadas; dhatte — se poseen; gariṣṭha-caraṇa — los pies de loto de los superiores (el maestro espiritual y sus antecesores); arcanayā — por servir; niśātam — afilada; jñāna-asim — la espada o arma del conocimiento; acyuta-balaḥ — por la fuerza trascendental de Kṛṣṇa; dadhat — sostener; asta-śatruḥ — hasta que el enemigo es derrotado; sva-ānanda-tuṣṭaḥ — plenamente satisfechos con la bienaventuranza trascendental; upaśāntaḥ — la conciencia limpia de toda contaminación material; idam — este cuerpo; vijahyā — se debe abandonar.

Překlad

Traducción

Dokud živá bytost musí přijímat hmotné tělo s jeho různými částmi a náležitostmi, jež nejsou plně pod její vládou, potřebuje lotosové nohy svých představených — duchovního mistra a jeho předchůdců. Jejich milostí může nabrousit meč poznání a silou milosti Nejvyšší Osobnosti Božství pak musí porazit výše uvedené nepřátele. Tak má být oddaný schopen se pohroužit do své vlastní transcendentální blaženosti, a potom může opustit tělo a znovu nabýt své duchovní totožnosti.

Mientras tengamos que recibir cuerpos materiales, que, con sus distintas partes y objetos relacionados, no están totalmente bajo nuestro control, debemos acudir a los pies de loto de nuestros superiores, el maestro espiritual y sus antecesores. Por su misericordia, podremos afilar la espada del conocimiento; entonces, con el poder de la misericordia de la Suprema Personalidad de Dios, tenemos que vencer a los enemigos de que te he hablado. De este modo, el devoto debe ser capaz de sumergirse en su propia bienaventuranza trascendental, para después abandonar el cuerpo y recuperar su identidad espiritual.

Význam

Significado

V Bhagavad-gītě (4.9) Pán říká:

En el Bhagavad-gītā (4.9), el Señor dice:

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla již znovu nenarodí v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” To je nejvyšší dokonalost života a účel, kterému má lidské tělo sloužit. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.20.17) je řečeno:

«¡Oh, Arjuna!, aquel que conoce la naturaleza trascendental de Mi advenimiento y actividades, al abandonar el cuerpo no vuelve a nacer en este mundo material, sino que alcanza Mi morada eterna». Esta es la perfección más elevada de la vida, y es también el propósito del cuerpo humano. En el Śrīmad-Bhāgavatam (11.20.17), se dice:

nṛ-deham ādyaṁ sulabhaṁ sudurlabhaṁ
plavaṁ sukalpaṁ guru-karṇadhāram
mayānukūlena nabhasvateritaṁ
pumān bhavābdhiṁ na taret sa ātma-hā
nṛ-deham ādyaṁ sulabhaṁ sudurlabhaṁ
plavaṁ sukalpaṁ guru-karṇadhāram
mayānukūlena nabhasvateritaṁ
pumān bhavābdhiṁ na taret sa ātma-hā

Toto lidské tělo je velmi cennou lodí a duchovní mistr je kapitán, guru-karṇadhāram, který ji řídí, aby přeplula oceán nevědomosti. Kṛṣṇovy pokyny představují příznivý vítr. Živá bytost musí všech těchto příležitostí využít, aby oceán nevědomosti překonala. Jelikož je duchovní mistr kapitánem, musí mu velmi upřímně sloužit, aby jeho milostí mohla obdržet milost Nejvyššího Pána.

El cuerpo de forma humana es una nave muy valiosa, y el maestro espiritual es el capitán, guru-karṇadhāram, que la guía en su travesía por el mar de la nesciencia. La instrucción de Kṛṣṇa es una brisa favorable. En la travesía del mar de la nesciencia debemos aprovechar todos estos recursos. El maestro espiritual es el capitán, de modo que debemos servirle con gran sinceridad, a fin de que, por su misericordia, podamos recibir la misericorida del Señor Supremo.

Významné je zde slovo acyuta-balaḥ. Duchovní mistr je ke svým žákům velice milostivý, a jeho uspokojením tedy oddaný dostává sílu od Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto říká: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja — nejprve musí člověk potěšit duchovního mistra, a potom automaticky potěší Kṛṣṇu a získá sílu k překonání oceánu nevědomosti. Pokud tedy někdo upřímně touží vrátit se domů, zpátky k Bohu, musí uspokojováním duchovního mistra nabrat dostatečnou sílu, neboť tak se mu dostane zbraně, jíž bude moci porazit nepřítele, a také obdrží milost Kṛṣṇy. Mít pouze zbraň v podobě jñāny nestačí. Oddaný musí tuto zbraň nabrousit službou duchovnímu mistrovi a následováním jeho pokynů. Pak se mu dostane milosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Chce-li bojovník porazit svého nepřítele, potřebuje bojový vůz a koně, a jakmile zvítězí, může toto vše opustit. Podobně by měla živá bytost plně využít lidského těla k dosažení nejvyšší dokonalosti života — návratu domů, zpátky k Bohu.

