Sloka 26
Text 26
Verš
Texto
sukhāyānyāpanuttaye
karmāṇi kurvatāṁ dṛṣṭvā
nivṛtto ’smi viparyayam
sukhāyānyāpanuttaye
karmāṇi kurvatāṁ dṛṣṭvā
nivṛtto ’smi viparyayam
Synonyma
Palabra por palabra
tatra — tam; api — také; dam-patīnām — mužů a žen spojených manželským svazkem; ca — a; sukhāya — za účelem požitku, konkrétně z pohlavního života; anya-apanuttaye — aby se vyhnuli utrpení; karmāṇi — plodonosné činnosti; kurvatām — neustále vykonávající; dṛṣṭvā — když jsem viděl; nivṛttaḥ asmi — nyní jsem zanechal (těchto činností); viparyayam — opak.
tatra — ahí; api — también; dam-patīnām — de hombres y mujeres unidos en matrimonio; ca — y; sukhāya — en busca de placer, especialmente el placer de la vida sexual; anya-apanuttaye — para evitar el sufrimiento; karmāṇi — actividades fruitivas; kurvatām — siempre ocupados en; dṛṣṭvā — al observar; nivṛttaḥ asmi — ahora he dejado (esas actividades); viparyayam — lo contrario.
Překlad
Traducción
V této lidské formě života se muži a ženy spojují za účelem smyslného požitku ze sexu, ale ve skutečnosti vidíme, že nikdo z nich není šťastný. Když jsem tedy viděl, že materialistické činnosti přinášejí opak očekávaného, přestal jsem se na nich podílet.
En la forma humana de vida, hombres y mujeres se unen para disfrutar del placer sensual del sexo, pero en la experiencia práctica hemos observado que ninguno de ellos es feliz. Por lo tanto, al ver que se obtiene el resultado contrario, he dejado de tomar parte en actividades materialistas.
Význam
Significado
Prahlāda Mahārāja prohlásil: yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham. Muž i žena hledají sexuální požitek, a když jsou spojeni svatebním obřadem, jsou nějakou dobu šťastní, ale nakonec dojde k neshodám, a proto je tolik případů odluky a rozvodu. Přestože si každý muž a žena dychtivě přejí užívat života prostřednictvím sexuálního spojení, výsledkem je nesoulad a zklamání. Manželství se mužům a ženám doporučuje a představuje oprávnění k omezenému pohlavnímu životu, který vyzdvihuje i Nejvyšší Osobnost Božství v Bhagavad-gītě. Dharmāviruddho bhūteṣu kāmo 'smi — pohlavní život, který není v rozporu s náboženskými zásadami, je Kṛṣṇa. Každá živá bytost si chce neustále užívat sexu, protože materialistický život se skládá z jedení, spaní, sexu a strachování se. V případě zvířat nelze tyto činnosti usměrňovat, ale pro lidi platí, že i když jim musí být, stejně jako zvířatům, dovoleno jíst, spát, mít sex a zajistit si bezpečí, musí pro ně platit jistá usměrnění. Védy uvádějí, že člověk má přijímat yajña-śiṣṭu neboli prasādam, jídlo obětované Kṛṣṇovi. Yajña-śiṣṭāśinaḥ santo mucyante sarva-kilbiṣaiḥ — “Oddaní Pána jsou zbaveni veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno.” (Bg. 3.13) V hmotném životě se člověk dopouští mnoha hříšných činností, zvláště jedením, a je za ně přírodními zákony odsouzen k trestu — přijetí dalšího těla. Sex a jedení jsou nezbytné činnosti, a proto jsou lidské společnosti umožněny za podmínky dodržování védských pravidel, aby takto lidé mohli jíst, spát, mít sex, být ochráněni před strachem a přitom postupně zlepšovat své postavení a nakonec dosáhnout osvobození od trestu v podobě hmotné existence. Védské pokyny k manželství tedy poskytují ústupek lidské společnosti s tím, že muž a žena, kteří jsou spojeni svatebním obřadem, si mají navzájem pomáhat v rozvíjení duchovního života. Muži a ženy se však naneštěstí spojují — zvláště v tomto věku — za účelem neomezeného sexuálního požitku. Tak jsou donuceni se znovu narodit v podobách zvířat, aby uspokojili své zvířecí sklony. Védy proto varují: nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye. Člověk si nemá užívat sexu jako prasata a jíst vše až po výkaly. Měl by jíst prasādam obětované Božstvům a při sexu se řídit védskými pokyny. Má plnit povinnosti spojené s vědomím Kṛṣṇy, chránit se před hrůzostrašnými podmínkami hmotné existence a spát jen tak dlouho, kolik je nutné k tomu, aby znovu nabyl síly po únavě z těžké práce.
