Sloka 31

Text 31

Verš

Text

ādhyātmikādibhir duḥkhair
avimuktasya karhicit
martyasya kṛcchropanatair
arthaiḥ kāmaiḥ kriyeta kim

Synonyma

Synonyms

ādhyātmika-ādibhiḥ — ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika; duḥkhaiḥ — trojím utrpením hmotného života; avimuktasya — toho, kdo není od těchto strastí osvobozený (neboli toho, kdo podléhá zrození, smrti, stáří a nemoci); karhicit — někdy; martyasya — živé bytosti, která musí zemřít; kṛcchra-upanataiḥ — věci získané za cenu krutého strádání; arthaiḥ — dokonce i když získá nějaký prospěch; kāmaiḥ — který může splnit její hmotné touhy; kriyeta — co dělají; kim — a jakou má takové štěstí cenu.

ādhyātmika-ādibhiḥ — adhyātmika, adhidaivika and adhibhautika; duḥkhaiḥ — by the threefold miseries of material life; avimuktasya — of one who is not freed from such miserable conditions (or one who is subjected to birth, death, old age and disease); karhicit — sometimes; martyasya — of the living entity subjected to death; kṛcchra-upanataiḥ — things obtained because of severe miseries; arthaiḥ — even if some benefit is derived; kāmaiḥ — which can fulfill one’s material desires; kriyeta — what do they do; kim — and what is the value of such happiness.

Překlad

Translation

Materialistické činnosti jsou vždy doprovázeny třemi druhy utrpení—ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika. I když tedy někdo díky těmto činnostem dosáhne jistého úspěchu, jaký prospěch to přináší? Živá bytost i nadále podléhá reakcím za své plodonosné jednání, zrození, smrti, stáří a nemoci.

Materialistic activities are always mixed with three kinds of miserable conditions — adhyātmika, adhidaivika and adhibautika. Therefore, even if one achieves some success by performing such activities, what is the benefit of this success? One is still subjected to birth, death, old age, disease and the reactions of his fruitive activities.

Význam

Purport

Pokud chudý člověk získá svou těžkou prací na konci života nějaký hmotný prospěch, pro materialistickou společnost je úspěšný, přestože znovu zemře sužován utrpením trojího druhu — ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika. Nikdo nemůže uniknout trojímu utrpení materialistického života, totiž utrpení, které se týká těla a mysli, utrpení působenému společností, kolektivem, národem a dalšími živými bytostmi a utrpení, které nám chystají přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení, hladomory, sucha, povodně, různé epidemie a tak dále. Jakou má cenu, jestliže člověk těžce pracuje, stále zakouší trojí utrpení, a pak se mu podaří získat nějaký malý prospěch? Karmī, jemuž se podařilo nashromáždit nějaké hmotné jmění, si ho navíc stejně nemůže užívat, neboť musí s nářkem zemřít. Na vlastní oči jsem viděl umírajícího člověka, jak úpěnlivě prosil lékaře, aby mu prodloužil život o čtyři roky a umožnil mu tak uskutečnit jeho hmotné plány. Lékaři se to samozřejmě nepodařilo a muž zemřel ve velmi žalostné situaci. Každý musí takto zemřít a poté mu zákony hmotné přírody, s přihlédnutím k jeho mentálnímu rozpoložení, poskytnou další příležitost ke splnění tužeb v jiném těle. Materialistické plány na hmotné štěstí nemají žádnou cenu, ale my je pod vlivem matoucí energie považujeme za nesmírně cenné. Mnozí politici, reformátoři společnosti a filozofové zemřeli v nešťastném stavu, aniž by ze svých hmotných plánů měli jakýkoliv praktický zisk. Rozumný člověk proto nebude chtít těžce pracovat v podmínkách trojího utrpení a pak plný zklamání zemřít.

According to the materialistic way of life, if a poor man, after laboring very, very hard, gets some material profit at the end of his life, he is considered a success, even though he again dies while suffering the threefold miseries — adhyātmika, adhidaivika and adhibhautika. No one can escape the threefold miseries of materialistic life, namely miseries pertaining to the body and mind, miseries pertaining to the difficulties imposed by society, community, nation and other living entities, and miseries inflicted upon us by natural disturbances from earthquakes, famines, droughts, floods, epidemics, and so on. If one works very hard, suffering the threefold miseries, and then is successful in getting some small benefit, what is the value of this benefit? Besides that, even if a karmī is successful in accumulating some material wealth, he still cannot enjoy it, for he must die in bereavement. I have even seen a dying man begging a medical attendant to increase his life by four years so that he could complete his material plans. Of course, the medical man was unsuccessful in expanding the life of the man, who therefore died in great bereavement. Everyone must die in this way, and after one’s mental condition is taken into account by the laws of material nature, he is given another chance to fulfill his desires in a different body. Material plans for material happiness have no value, but under the spell of the illusory energy we consider them extremely valuable. There were many politicians, social reformers and philosophers who died very miserably, without deriving any practical value from their material plans. Therefore, a sane and sensible man never desires to work hard under the conditions of threefold miseries, only to die in disappointment.