Una palabra significativa de este verso es acyuta-balaḥ. El maestro espiritual es, sin duda, muy misericordioso con sus discípulos; por ello, el devoto que le satisface recibe fuerza de la Suprema Personalidad de Dios. Śrī Caitanya Mahāprabhu dice: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja: Quien complace al maestro espiritual complace también a Kṛṣṇa, y recibe la fuerza necesaria para cruzar el océano de la nesciencia. Por lo tanto, la persona sincera en su deseo de ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios, debe adquirir la fortaleza necesaria complaciendo al maestro espiritual, ya que de ese modo obtiene el arma con la que vencer al enemigo, y recibe también la gracia de Kṛṣṇa. El arma del jñāna, por sí sola, es insuficiente. Es necesario afilarla sirviendo al maestro espiritual y siguiendo sus instrucciones. De ese modo, el candidato obtendrá la misericordia de la Suprema Personalidad de Dios. Generalmente, en las guerras, para vencer al enemigo hay que ayudarse de una cuadriga y unos caballos; una vez vencido el enemigo, podemos dejar la cuadriga y todo lo relacionado con ella. Del mismo modo, mientras tengamos un cuerpo humano, debemos emplearlo en toda su capacidad para obtener la perfección más elevada de la vida, que es ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios.

Dokonalostí poznání je dosáhnout transcendentálního postavení (brahma-bhūta). V Bhagavad-gītě (18.54) Pán říká:

La perfección del conocimiento es, sin duda alguna, alcanzar la posición trascendental (brahma-bhūta). En el Bhagavad-gītā (18.54), el Señor dice:

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Ten, kdo se nachází v tomto transcendentálním postavení, okamžitě poznává Nejvyšší Brahman a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.” Ze spárů māyi se nelze vymanit samotným rozvojem poznání, jakému se věnují impersonalisté. Je nutné dosáhnout úrovně bhakti.

«Aquel que se establece en el plano trascendental percibe de inmediato el Brahman Supremo y se vuelve plenamente dichoso. Nunca se lamenta ni desea poseer nada. Tiene la misma disposición para con todas las entidades vivientes. Habiendo alcanzado ese estado, ofrece servicio devocional puro». El simple hecho de cultivar conocimiento, como hacen los impersonalistas, no nos permitirá liberarnos de las garras de māyā. Es necesario llegar al nivel del bhakti.

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram
bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram

“Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, takového, jaký jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vstoupit do království Boha.” (Bg. 18.55) Dokud živá bytost nedosáhne úrovně oddané služby a neobdrží milost duchovního mistra a Kṛṣṇy, hrozí jí nebezpečí, že poklesne a bude muset znovu přijmout hmotné tělo. V Bhagavad-gītě (4.9) proto Kṛṣṇa zdůrazňuje:

«Únicamente se Me puede comprender tal y como soy, como la Suprema Personalidad de Dios, por medio del servicio devocional. Y cuando, mediante esa devoción, se tiene plena conciencia de Mí, se puede entrar en el Reino de Dios» (Bg. 18.55). Mientras no se alcance la etapa del servicio devocional y la misericordia del maestro espiritual y de Kṛṣṇa, siempre habrá posibilidad de caer para recibir de nuevo un cuerpo material. Por eso Kṛṣṇa, en el Bhagavad-gītā (4.9), subraya:

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla již znovu nenarodí v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.”

«¡Oh, Arjuna!, aquel que conoce la naturaleza trascendental de Mi advenimiento y actividades, al abandonar el cuerpo no vuelve a nacer en este mundo material, sino que alcanza Mi morada eterna».

Nesmírně důležité je slovo tattvataḥ, “skutečně”. Tato māṁ tattvato jñātvā — živá bytost se nemůže vzdát hmotného těla, dokud nedospěje milostí duchovního mistra ke skutečnému poznání Kṛṣṇy. Je řečeno: āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ—jestliže někdo zanedbává službu lotosovým nohám Kṛṣṇy, jen s pomocí poznání se nemůže vysvobodit z hmotného zajetí. Dokonce i když dosáhne stavu brahma-padam, splynutí s Brahmanem, bez bhakti bude náchylný k poklesnutí. Na nebezpečí poklesnutí zpátky do hmotného otroctví je třeba si dávat velký pozor. Jedinou záruku skýtá dosažení úrovně bhakti, z níž se neklesá. Tehdy je živá bytost zproštěná činností hmotného světa. Souhrnně řečeno: jak prohlásil Śrī Caitanya Mahāprabhu, nejprve musí člověk přijít do styku s pravým duchovním mistrem, který náleží k posloupnosti předávající vědomí Kṛṣṇy (paraṁparā), neboť díky jeho milosti a pokynům může obdržet sílu od Kṛṣṇy. Tak se zapojí do oddané služby a dosáhne konečného životního cíle, lotosových nohou Viṣṇua.

