Sloka 18
Text 18
Verš
Text
na vartetāpi vāriṇā
aupasthya-jaihvya-kārpaṇyād
gṛha-pālāyate janaḥ
na vartetāpi vāriṇā
aupasthya-jaihvya-kārpaṇyād
gṛha-pālāyate janaḥ
Synonyma
Synonyms
santuṣṭaḥ — ten, kdo je vždy spokojený ve svém nitru; kena — proč; vā — nebo; rājan — ó králi; na — ne; varteta — měl by žít (šťastně); api — dokonce; vāriṇā — z vody; aupasthya — kvůli genitáliím; jaihvya — a jazyku; kārpaṇyāt — z ubohosti či lakomství; gṛha-pālāyate — chová se jako domácí pes; janaḥ — takový člověk.
santuṣṭaḥ — a person who is always self-satisfied; kena — why; vā — or; rājan — O King; na — not; varteta — should live (happily); api — even; vāriṇā — by drinking water; aupasthya — due to the genitals; jaihvya — and the tongue; kārpaṇyāt — because of a wretched or miserly condition; gṛha-pālāyate — he becomes exactly like a household dog; janaḥ — such a person.
Překlad
Translation
Můj milý králi, člověk spokojený ve svém nitru může být šťastný, i když pouze pije vodu. Pokud je však někdo hnán svými smysly, zvláště jazykem a genitáliemi, musí k jejich uspokojení přijmout úlohu domácího psa.
My dear King, a self-satisfied person can be happy even with only drinking water. However, one who is driven by the senses, especially by the tongue and genitals, must accept the position of a household dog to satisfy his senses.
Význam
Purport
Śāstry uvádějí, že brāhmaṇa či kulturní osoba vědomá si Kṛṣṇy nevstoupí do ničích služeb kvůli obživě, a už vůbec ne s cílem uspokojovat smysly. Pravý brāhmaṇa je vždy spokojený. I když nemá co jíst, může se napít vody, a to ho uspokojí. Je to jen otázka praxe. Nyní však bohužel není nikdo vychováván ke spokojenosti plynoucí ze seberealizace. Jak bylo vysvětleno dříve, oddaný je vždy spokojený, protože cítí přítomnost Nadduše ve svém srdci a myslí na Ni dvacet čtyři hodin denně. To je skutečná spokojenost. Oddaný nikdy nepodléhá jazyku a genitáliím, a proto se nikdy nestává obětí zákonů hmotné přírody.
According to the śāstras, a brāhmaṇa, or a cultured person in Kṛṣṇa consciousness, will not enter anyone’s service to maintain body and soul together, and especially not for satisfaction of the senses. A true brāhmaṇa is always satisfied. Even if he has nothing to eat, he can drink a little water and be satisfied. This is only a matter of practice. Unfortunately, however, no one is educated in how to be satisfied in self-realization. As explained above, a devotee is always satisfied because he feels the presence of the Supersoul within his heart and thinks of Him twenty-four hours a day. That is real satisfaction. A devotee is never driven by the dictations of the tongue and genitals, and thus he is never victimized by the laws of material nature.