Skip to main content

Sloka 25

Text 25

Verš

Text

strīṇāṁ ca pati-devānāṁ
tac-chuśrūṣānukūlatā
tad-bandhuṣv anuvṛttiś ca
nityaṁ tad-vrata-dhāraṇam
strīṇāṁ ca pati-devānāṁ
tac-chuśrūṣānukūlatā
tad-bandhuṣv anuvṛttiś ca
nityaṁ tad-vrata-dhāraṇam

Synonyma

Synonyms

strīṇām — žen; ca — také; pati-devānām — které uznávají své manžely za hodné uctívání; tat-śuśrūṣā — ochota sloužit manželovi; anukūlatā — příznivý vztah k manželovi; tat-bandhuṣu — k manželovým přátelům a příbuzným; anuvṛttiḥ — podobný vztah (náležitě se k nim chovat, aby byl manžel spokojen); ca — a; nityam — pravidelně; tat-vrata-dhāraṇam — přijímání manželových slibů či přesné následování jeho jednání.

strīṇām — of women; ca — also; pati-devānām — who have accepted their husbands as worshipable; tat-śuśrūṣā — readiness to render service to her husband; anukūlatā — being favorably disposed towards her husband; tat-bandhuṣu — unto the friends and relatives of the husband; anuvṛttiḥ — being similarly disposed (to treat them well for the satisfaction of the husband); ca — and; nityam — regularly; tat-vrata-dhāraṇam — accepting the vows of the husband or acting exactly as the husband acts.

Překlad

Translation

Sloužit manželovi, být mu neustále příznivě nakloněna, být stejně nakloněna jeho příbuzným a přátelům a dodržovat jeho sliby — to jsou čtyři zásady, jimiž se mají řídit počestné ženy.

To render service to the husband, to be always favorably disposed toward the husband, to be equally well disposed toward the husband’s relatives and friends, and to follow the vows of the husband — these are the four principles to be followed by women described as chaste.

Význam

Purport

Důležitým předpokladem klidu v rodině je, aby manželka dodržovala sliby svého manžela. Každý nesoulad s jeho sliby naruší rodinný život. Cāṇakya Paṇḍita dává v tomto ohledu velmi cenné poučení: dampatyoḥ kalaho nāsti tatra śrīḥ svayam āgatāḥ — do domu, kde mezi manželi nedochází ke svárům, přichází bohyně štěstí. Žena má být vychovávána způsobem uvedeným v tomto verši. Základní zásadou počestné ženy je být vždy nakloněna svému muži. V Bhagavad-gītě (1.40) stojí: strīṣu duṣṭāsu vārṣṇeya jāyate varṇa-saṅkaraḥ — když jsou ženy zkažené, výsledkem je varṇa-saṅkara. Lze říci, že varṇa-saṅkaru nyní představují hippies, kteří se neřídí žádnými pravidly. Také se uvádí, že když je obyvatelstvo varṇa-saṅkara, nikdo neví, na jaké je kdo úrovni. Varṇāśrama vědecky dělí společnost na čtyři varṇy a čtyři āśramy, ale ve společnosti, kterou tvoří varṇa-saṅkara, se takto nerozlišuje a nikdo neví, kdo je kdo. Nikdo v ní nedokáže rozlišovat mezi brāhmaṇou, kṣatriyou, vaiśyou a śūdrou. Aby v hmotném světě zavládl mír a štěstí, musí být zavedena varṇāśrama. Je třeba stanovit charakteristické znaky činností jednotlivých osob a podle toho musí být lidé vychováváni. Tak bude přirozeně umožněn jejich duchovní pokrok.

It is very important for peaceful householder life that a woman follow the vow of her husband. Any disagreement with the husband’s vow will disrupt family life. In this regard, Cāṇakya Paṇḍita gives a very valuable instruction: dampatyoḥ kalaho nāsti tatra śrīḥ svayam āgatāḥ. When there are no fights between husband and wife, the goddess of fortune automatically comes to the home. A woman’s education should be conducted along the lines indicated in this verse. The basic principle for a chaste woman is to be always favorably disposed toward her husband. In Bhagavad-gītā (1.40) it is said, strīṣu duṣṭāsu vārṣṇeya jāyate varṇa-saṅkaraḥ: if the women are polluted, there will be varṇa-saṅkara population. In modern terms, the varṇa-saṅkara are the hippies, who do not follow any regulative injunctions. Another explanation is that when the population is varṇa-saṅkara, no one can know who is on what platform. The varṇāśrama system scientifically divides society into four varṇas and four āśramas, but in varṇa-saṅkara society there are no such distinctions, and no one can know who is who. In such a society, no one can distinguish between a brāhmaṇa, a kṣatriya, a vaiśya and a śūdra. For peace and happiness in the material world, the varṇāśrama institution must be introduced. The symptoms of one’s activities must be defined, and one must be educated accordingly. Then spiritual advancement will automatically be possible.