Skip to main content

Sloka 21

Text 21

Verš

Texto

paṇḍitā bahavo rājan
bahu-jñāḥ saṁśaya-cchidaḥ
sadasas patayo ’py eke
asantoṣāt patanty adhaḥ
paṇḍitā bahavo rājan
bahu-jñāḥ saṁśaya-cchidaḥ
sadasas patayo ’py eke
asantoṣāt patanty adhaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

paṇḍitāḥ — velcí učenci; bahavaḥ — mnozí; rājan — ó králi (Yudhiṣṭhire); bahu-jñāḥ — lidé s mnohými zkušenostmi; saṁśaya-cchidaḥ — zkušení právní poradci; sadasaḥ patayaḥ — lidé způsobilí předsedat učeným shromážděním; api — dokonce i; eke — kvůli jediné chybě; asantoṣāt — pouze kvůli nespokojenosti či chamtivosti; patanti — klesají; adhaḥ — do pekelného života.

paṇḍitāḥ — sabios muy eruditos; bahavaḥ — muchos; rājan — ¡oh, rey (Yudhiṣṭhira)!; bahu-jñāḥ — personas de diversa experiencia; saṁśaya-cchidaḥ — expertos asesores jurídicos; sadasaḥ patayaḥ — personas capacitadas para presidir asambleas de intelectuales; api — incluso; eke — por una mala cualidad; asantoṣāt — simplemente por insatisfacción o codicia; patanti — caen; adhaḥ — a condiciones de vida infernal.

Překlad

Traducción

Ó králi Yudhiṣṭhire, mnozí lidé s četnými zkušenostmi, právní poradci, velcí učenci a lidé způsobilí předsedat učeným shromážděním klesají do pekelného stavu života kvůli nespokojenosti se svým postavením.

¡Oh, rey Yudhiṣṭhira!, muchas y de muy variada experiencia han sido las personas que han caído en la vida infernal por no estar satisfechas con sus respectivas posiciones, desde asesores legales a sabios eruditos y personas dignas de presidir asambleas de intelectuales.

Význam

Significado

Aby člověk mohl dělat duchovní pokroky, měl by být po hmotné stránce spokojený; jinak chtivost hmotného rozvoje zmaří jeho duchovní život. Dvě věci připravují člověka o všechny dobré vlastnosti, a jednou z nich je chudoba. Daridra-doṣo guṇa-rāśi-nāśī — všechny dobré vlastnosti člověka postiženého chudobou se vytratí. O dobré vlastnosti přichází i ten, kdo začne být příliš chamtivý. Řešením tedy je nebýt chudý, ale snažit se být zcela spokojený se základními životními nezbytnostmi a nebýt chamtivý. V zájmu duchovního pokroku je tedy pro oddaného nejlepší spokojit se s tím, co je nezbytně nutné. Učené autority v oblasti oddané služby proto doporučují neusilovat o zvyšování počtu chrámů a maṭhů. Toho se mohou ujmout jedině oddaní s velkými zkušenostmi v šíření hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Všichni ācāryové v jižní Indii, zvláště Śrī Rāmānujācārya, postavili mnoho velkých chrámů a v severní Indii stavěli ohromné chrámy všichni Gosvāmī z Vṛndāvanu. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura rovněž postavil velká střediska, známá jako Gauḍīya Maṭhy. Stavění chrámů tedy není špatné, pokud je zároveň náležitě postaráno o šíření vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i když je takové úsilí pokládáno za chtivé, jedná se o touhu uspokojit Kṛṣṇu, a proto jsou tyto činnosti duchovní.

Para avanzar espiritualmente, es necesario estar materialmente satisfecho, pues, sin esa satisfacción, la codicia de progresos materiales acabará por malograr el avance espiritual. Hay dos cosas que anulan el valor de las buenas cualidades. La primera es la pobreza: daridra-doṣo guṇa-rāśi-nāśī: Cuando una persona está en la miseria, todas sus buenas cualidades carecen por completo de valor y de sentido. Del mismo modo, las buenas cualidades también se pierden si hay demasiada codicia. Por lo tanto, el término medio estaría en no vivir en la miseria, pero, al mismo tiempo, tratar de permanecer satisfechos con lo imprescindible para vivir, sin ser codiciosos. El mejor consejo para el avance espiritual del devoto es que trate de permanecer satisfecho con lo estrictamente necesario. En consecuencia, las autoridades eruditas en el servicio devocional nos aconsejan que no tratemos de aumentar el número de templos y de maṭhas. Esas actividades deben dejarse exclusivamente en manos de devotos con experiencia en la propagación del movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa. Todos los ācāryas del sur de la India, y especialmente Śrī Rāmānujācārya, construyeron muchos grandes templos; en el norte de la India, también los Gosvāmīs de Vṛndāvana construyeron grandes templos, y Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, por su parte, también construyó grandes centros, lasgauḍīya-maṭhas. Por lo tanto, construir templos no es malo, siempre y cuando se vele debidamente por la propagación del movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa. Esos esfuerzos pueden considerarse fruto de la codicia, pero esa codicia es para satisfacer a Kṛṣṇa, de modo que se trata de actividades espirituales.