Skip to main content

Sloka 25

Text 25

Verš

Text

yadṛcchayā lokam imaṁ
prāpitaḥ karmabhir bhraman
svargāpavargayor dvāraṁ
tiraścāṁ punar asya ca
yadṛcchayā lokam imaṁ
prāpitaḥ karmabhir bhraman
svargāpavargayor dvāraṁ
tiraścāṁ punar asya ca

Synonyma

Synonyms

yadṛcchayā — unášen vlnami hmotné přírody; lokam — lidskou podobu; imam — tuto; prāpitaḥ — získal; karmabhiḥ — vlivem různých činností; bhraman — putující z jedné formy života do druhé; svarga — na nebeské planety; apavargayoḥ — k osvobození; dvāram — brána; tiraścām — nižší druhy života; punaḥ — znovu; asya — lidské bytosti; ca — a.

yadṛcchayā — carried by the waves of material nature; lokam — human form; imam — this; prāpitaḥ — achieved; karmabhiḥ — by the influence of different fruitive activities; bhraman — wandering from one form of life to another; svarga — to the heavenly planets; apavargayoḥ — to liberation; dvāram — the gate; tiraścām — lower species of life; punaḥ — again; asya — of the human beings; ca — and.

Překlad

Translation

V průběhu evoluce zapříčiněné plodonosným jednáním v zájmu nežádoucího hmotného uspokojování smyslů jsem získal toto lidské tělo, které může živou bytost přivést na nebeské planety, k osvobození, do nižších druhů nebo k dalšímu zrození mezi lidskými bytostmi.

In the course of the evolutionary process, which is caused by fruitive activities due to undesirable material sense gratification, I have received this human form of life, which can lead to the heavenly planets, to liberation, to the lower species, or to rebirth among human beings.

Význam

Purport

Všechny živé bytosti v tomto hmotném světě podstupují podle přírodních zákonů koloběh zrození a smrti. Tento zápas v podobě rození a umírání v různých druzích lze nazvat evolucí, která je však v západním světě vykládána mylným způsobem. Darwinova teorie evoluce od zvířete k člověku je neúplná, protože nezahrnuje opačný postup — od člověka ke zvířeti. V tomto verši je však evoluce velice dobře vysvětlena na základě védské autority. Lidské tělo, získané v průběhu evolučního procesu, je příležitostí k povznesení (svargāpavarga) nebo k degradaci (tiraścāṁ punar asya ca). Pokud živá bytost využije lidské formy života správným způsobem, může dosáhnout vyšších planetárních soustav, kde zakusí hmotné štěstí mnohotisíckrát vyšší než na této planetě, nebo může rozvíjet poznání, pomocí kterého se vysvobodí z evolučního procesu a vrátí se ke svému původnímu duchovnímu životu; to se nazývá apavarga neboli “osvobození”.

All living entities within this material world are undergoing the cycle of birth and death according to the laws of nature. This struggle of birth and death in different species may be called the evolutionary process, but in the Western world it has been wrongly explained. Darwin’s theory of evolution from animal to man is incomplete because the theory does not present the reverse condition, namely evolution from man to animal. In this verse, however, evolution has been very well explained on the strength of Vedic authority. Human life, which is obtained in the course of the evolutionary process, is a chance for elevation (svargāpavarga) or for degradation (tiraścām punar asya ca). If one uses this human form of life properly, he can elevate himself to the higher planetary systems, where material happiness is many thousands of times better than on this planet, or one may cultivate knowledge by which to become free from the evolutionary process and be reinstated in one’s original spiritual life. This is called apavarga, or liberation.

Hmotný život se nazývá pavarga, protože jsme zde nuceni zakoušet pět různých stavů utrpení, jež vyjadřují písmena pa, pha, ba, bha a ma. Pa znamená pariśrama, “velice těžká práce”. Pha je phena neboli “pěna z úst”. Někdy vidíme například koně, jak má z těžké námahy pěnu u huby. Ba znamená byarthatā, “zklamání”. Přestože se tolik dřeme, nakonec nás čeká zklamání. Bha znamená bhaya neboli “strach”. V hmotném životě se neustále nacházíme v planoucím ohni strachu. Nikdo neví, co se může stát. A konečně ma znamená mṛtyu neboli “smrt”. Když se pokoušíme zbavit se těchto pěti stavů — pa, pha, ba, bha a ma — dosáhneme apavargy, osvobození od trestu v podobě hmotné existence.

Material life is called pavarga because here we are subject to five different states of suffering, represented by the letters pa, pha, ba, bha and ma. Pa means pariśrama, very hard labor. Pha means phena, or foam from the mouth. For example, sometimes we see a horse foaming at the mouth with heavy labor. Ba means byarthatā, disappointment. In spite of so much hard labor, at the end we find disappointment. Bha means bhaya, or fear. In material life, one is always in the blazing fire of fear, since no one knows what will happen next. Finally, ma means mṛtyu, or death. When one attempts to nullify these five different statuses of life — pa, pha, ba, bha and ma — one achieves apavarga, or liberation from the punishment of material existence.

