Skip to main content

Sloka 18-20

Texts 18-20

Verš

Texto

ṛtāmṛtābhyāṁ jīveta
mṛtena pramṛtena vā
satyānṛtābhyām api vā
na śva-vṛttyā kadācana
ṛtāmṛtābhyāṁ jīveta
mṛtena pramṛtena vā
satyānṛtābhyām api vā
na śva-vṛttyā kadācana
ṛtam uñchaśilaṁ proktam
amṛtaṁ yad ayācitam
mṛtaṁ tu nitya-yācñā syāt
pramṛtaṁ karṣaṇaṁ smṛtam
ṛtam uñchaśilaṁ proktam
amṛtaṁ yad ayācitam
mṛtaṁ tu nitya-yācñā syāt
pramṛtaṁ karṣaṇaṁ smṛtam
satyānṛtaṁ ca vāṇijyaṁ
śva-vṛttir nīca-sevanam
varjayet tāṁ sadā vipro
rājanyaś ca jugupsitām
sarva-vedamayo vipraḥ
sarva-devamayo nṛpaḥ
satyānṛtaṁ ca vāṇijyaṁ
śva-vṛttir nīca-sevanam
varjayet tāṁ sadā vipro
rājanyaś ca jugupsitām
sarva-vedamayo vipraḥ
sarva-devamayo nṛpaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

ṛta-amṛtābhyām — ze zdrojů živobytí zvaných ṛta a amṛta; jīveta — člověk může žít; mṛtena — ze zaměstnání zvaného mṛta; pramṛtena — nebo ze zaměstnání pramṛta; satyānṛtābhyām api — i ze zaměstnání satyānṛta; — nebo; na — nikdy; śva-vṛttyā — činností psů; kadācana — kdykoliv; ṛtam — ṛta; uñchaśilam — živit se sbíráním zrní zanechaného na poli nebo na tržišti; proktam — je řečeno; amṛtam — zaměstnání amṛta; yat — které; ayācitam — získané bez žebrání; mṛtam — zaměstnání mṛta; tu — ale; nitya-yācñā — denně žebrat o zrní u farmářů; syāt — má být; pramṛtam — zdroj živobytí pramṛta; karṣaṇam — obdělávání pole; smṛtam — tak se připomíná; satyānṛtam — zaměstnání satyānṛta; ca — a; vāṇijyam — obchod; śva-vṛttiḥ — činnost psů; nīca-sevanam — služba níže postaveným (vaiśyům a śūdrům); varjayet — má se zříci; tām — té (činnosti psů); sadā — vždy; vipraḥ — brāhmaṇa; rājanyaḥ ca — a kṣatriya; jugupsitām — odporné; sarva-veda-mayaḥ — obeznámený s veškerou védskou moudrostí; vipraḥ — brāhmaṇa; sarva-deva-mayaḥ — ztělesnění všech polobohů; nṛpaḥkṣatriya či král.

ṛta-amṛtābhyām — de los medios de subsistencia denominados ṛta y amṛta; jīveta — se puede vivir; mṛtena — con la profesión de mṛta; pramṛtena — o con la profesión de pramṛta; satyānṛtābhyām api — incluso con la profesión desatyānṛta; — o; na — nunca; śva-vṛttyā — con la profesión de los perros; kadācana — en ningún momento; ṛtam — ṛta; uñchaśilam — procurarse el sustento con los granos dejados en los campos o en el mercado; proktam — se dice; amṛtam — la profesión de amṛta; yat — que; ayācitam — obtenidos sin pedir a nadie; mṛtam — la profesión de mṛta; tu — pero; nitya-yācñā — pedir granos cada día a los campesinos; syāt — debe ser; pramṛtam — el medio de subsistencia denominado pramṛta; karṣaṇam — labrar el campo; smṛtam — así se recuerda; satyānṛtam — la ocupación de satyānṛta; ca — y; vāṇijyam — comercio; śva-vṛttiḥ — la ocupación de los perros; nīca-sevanam — el servicio a personas inferiores (vaiśyas y śūdras); varjayet — deben abandonar; tām — eso (la profesión de los perros); sadā — siempre; vipraḥ — elbrāhmaṇa; rājanyaḥ ca — y el kṣatriya; jugupsitām — muy abominable; sarva-veda-mayaḥ — versado en todo el conocimiento védico; vipraḥ — el brāhmaṇa; sarva-deva-mayaḥ — la corporificación de todos los semidioses; nṛpaḥ — el kṣatriya o rey.

