Sloka 1

Text 1

Verš

Texto

śrī-yudhiṣṭhira uvāca
gṛhastha etāṁ padavīṁ
vidhinā yena cāñjasā
yāyād deva-ṛṣe brūhi
mādṛśo gṛha-mūḍha-dhīḥ

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Yudhiṣṭhira Mahārāja řekl; gṛhasthaḥ — ten, kdo žije se svou rodinou; etām — toto (proces uvedený v minulé kapitole); padavīm — osvobození; vidhinā — podle pokynů védských písem; yena — čím; ca — také; añjasā — snadno; yāyāt — může získat; deva-ṛṣe — ó velký mudrci mezi polobohy; brūhi — prosím vysvětli; mādṛśaḥ — jako jsem já; gṛha-mūḍha-dhīḥ — naprosto neznalý cíle života.

śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Yudhiṣṭhira Mahārāja dijo; gṛhasthaḥ — una persona que vive con su familia; etām — este (proceso mencionado en el capítulo anterior); padavīm — posición de liberación; vidhinā — según las instrucciones de las Escrituras védicas; yena — por el cual; ca — también; añjasā — fácilmente; yāyāt — puede obtener; deva-ṛṣe — ¡oh, gran sabio entre los semidioses!; brūhi — por favor, explica; mādṛśaḥ — como yo; gṛha-mūḍha-dhīḥ — que ignora por completo el objetivo de la vida.

Překlad

Traducción

Mahārāja Yudhiṣṭhira požádal Nāradu Muniho: Ó můj pane, velký mudrci, vysvětli prosím, jak my, kteří zůstáváme doma bez poznání o cíli života, můžeme podle pokynů Véd také snadno dosáhnout osvobození.

Mahārāja Yudhiṣṭhira preguntó a Nārada Muni: ¡Oh, mi señor!, ¡oh, gran sabio!, por favor, explícame también, conforme a las instrucciones de los Vedas, cómo podemos alcanzar fácilmente la liberación los que permanecemos en el hogar sin conocer el objetivo de la vida.

Význam

Significado

V minulých kapitolách vysvětlil velký mudrc Nārada, jak má jednat brahmacārī, vānaprastha a sannyāsī. Nejprve mluvil o jejich jednání, neboť tyto tři životní stavy (āśramy) jsou nesmírně důležité pro dosažení cíle života. Je třeba si všimnout toho, že v brahmacārī-āśramu, vānaprastha-āśramu a sannyāsa-āśramu je zakázán pohlavní život, zatímco gṛhastha má usměrněný sex dovolen. Nārada Muni tedy nejprve popsal stavy brahmacarya, vānaprastha a sannyāsa, jelikož chtěl zdůraznit, že sex není vůbec nezbytný, třebaže ten, kdo ho nevyhnutelně potřebuje, se může stát gṛhasthou neboli hospodářem, rovněž podle usměrnění śāster a gurua. Yudhiṣṭhira Mahārāja to vše chápal. Jelikož byl sám gṛhasthou, vystupoval jako gṛha-mūḍha-dhīḥ — ten, kdo neví zhola nic o cíli života. Ten, kdo zůstane žít jako hospodář se svou rodinou, nezná životní cíl a nemá příliš rozvinutou inteligenci. Člověk by se měl, hned jak je to možné, vzdát svého takzvaného pohodlného rodinného života a připravit se na askezi, tapasyu. Tapo divyaṁ putrakā — podle pokynů, které dal Ṛṣabhadeva svým synům, bychom si neměli vytvářet takzvané pohodlí, ale připravovat se na podstupování askeze. To je způsob, jak má člověk žít, aby dosáhl konečného cíle života.

In the previous chapters the great sage Nārada has explained how a brahmacārī, a vānaprastha and a sannyāsī should act. He first explained the dealings of a brahmacārī, vānaprastha and sannyāsī because these three āśramas, or statuses of life, are extremely important for fulfillment of the goal of life. One should note that in the brahmacārī-āśrama, vānaprastha-āśrama and sannyāsa-āśrama there is no scope for sex life, whereas sex is allowed in gṛhastha life under regulations. Nārada Muni, therefore, first described brahmacarya, vānaprastha and sannyāsa because he wanted to stress that sex is not at all necessary, although one who absolutely requires it is allowed to enter gṛhastha life, or household life, which is also regulated by the śāstras and guru. Yudhiṣṭhira Mahārāja could understand all this. Therefore, as a gṛhastha, he presented himself as gṛha-mūḍha-dhīḥ, one who is completely ignorant of the goal of life. A person who remains a householder in family life is certainly ignorant of life’s goal; he is not very much advanced in intelligence. As soon as possible, one should give up his so-called comfortable life at home and prepare to undergo austerity, or tapasya. Tapo divyaṁ putrakā. According to the instructions given by Ṛṣabhadeva to His sons, we should not create a so-called comfortable situation, but must prepare to undergo austerity. This is how a human being should actually live to fulfill life’s ultimate goal.