Sloka 3
Text 3
Verš
Text
bhaktaṁ kāmeṣv acodayat
bhavān saṁsāra-bījeṣu
hṛdaya-granthiṣu prabho
bhaktaṁ kāmeṣv acodayat
bhavān saṁsāra-bījeṣu
hṛdaya-granthiṣu prabho
Synonyma
Synonyms
bhṛtya-lakṣaṇa-jijñāsuḥ — toužící projevit příznaky čistého oddaného; bhaktam — oddaného; kāmeṣu — do hmotného světa, kde výrazně převládají chtivé touhy; acodayat — poslal jsi; bhavān — Ty; saṁsāra-bījeṣu — hlavní příčina přítomnosti v tomto hmotném světě; hṛdaya-granthiṣu — která (touha po hmotném požitku) je v srdcích všech podmíněných duší; prabho — ó můj Pane, jenž jsi hoden uctívání.
bhṛtya-lakṣaṇa-jijñāsuḥ — desiring to exhibit the symptoms of a pure devotee; bhaktam — the devotee; kāmeṣu — in the material world, where lusty desires predominate; acodayat — has sent; bhavān — Your Lordship; saṁsāra-bījeṣu — the root cause of being present in this material world; hṛdaya-granthiṣu — which (desire for material enjoyment) is in the cores of the hearts of all conditioned souls; prabho — O my worshipable Lord.
Překlad
Translation
Ó můj Pane, jenž jsi hoden uctívání, jelikož semeno chtivých tužeb, které je hlavní příčinou hmotné existence, se nachází v srdcích všech, poslal jsi mě do tohoto hmotného světa, abych projevil příznaky čistého oddaného.
O my worshipable Lord, because the seed of lusty desires, which is the root cause of material existence, is within the core of everyone’s heart, You have sent me to this material world to exhibit the symptoms of a pure devotee.
Význam
Purport
Bhakti-rasāmṛta-sindhu se důkladně zaměřuje na oddané kategorií nitya-siddha a sādhana-siddha. Oddaní nitya-siddha přicházejí do tohoto hmotného světa z Vaikuṇṭhy, aby svým osobním příkladem učili, jak se stát oddaným. Živé bytosti v hmotném světě se mohou od těchto oddaných poučit a vyvinout touhu po návratu domů, zpátky k Bohu. Oddaný nitya-siddha přichází z Vaikuṇṭhy na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství a svým příkladem ukazuje, jak se stát čistým oddaným (anyābhilāṣitā-śūnyam). Přestože přichází do tohoto hmotného světa, nikdy ho nepřitahují lákadla hmotného požitku. Dokonalým příkladem je Prahlāda Mahārāja, který byl nitya-siddha, mahā-bhāgavata. I když se narodil v rodině Hiraṇyakaśipua, což byl ateista, nikdy nebyl přitahován k žádnému druhu materialistického požitku. Pán, který chtěl prostřednictvím Prahlāda Mahārāje projevit příznaky čistého oddaného, se snažil přimět jej, aby přijal nějaká hmotná požehnání, ale Prahlāda Mahārāja je odmítl. Naopak předvedl na svém osobním příkladě vlastnosti čistého oddaného. Jinými slovy, Pán netouží posílat svého čistého oddaného do tohoto hmotného světa a oddaný svým příchodem také nesleduje žádné hmotné cíle. Když se zde Pán osobně zjevuje jako inkarnace, není hmotným prostředím uváděn v pokušení a nemá nic společného s hmotnými činnostmi, ale svým příkladem učí obyčejné lidi, jak se stát oddanými. Stejně tak oddaný, který sem přichází na pokyn Nejvyššího Pána, ukazuje svým chováním, jak se stát čistým oddaným. Čistý oddaný je tedy praktickým příkladem všem živým bytostem, včetně Pána Brahmy.
Bhakti-rasāmṛta-sindhu has given considerable discussion about nitya-siddha and sādhana-siddha devotees. Nitya-siddha devotees come from Vaikuṇṭha to this material world to teach, by their personal example, how to become a devotee. The living entities in this material world can take lessons from such nitya-siddha devotees and thus become inclined to return home, back to Godhead. A nitya-siddha devotee comes from Vaikuṇṭha upon the order of the Supreme Personality of Godhead and shows by his example how to become a pure devotee (anyābhilāṣitā-śūnyam). In spite of coming to this material world, the nitya-siddha devotee is never attracted by the allurements of material enjoyment. A perfect example is Prahlāda Mahārāja, who was a nitya-siddha, a mahā-bhāgavata devotee. Although Prahlāda was born in the family of Hiraṇyakaśipu, an atheist, he was never attached to any kind of materialistic enjoyment. Desiring to exhibit the symptoms of a pure devotee, the Lord tried to induce Prahlāda Mahārāja to take material benedictions, but Prahlāda Mahārāja did not accept them. On the contrary, by his personal example he showed the symptoms of a pure devotee. In other words, the Lord Himself has no desire to send His pure devotee to this material world, nor does a devotee have any material purpose in coming. When the Lord Himself appears as an incarnation within this material world, He is not allured by the material atmosphere, and He has nothing to do with material activity, yet by His example He teaches the common man how to become a devotee. Similarly, a devotee who comes here in accordance with the order of the Supreme Lord shows by his personal behavior how to become a pure devotee. A pure devotee, therefore, is a practical example for all living entities, including Lord Brahmā.