Prahlāda Mahārāja dice: yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham. Hombre y mujer buscan el disfrute sexual, y, cuando se unen mediante la ceremonia ritual del matrimonio, son felices durante algún tiempo; pero finalmente surgen diferencias, y por eso hay tantas separaciones y divorcios. Aunque todos, hombres y mujeres, están verdaderamente deseosos de disfrutar de la vida por medio de la unión sexual, el resultado es desunión y sufrimiento. El matrimonio es una concesión que se hace a hombres y mujeres para que disfruten de una vida sexual de forma restringida; así lo recomienda también la Suprema Personalidad de Dios en el Bhagavad-gītā: dharmāviruddho bhūteṣu kāmo 'smi: La vida sexual que no va en contra de los principios de la religión es Kṛṣṇa. Toda entidad viviente está siempre deseosa de disfrutar de la vida sexual, ya que la vida materialista consiste en comer, dormir, tener relaciones sexuales y sentir temor. En la vida animal, estos principios no pueden regularse, pero, en la sociedad humana, esas actividades de comer, dormir, disfrutar de la vida sexual y sentir temor, que los hombres tienen en común con los animales, tienen que estar sujetas a regulaciones. Para regular la comida, por ejemplo, los Vedas recomiendan comer yajña-śiṣṭa, es decir,prasāda, alimentos ofrecidos a Kṛṣṇa. Yajña-śiṣṭāśinaḥ santo mucyante sarva-kilbiṣaiḥ: «Los devotos del Señor se liberan de toda clase de pecados porque toman alimentos que se han ofrecido de antemano como sacrificio» (Bg. 3.13). En la vida material cometemos actividades pecaminosas, especialmente al comer; debido a esas actividades pecaminosas, las leyes de la naturaleza nos condenan a recibir como castigo otro cuerpo. Comer y tener relaciones sexuales son necesidades esenciales; por esa razón, la sociedad humana sigue las restricciones de los mandamientos védicos, que le permiten comer, dormir, disfrutar de la vida sexual y vivir protegida del temor, y, al mismo tiempo, elevarse progresivamente hasta liberarse del castigo de la existencia material. De este modo, los mandamientos de los Vedas acerca del matrimonio son una concesión hecha a la sociedad humana; el ideal es que el hombre y la mujer se unan en una ceremonia ritual de matrimonio para ayudarse el uno al otro a avanzar en la vida espiritual. Por desgracia, y especialmente en la era actual, hombres y mujeres se unen para disfrutar sin restricciones de la vida sexual. Así, caen en la trampa, y se ven obligados a nacer de nuevo en formas animales para satisfacer sus propensiones animales. Por esa razón, los mandamientos védicos nos advierten: nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye. No hay que ser como los cerdos, que disfrutan de la vida sexual sin restricciones y comen cualquier cosa, incluso excremento. El ser humano debe tomar prasāda ofrecido a la Deidad, y debe disfrutar de la vida sexual conforme a los mandamientos védicos. Debe ocuparse en el cultivo de conciencia de Kṛṣṇa, debe protegerse de la temible condición de la existencia material, y solo debe dormir lo necesario para recobrarse de la fatiga debida a un intenso trabajo.
Učený brāhmaṇa řekl, že jelikož ti, kdo pracují pro plody své práce, všeho zneužívají, přestal se na všech plodonosných činnostech podílet.
El brāhmaṇa erudito dijo que se había retirado por completo del ámbito de las actividades fruitivas porque los que se ocupan en esas actividades no aciertan en el modo correcto de actuar.