Skip to main content

Sloka 31

Text 31

Verš

Texto

ādhyātmikādibhir duḥkhair
avimuktasya karhicit
martyasya kṛcchropanatair
arthaiḥ kāmaiḥ kriyeta kim
ādhyātmikādibhir duḥkhair
avimuktasya karhicit
martyasya kṛcchropanatair
arthaiḥ kāmaiḥ kriyeta kim

Synonyma

Palabra por palabra

ādhyātmika-ādibhiḥ — ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika; duḥkhaiḥ — trojím utrpením hmotného života; avimuktasya — toho, kdo není od těchto strastí osvobozený (neboli toho, kdo podléhá zrození, smrti, stáří a nemoci); karhicit — někdy; martyasya — živé bytosti, která musí zemřít; kṛcchra-upanataiḥ — věci získané za cenu krutého strádání; arthaiḥ — dokonce i když získá nějaký prospěch; kāmaiḥ — který může splnit její hmotné touhy; kriyeta — co dělají; kim — a jakou má takové štěstí cenu.

ādhyātmika-ādibhiḥ — adhyātmika, adhidaivika y adhibhautika; duḥkhaiḥ — por las tres miserias de la vida material; avimuktasya — del que no está libre de esas condiciones de miseria (aquel que está sujeto al nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades); karhicit — a veces; martyasya — de la entidad viviente que tiene que morir; kṛcchra-upanataiḥ — cosas obtenidas con grandes sufrimientos; arthaiḥ — incluso si se obtiene algún beneficio; kāmaiḥ — que puede satisfacer los deseos materiales de la persona; kriyeta — qué hacen; kim — y de qué vale esa felicidad.

Překlad

Traducción

Materialistické činnosti jsou vždy doprovázeny třemi druhy utrpení—ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika. I když tedy někdo díky těmto činnostem dosáhne jistého úspěchu, jaký prospěch to přináší? Živá bytost i nadále podléhá reakcím za své plodonosné jednání, zrození, smrti, stáří a nemoci.

Las actividades materiales siempre están acompañadas de tres tipos de miserias: adhyātmika, adhidaivika yādhibhautika. Así pues, ¿de qué sirve el éxito que pueda obtenerse con esas actividades? Seguiremos sujetos al nacimiento, la muerte, la vejez, las enfermedades y las reacciones de las actividades fruitivas.

Význam

Significado

Pokud chudý člověk získá svou těžkou prací na konci života nějaký hmotný prospěch, pro materialistickou společnost je úspěšný, přestože znovu zemře sužován utrpením trojího druhu — ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika. Nikdo nemůže uniknout trojímu utrpení materialistického života, totiž utrpení, které se týká těla a mysli, utrpení působenému společností, kolektivem, národem a dalšími živými bytostmi a utrpení, které nám chystají přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení, hladomory, sucha, povodně, různé epidemie a tak dále. Jakou má cenu, jestliže člověk těžce pracuje, stále zakouší trojí utrpení, a pak se mu podaří získat nějaký malý prospěch? Karmī, jemuž se podařilo nashromáždit nějaké hmotné jmění, si ho navíc stejně nemůže užívat, neboť musí s nářkem zemřít. Na vlastní oči jsem viděl umírajícího člověka, jak úpěnlivě prosil lékaře, aby mu prodloužil život o čtyři roky a umožnil mu tak uskutečnit jeho hmotné plány. Lékaři se to samozřejmě nepodařilo a muž zemřel ve velmi žalostné situaci. Každý musí takto zemřít a poté mu zákony hmotné přírody, s přihlédnutím k jeho mentálnímu rozpoložení, poskytnou další příležitost ke splnění tužeb v jiném těle. Materialistické plány na hmotné štěstí nemají žádnou cenu, ale my je pod vlivem matoucí energie považujeme za nesmírně cenné. Mnozí politici, reformátoři společnosti a filozofové zemřeli v nešťastném stavu, aniž by ze svých hmotných plánů měli jakýkoliv praktický zisk. Rozumný člověk proto nebude chtít těžce pracovat v podmínkách trojího utrpení a pak plný zklamání zemřít.

En el modo de vida materialista, el hombre pobre trabaja sin parar, pero, si al final de su vida ha logrado ciertos bienes materiales, se considera que su vida ha sido un éxito, aunque de nuevo va a morir sufriendo las tres miserias (adhyātmika, adhidaivika y adhibhautika). Nadie puede eludir esas tres miserias de la vida material, que son las miserias propias del cuerpo y de la mente, las miserias en forma de dificultades impuestas por la sociedad, la comunidad, la nación y las demás entidades vivientes, y las miserias causadas por las perturbaciones naturales, como los terremotos, el hambre, la sequía, las inundaciones, las epidemias, etc. Una persona trabaja arduamente, sufriendo debido a las tres miserias, ansiosa por ganar dinero; cuando al final alcanza su insignificante objetivo, ¿de qué le habrá servido? Además, ni siquiera el karmī que logre acumular muchas riquezas materiales podrá disfrutar de ellas, pues la muerte le dejará sin consuelo. Yo he visto personalmente a un hombre que, mientras agonizaba, pedía al médico que le prolongase la vida por cuatro años, para poder completar sus planes materiales. Por supuesto, el médico no pudo hacer nada por alargar la vida de aquel hombre, que murió completamente desconsolado. Esa muerte nos aguarda a todos; después, una vez que las leyes de la naturaleza hayan evaluado nuestra condición mental, recibiremos otra oportunidad de satisfacer los deseos en un cuerpo distinto. Los planes materiales para alcanzar la felicidad material no sirven de nada, pero, bajo el hechizo de la energía ilusoria, los consideramos extraordinariamente valiosos. Muchos han sido los políticos, reformadores sociales y filósofos que murieron en la condición más miserable, sin haber obtenido ningún beneficio concreto de sus planes materiales. Por lo tanto, un hombre juicioso y sensato nunca desea trabajar arduamente en el contexto de las tres miserias, sin otro resultado que morir en el mayor desconsuelo.