Sloka 4

Text 4

Verš

Texto

nānyathā te ’khila-guro
ghaṭeta karuṇātmanaḥ
yas ta āśiṣa āśāste
na sa bhṛtyaḥ sa vai vaṇik

Synonyma

Palabra por palabra

na — ne; anyathā — jinak; te — Tebe; akhila-guro — ó svrchovaný učiteli celého stvoření; ghaṭeta — taková věc se může stát; karuṇā-ātmanaḥ — Nejvyšší Pán, který je nesmírně laskavý ke svým oddaným; yaḥ — každý, kdo; te — od Tebe; āśiṣaḥ — hmotný prospěch; āśāste — přeje si (výměnou za službu Tobě); na — ne; saḥ — taková osoba; bhṛtyaḥ — služebník; saḥ — taková osoba; vai — jistě; vaṇik — obchodník (který chce ze svého podnikání získat hmotný prospěch).

na — no; anyathā — de otra manera; te — de Ti; akhila-guro — ¡oh, instructor de la creación entera!; ghaṭeta — eso puede suceder; karuṇā-ātmanaḥ — la Persona Suprema, que es sumamente bondadoso con Sus devotos; yaḥ — toda persona que; te — de Ti; āśiṣaḥ — beneficios materiales; āśāste — desea (a cambio de servirte); na — no; saḥ — esa persona; bhṛtyaḥ — un servidor; saḥ — esa persona; vai — en verdad; vaṇik — un comerciante (que desea beneficios materiales de sus negocios).

Překlad

Traducción

Jinak jsi ke svému oddanému tak laskavý, ó můj Pane, svrchovaný učiteli celého světa, že bys ho nemohl nabádat k něčemu, co pro něho není prospěšné. Na druhou stranu ten, kdo chce výměnou za oddanou službu získat nějaký hmotný prospěch, nemůže být Tvůj čistý oddaný. Není o nic lepší než obchodník, který chce, aby mu jeho služba něco vynesla.

Por lo demás, ¡oh, mi Señor!, ¡oh, instructor supremo del mundo entero!, Tú eres tan bondadoso con Tu devoto que no podrías inducirle a hacer nada que no fuese beneficioso para él. Por otra parte, el que desea beneficios materiales a cambio de su servicio devocional no puede ser Tu devoto puro. En verdad, no es mejor que un comerciante que quiere ganar algo a cambio de su servicio.

Význam

Significado

Někdy vidíme, jak lidé přicházejí za oddaným nebo do chrámu Pána, jen aby získali nějaký hmotný prospěch. Takový člověk je zde označen jako obchodník. V Bhagavad-gītě jsou uvedeni ārto jijñāsur arthārthī. Slovo ārta označuje toho, kdo trpí, a arthārthī se vztahuje na člověka, který má nouzi o peníze. Takoví lidé jsou nuceni vyhledat Nejvyšší Osobnost Božství, neboť chtějí zmírnit své utrpení nebo díky požehnání od Pána získat nějaké finanční prostředky. Jsou popsáni jako zbožní (sukṛtī), jelikož se ve stavu utrpení nebo v nouzi o peníze obracejí na Nejvyššího Pána. Nikdo se nedokáže obrátit na Nejvyšší Osobnost Božství, není-li zbožný. Ale přestože může zbožný člověk získat hmotný prospěch, ten, kdo se zajímá o hmotné věci, nemůže být čistým oddaným. Když čistý oddaný získá hmotné bohatství, není to za jeho zbožné jednání, ale v zájmu služby Pánu. Ten, kdo se věnuje oddané službě, je zbožný přirozeně. Čistý oddaný je proto anyābhilāṣitā-śūnyam. Vůbec netouží po hmotném zisku a Pán ho také nenabádá, aby o něj usiloval. Když oddaný něco potřebuje, Nejvyšší Osobnost Božství mu to dá (yoga-kṣemaṁ vahāmy aham).

A veces vemos personas que acuden a un devoto o a un templo del Señor en busca de beneficios materiales. En este verso, a esas personas se las califica de comerciantes. El Bhagavad-gītā habla de ārto jijñāsur arthārthī. La palabra ārta se refiere a una persona con padecimientos físicos, y arthārthī es el que necesita dinero. Esas personas se ven obligadas a acudir a la Suprema Personalidad de Dios para aliviar sus sufrimientos o conseguir algo de dinero mediante la bendición del Señor. En el Bhagavad-gītā se las califica de sukṛtī, personas piadosas, ya que, en su estado de sufrimiento o de necesidad económica, han acudido al Señor Supremo. Solo la persona que es piadosa puede acudir a la Suprema Personalidad de Dios para recibir algún beneficio material; sin embargo, aquel cuyo interés es obtener beneficios materiales no puede ser un devoto puro. Las opulencias materiales que el devoto puro pueda recibir no se deben a sus actividades piadosas, sino que son para el servicio del Señor. Quien se ocupa en servicio devocional es, de modo natural, piadoso. El devoto puro es anyābhilāṣitā-śūnyam. No desea ganancias materiales; además, el Señor tampoco le induce a obtener esa clase de beneficios materiales. Cuando un devoto necesita algo, la Suprema Personalidad de Dios se lo da (yoga-kṣemaṁ vahāmy aham).

Materialisté někdy chodí do chrámu obětovat Pánu květy a plody, protože se dozvěděli z Bhagavad-gīty, že když oddaný obětuje květiny a ovoce, Pán je přijme. V Bhagavad-gītě (9.26) Pán říká:

A veces los materialistas van a un templo a ofrecer flores y frutas al Señor, porque han aprendido en elBhagavad-gītā que el Señor acepta las flores y las frutas que el devoto Le ofrece. En el Bhagavad-gītā (9.26), el Señor explica:

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

“Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květ, ovoce či vodu, přijmu to.” Člověk s mentalitou obchodníka si tedy myslí, že pokud může prostým obětováním malého množství ovoce a květů získat hmotný prospěch, jako například velký peněžní obnos, je to dobrý obchod. Takové lidi nelze považovat za čisté oddané. Jelikož jejich touhy nejsou očistěné, jsou to stále jen obchodníci, přestože chodí do chrámů a vydávají se za oddané. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam — člověk může být očištěný jedině tehdy, když se zcela zbavil hmotných tužeb, a jedině v tomto očištěném stavu může sloužit Pánu. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — to je úroveň čisté oddanosti.

«Si alguien Me ofrece con amor y devoción una hoja, una flor, fruta o agua, Yo lo aceptaré». De este modo, la persona de mentalidad mercantil piensa que es buen negocio ofrecer un poco de fruta y agua, si, por ese simple gesto, puede obtener algún beneficio material, como una cantidad sustancial de dinero. A esas personas no se las considera devotos puros. Como sus deseos no están purificados, siguen siendo comerciantes, aunque vayan a los templos para que todo el mundo diga que son devotos. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam: Solo el que está completamente libre de deseos materiales puede purificarse, y solo en ese estado purificado se puede ofrecer servicio al Señor. Hṛṣīkena hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate. Ese es el nivel de la devoción pura.