Překlad

Traducción

Za výjimečných okolností může člověk přijmout kterékoliv ze zaměstnání zvaných ṛta, amṛta, mṛta, pramṛta a satyānṛta, ale nikdy by neměl přijímat činnosti psa. Zaměstnání uñchaśila, sbírání zrní z pole, se nazývá ṛta. Shromažďování bez žebrání se nazývá amṛta, žebrání zrní je mṛta, obdělávání půdy se říká pramṛta a obchod je satyānṛta. Služba nízko postaveným lidem se však nazývá śva-vṛtti, činnost psů. Konkrétně brāhmaṇové a kṣatriyové by neměli přijímat podřadnou a odpornou službu śūdrům. Brāhmaṇové mají být důkladně obeznámeni s veškerou védskou moudrostí a kṣatriyové s uctíváním polobohů.

En situaciones de emergencia, se pueden adoptar cualquiera de las profesiones denominadas ṛta, amṛta, mṛta,pramṛta y satyānṛta, pero en ningún momento se debe adoptar la profesión del perro. Uñchaśila, la profesión que consiste en recoger granos del campo, se denomina ṛta. Recoger granos sin mendigar es amṛta, mendigar cereales es mṛta, labrar la tierra, pramṛta, y el comercio, satyānṛta. Sin embargo, ocuparse en el servicio de personas de clase inferior se denomina śva-vṛtti, la profesión de los perros. Que los brāhmaṇas y kṣatriyas se ocupen en servir a los śūdras es algo particularmente bajo y abominable. Los brāhmaṇas deben estar perfectamente familiarizados con todo el conocimiento védico, y los kṣatriyas, con la adoración de semidioses.

Význam

Significado

Bhagavad-gītā (4.13) uvádí: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ — čtyři třídy společnosti stvořil Nejvyšší Pán podle tří kvalit hmotné přírody a činností, které jsou s nimi spojeny. Princip dělení společnosti na čtyři skupiny — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra — byl dříve přísně zachováván, ale kvůli postupnému zanedbávání zásad varṇāśrama-dharmy převládlo obyvatelstvo úrovně varṇa-saṅkara a celý systém je zapomenut. V tomto věku Kali je prakticky každý śūdrou (kalau śūdra-sambhavāḥ) a nalézt brāhmaṇu, kṣatriyu či vaiśyu je značně obtížné. I když je hnutí pro vědomí Kṛṣṇy hnutím brāhmaṇů a vaiṣṇavů, snaží se opět nastolit Bohem inspirované zřízení varṇāśramy, neboť bez tohoto rozdělení společnosti nemůže nikde nastat mír ani blahobyt.

Como se afirma en el Bhagavad-gītā (4.13): cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ: Las cuatro divisiones de la sociedad humana fueron creadas por el Señor Supremo conforme a las tres modalidades de la naturaleza material y sus correspondientes actividades. En el pasado, este principio de dividir la sociedad humana en cuatro secciones (brāhmaṇakṣatriyavaiśya, y śūdra) se seguía estrictamente, pero el abandono progresivo de los principios del varṇāśrama dio lugar a población varṇa-saṅkara, de modo que, en la actualidad, la institución se ha perdido por completo. En la era de Kali, prácticamente todos son śūdras (kalau śūdra-sambhavāḥ), y es muy difícil encontrar un verdaderobrāhmaṇakṣatriya o vaiśya. El movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa es un movimiento de brāhmaṇas yvaiṣṇavas; no obstante, está tratando de restablecer la divina institución de varṇāśrama, pues, sin esa división de la sociedad, no puede haber paz ni prosperidad en ninguna parte.