Skip to main content

Sloka 21

Text 21

Verš

Text

paṇḍitā bahavo rājan
bahu-jñāḥ saṁśaya-cchidaḥ
sadasas patayo ’py eke
asantoṣāt patanty adhaḥ
paṇḍitā bahavo rājan
bahu-jñāḥ saṁśaya-cchidaḥ
sadasas patayo ’py eke
asantoṣāt patanty adhaḥ

Synonyma

Synonyms

paṇḍitāḥ — velcí učenci; bahavaḥ — mnozí; rājan — ó králi (Yudhiṣṭhire); bahu-jñāḥ — lidé s mnohými zkušenostmi; saṁśaya-cchidaḥ — zkušení právní poradci; sadasaḥ patayaḥ — lidé způsobilí předsedat učeným shromážděním; api — dokonce i; eke — kvůli jediné chybě; asantoṣāt — pouze kvůli nespokojenosti či chamtivosti; patanti — klesají; adhaḥ — do pekelného života.

paṇḍitāḥ — very learned scholars; bahavaḥ — many; rājan — O King (Yudhiṣṭhira); bahu-jñāḥ — persons with varied experience; saṁśaya-cchidaḥ — expert in legal advice; sadasaḥ patayaḥ — persons eligible to become presidents of learned assemblies; api — even; eke — by one disqualification; asantoṣāt — simply by dissatisfaction or greed; patanti — fall down; adhaḥ — into hellish conditions of life.

Překlad

Translation

Ó králi Yudhiṣṭhire, mnozí lidé s četnými zkušenostmi, právní poradci, velcí učenci a lidé způsobilí předsedat učeným shromážděním klesají do pekelného stavu života kvůli nespokojenosti se svým postavením.

O King Yudhiṣṭhira, many persons with varied experience, many legal advisers, many learned scholars and many persons eligible to become presidents of learned assemblies fall down into hellish life because of not being satisfied with their positions.

Význam

Purport

Aby člověk mohl dělat duchovní pokroky, měl by být po hmotné stránce spokojený; jinak chtivost hmotného rozvoje zmaří jeho duchovní život. Dvě věci připravují člověka o všechny dobré vlastnosti, a jednou z nich je chudoba. Daridra-doṣo guṇa-rāśi-nāśī — všechny dobré vlastnosti člověka postiženého chudobou se vytratí. O dobré vlastnosti přichází i ten, kdo začne být příliš chamtivý. Řešením tedy je nebýt chudý, ale snažit se být zcela spokojený se základními životními nezbytnostmi a nebýt chamtivý. V zájmu duchovního pokroku je tedy pro oddaného nejlepší spokojit se s tím, co je nezbytně nutné. Učené autority v oblasti oddané služby proto doporučují neusilovat o zvyšování počtu chrámů a maṭhů. Toho se mohou ujmout jedině oddaní s velkými zkušenostmi v šíření hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Všichni ācāryové v jižní Indii, zvláště Śrī Rāmānujācārya, postavili mnoho velkých chrámů a v severní Indii stavěli ohromné chrámy všichni Gosvāmī z Vṛndāvanu. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura rovněž postavil velká střediska, známá jako Gauḍīya Maṭhy. Stavění chrámů tedy není špatné, pokud je zároveň náležitě postaráno o šíření vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i když je takové úsilí pokládáno za chtivé, jedná se o touhu uspokojit Kṛṣṇu, a proto jsou tyto činnosti duchovní.

For spiritual advancement, one should be materially satisfied, for if one is not materially satisfied, his greed for material development will result in the frustration of his spiritual advancement. There are two things that nullify all good qualities. One is poverty. Daridra-doṣo guṇa-rāśi-nāśī. If one is poverty-stricken, all his good qualities become null and void. Similarly, if one becomes too greedy, his good qualifications are lost. Therefore the adjustment is that one should not be poverty-stricken, but one must try to be fully satisfied with the bare necessities of life and not be greedy. For a devotee to be satisfied with the bare necessities is therefore the best advice for spiritual advancement. Learned authorities in devotional life consequently advise that one not endeavor to increase the number of temples and maṭhas. Such activities can be undertaken only by devotees experienced in propagating the Kṛṣṇa consciousness movement. All the ācāryas in South India, especially Śrī Rāmānujācārya, constructed many big temples, and in North India all the Gosvāmīs of Vṛndāvana constructed large temples. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura also constructed large centers, known as Gauḍīya Maṭhas. Therefore temple construction is not bad, provided proper care is taken for the propagation of Kṛṣṇa consciousness. Even if such endeavors are considered greedy, the greed is to satisfy Kṛṣṇa, and therefore these are spiritual activities.