Sloka 29
Text 29
Verš
Text
hitvājño jala-kāmyayā
mṛgatṛṣṇām upādhāvet
tathānyatrārtha-dṛk svataḥ
hitvājño jala-kāmyayā
mṛgatṛṣṇām upādhāvet
tathānyatrārtha-dṛk svataḥ
Synonyma
Synonyms
jalam — voda; tat-udbhavaiḥ — trávou, která z té vody vyrůstá; channam — zakrytá; hitvā — zanechávající; ajñaḥ — hloupé zvíře; jala-kāmyayā — které chce pít vodu; mṛgatṛṣṇām — fata morgána; upādhāvet — žene se za; tathā — podobně; anyatra — někde jinde; artha-dṛk — sledující svůj zájem; svataḥ — v sobě.
jalam — water; tat-udbhavaiḥ — by grass grown from that water; channam — covered; hitvā — giving up; ajñaḥ — a foolish animal; jala-kāmyayā — desiring to drink water; mṛgatṛṣṇām — a mirage; upādhāvet — runs after; tathā — similarly; anyatra — somewhere else; artha-dṛk — self-interested; svataḥ — in himself.
Překlad
Translation
Tak jako jelen následkem nevědomosti nevidí vodu ve studni zakryté trávou a žene se za vodou jinam, živá bytost zahalená hmotným tělem nevidí štěstí ve svém nitru a žene se za štěstím hmotného světa.
Just as a deer, because of ignorance, cannot see the water within a well covered by grass, but runs after water elsewhere, the living entity covered by the material body does not see the happiness within himself, but runs after happiness in the material world.
Význam
Purport
Toto je výstižný příklad, který ukazuje, jak se živá bytost kvůli nedostatku poznání žene za štěstím mimo své vlastní já. Když člověk pozná svou skutečnou totožnost duchovní bytosti, může poznat svrchovanou duchovní bytost, Kṛṣṇu, a skutečné štěstí, které si s Kṛṣṇou navzájem působí. Za povšimnutí stojí, jak tento verš poukazuje na to, že tělo se vyvíjí z duše. Moderní materialističtí vědci si myslí, že život se vyvíjí z hmoty, ale skutečností je, že hmota se vyvíjí ze života. Život, tedy duše, je zde přirovnán k vodě, z níž vyrůstají trsy hmoty v podobě trávy. Ten, kdo neví, jak vědecky poznat vlastní já, nehledí do nitra těla, aby nalezl štěstí v duši; hledá místo toho štěstí vně, stejně jako jelen, který neví o vodě skryté pod trávou a vydá se ji hledat na poušť. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se snaží odstranit nevědomost zmatených lidí, kteří se pokoušejí najít vodu mimo dosah života. Raso vai saḥ, raso 'ham apsu kaunteya—chuť vody je Kṛṣṇa. Aby člověk uhasil žízeň, musí pít vodu tak, že se bude stýkat s Kṛṣṇou. To je pokyn Véd.
This is an accurate example depicting how the living entity, because of lack of knowledge, runs after happiness outside his own self. When one understands his real identity as a spiritual being, he can understand the supreme spiritual being, Kṛṣṇa, and the real happiness exchanged between Kṛṣṇa and one’s self. It is very interesting to note how this verse points to the body’s growth from the spirit soul. The modern materialistic scientist thinks that life grows from matter, but actually the fact is that matter grows from life. The life, or the spiritual soul, is compared herein to water, from which clumps of matter grow in the form of grass. One who is ignorant of scientific knowledge of the spirit soul does not look inside the body to find happiness in the soul; instead, he goes outside to search for happiness, just as a deer without knowledge of the water beneath the grass goes out to the desert to find water. The Kṛṣṇa consciousness movement is trying to remove the ignorance of misled human beings who are trying to find water outside the jurisdiction of life. Raso vai saḥ. Raso ’ham apsu kaunteya. The taste of water is Kṛṣṇa. To quench one’s thirst, one must taste water by association with Kṛṣṇa. This is the Vedic injunction.