La palabra tattvataḥ, que significa «en verdad», es muy importante. Tato māṁ tattvato jñātvā. A no ser que comprendamos verdaderamente a Kṛṣṇa por la misericordia del maestro espiritual, no seremos libres de abandonar el cuerpo material. En los śāstras se dice: āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ: Si dejamos de lado el servicio de los pies de loto de Kṛṣṇa, el mero hecho de cultivar conocimiento no nos bastará para liberarnos de las garras de la materia. Incluso si alcanzamos la etapa de brahma-padam y nos fundimos en el Brahman, mientras no tengamos bhakti, correremos el riesgo de caer. Debemos ser muy prudentes y protegernos del peligro de caer de nuevo al cautiverio material. Nuestra única garantía es alcanzar la etapa de bhakti, de la que es seguro que no caeremos. Entonces quedaremos libres de las actividades del mundo material. En resumen, y como afirma Śrī Caitanya Mahāprabhu, debemos ponernos en contacto con un maestro espiritual genuino perteneciente al paramparā consciente de Kṛṣṇa, pues, por su misericordia, y si seguimos sus instrucciones, Kṛṣṇa nos dará fuerza. Entonces, ocupados en servicio devocional, alcanzaremos el objetivo supremo de la vida, los pies de loto de Viṣṇu.

Významné je zde také spojení jñānāsim acyuta-balaḥ. Jñānāsim, meč poznání, dává Kṛṣṇa, a když člověk slouží guruovi a Kṛṣṇovi, aby mohl držet meč v podobě Kṛṣṇových pokynů, Balarāma mu dá sílu. Balarāma je Nityānanda; vrajendra-nandana yei, śacī-suta haila sei, balarāma ha-ila nitāi. Bala, Balarāma, přichází společně se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, a oba jsou tak milostiví, že v tomto věku Kali může kdokoliv velmi snadno přijmout útočiště u Jejich lotosových nohou. Přicházejí zvláště proto, aby osvobodili pokleslé duše tohoto věku. Pāpī tāpī yata chila, hari-nāme uddhārila — Jejich zbraní je saṅkīrtan, hari-nāma. Člověk má tedy přijmout meč poznání od Kṛṣṇy a být silný milostí Balarāma. Proto ve Vṛndāvanu uctíváme Kṛṣṇu společně s Balarāmem. V Muṇḍaka Upaniṣadě (3.2.4) je řečeno:

En este verso son significativas las palabras jñānāsim acyuta-balaḥ. Kṛṣṇa nos da jñānāsim, la espada del conocimiento, y cuando servimos al guru y a Kṛṣṇa para empuñar la espada de las instrucciones de Kṛṣṇa, Balarāma nos da fuerza. Balarāma es Nityānanda. Vrajendra-nandana yei, śacī-suta haila sei, balarāma ha-ila nitāi. Este bala, Balarāma, viene con Śrī Caitanya Mahāprabhu, y ambos son tan misericordiosos que, en la era de Kali, podemos refugiarnos fácilmente en Sus pies de loto. Ambos vienen con la misión especial de liberar a las almas caídas de esta era: pāpī tāpī yata chila, hari-nāme uddhārila: Su arma es el saṅkīrtana, el hari-nāma. Así pues, debemos aceptar la espada del conocimiento de manos de Kṛṣṇa, y ser fuertes con la misericordia de Balarāma. Por eso en Vṛndāvana estamos adorando a Kṛṣṇa-Balarāma. En el Muṇḍaka Upaniṣad (3.2.4), se dice:

nāyam ātmā bala-hīnena labhyo
na ca pramādāt tapaso vāpy aliṅgāt
etair upāyair yatate yas tu vidvāṁs
tasyaiṣa ātmā viśate brahma-dhāma
nāyam ātmā bala-hīnena labhyo
na ca pramādāt tapaso vāpy aliṅgāt
etair upāyair yatate yas tu vidvāṁs
tasyaiṣa ātmā viśate brahma-dhāma

Cíle života nelze dosáhnout bez milosti Balarāma. Śrī Narottama dāsa Ṭhākura proto říká: nitāiyera karuṇā habe, vraje rādhā-kṛṣṇa pābe — když někdo obdrží milost Balarāma, Nityānandy, může velice snadno dospět k lotosovým nohám Rādhy a Kṛṣṇy.

Nadie puede alcanzar el objetivo de la vida sin la misericordia de Balarāma. Por esa razón, Śrī Narottama dāsa Ṭhākura dice: nitāiyera karuṇa habe, vraje rādhā-kṛṣṇa pābe: Cuando se recibe la misericordia de Balarāma, Nityānanda, se pueden alcanzar fácilmente los pies de loto de Rādhā y Kṛṣṇa.

se sambandha nāhi yāra,

bṛthā janma gela tāra,
vidyā-kule hi karibe tāra
se sambandha nāhi yāra, bṛthā janma gela tāra,
vidyā-kule hi karibe tāra

Nemá-li člověk žádné spojení s Nitāiem či Balarāmem, nepomůže mu, že je velkým učencem neboli jñānīm nebo že se narodil ve velmi vznešené rodině. Nepřátele vědomí Kṛṣṇy tedy musíme porazit silou získanou od Balarāma.

Si no tenemos vínculos con Nitāi, Balarāma, de nada nos servirá ser grandes sabios eruditos o jñānīs, ni haber nacido en familias muy respetables. Por consiguiente, debemos vencer a los enemigos de la conciencia de Kṛṣṇa con la fuerza que recibimos de Balarāma.