Slovo tiraścām označuje degradovaný život. Lidský život přirozeně nabízí ty nejlepší životní podmínky. Lidé na Západě si myslí, že lidské bytosti pocházejí z opic a jejich situace je pohodlnější. Pokud však živá bytost nevyužije svého lidského života k dosažení svargy nebo apavargy, poklesne znovu na nízkou úroveň života zvířat, jako jsou psi a prasata. Rozumný člověk si proto musí rozmyslet, zda se přemístí vzhůru na vyšší planety, připraví se na vysvobození z evolučního procesu, nebo se znovu podrobí procesu evoluce vyššími a nižšími úrovněmi života. Pokud jedná zbožně, může dosáhnout vyšších planetárních soustav nebo osvobození a vrátit se domů, zpátky k Bohu. V opačném případě však může poklesnout a dostat tělo psa, prasete a tak dále. Bhagavad-gītā (9.25) to vysvětluje takto: yānti deva-vratā devān. Ti, kdo mají zájem o dosažení vyšších planetárních soustav (Devaloky či Svargaloky), se na to musí připravit. Stejně tak ten, kdo touží po osvobození a chce se vrátit domů, zpátky k Bohu, se musí připravit, aby tohoto cíle dosáhl.

The word tiraścām refers to degraded life. Human life, of course, provides an opportunity for the best living conditions. As Western people think, from the monkeys come the human beings, who are more comfortably situated. However, if one does not utilize his human life for svarga or apavarga, he falls again to the degraded life of animals like dogs and hogs. Therefore a sane human being must consider whether he will elevate himself to the higher planets, prepare to free himself from the evolutionary process, or travel again through the evolutionary process in higher and lower grades of life. If one works piously one may be elevated to the higher planetary systems or achieve liberation and return home, back to Godhead, but otherwise one may be degraded to a life as a dog, a hog and so on. As explained in Bhagavad-gītā (9.25), yānti deva-vratā devān. Those interested in being elevated to the higher planetary systems (Devaloka or Svargaloka) must prepare to do so. Similarly, if one wants liberation and wants to return home, back to Godhead, he should prepare himself for that purpose.

Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy tedy přináší společnosti ten nejvyšší prospěch, protože učí lidi, jak jít zpátky domů, zpátky k Bohu. V Bhagavad-gītě (13.22) je jasně řečeno, že do různých forem života se živá bytost dostává na základě styku se třemi kvalitami hmotné přírody (kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu). Podle našeho styku s hmotnou kvalitou dobra, vášně a nevědomosti v tomto životě dostáváme příslušné tělo v životě příštím. Moderní civilizace neví, že kvůli rozmanitým interakcím s hmotnou přírodou se živá bytost, navzdory své věčné povaze, nachází v různých chorobných stavech, známých jako mnohé druhy života. Moderní civilizace si není vědoma přírodních zákonů.

Our Kṛṣṇa consciousness movement is therefore the highest movement for the benediction of human society because this movement is teaching people how to go back home, back to Godhead. In Bhagavad-gītā (13.22) it is clearly stated that different forms of life are obtained by association with the three modes of material nature (kāraṇaṁ guṇa-saṅgo ’sya sad-asad-yoni-janmasu). According to one’s association with the material qualities of goodness, passion and ignorance in this life, in one’s next life one receives an appropriate body. Modern civilization does not know that because of varied association in material nature, the living entity, although eternal, is placed in different diseased conditions known as the many species of life. Modern civilization is unaware of the laws of nature.

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“Duše zmatená vlivem falešného ega se považuje za vykonavatele činností, které ve skutečnosti provádějí tři kvality hmotné přírody.” (Bg. 3.27) Každá živá bytost je zcela pod kontrolou přísných zákonů hmotné přírody, ale darebáci si o sobě myslí, že jsou nezávislí. Ve skutečnosti však nezávislí být nemohou. To je bláhová představa. Pošetilá civilizace se vystavuje velkému nebezpečí, a hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se proto snaží přivést lidi k tomu, aby si uvědomili svou naprostou závislost na neúprosných přírodních zákonech, a snaží se je zachránit před podlehnutím mocné māyi, Kṛṣṇově vnější energii. Za hmotnými zákony stojí svrchovaný vládce, Kṛṣṇa (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram). Pokud se tedy živá bytost odevzdá Kṛṣṇovi (mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te), může být okamžitě vysvobozena z vlivu vnější energie (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). To má být cílem života.

“The bewildered spirit soul, under the influence of the three modes of material nature, thinks himself the performer of activities that are in actuality carried out by nature.” (Bg. 3.27) Every living entity is under the full control of the stringent laws of material nature, but rascals think themselves independent. Actually, however, they cannot be independent. This is foolishness. A foolish civilization is extremely risky, and therefore the Kṛṣṇa consciousness movement is trying to make people aware of their fully dependent condition under the stringent laws of nature and is trying to save them from being victimized by strong māyā, which is Kṛṣṇa’s external energy. Behind the material laws is the supreme controller, Kṛṣṇa (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sacarācaram). Therefore if one surrenders unto Kṛṣṇa (mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te), one may immediately be freed from the control of external nature (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). This should be the aim of life.