Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv sedmý: Věda o Bohu » KAPITOLA PRVNÍ

Sloka 47

Text 47

Verš

Text

vairānubandha-tīvreṇa
dhyānenācyuta-sātmatām
nītau punar hareḥ pārśvaṁ
jagmatur viṣṇu-pārṣadau
vairānubandha-tīvreṇa
dhyānenācyuta-sātmatām
nītau punar hareḥ pārśvaṁ
jagmatur viṣṇu-pārṣadau

Synonyma

Synonyms

vaira-anubandha — pouto nenávisti; tīvreṇa — tvořené intenzívní; dhyānena — meditací; acyuta-sātmatām — do záře Pána, jenž nikdy nepoklesne; nītau — dospěli; punaḥ — znovu; hareḥ — Hariho; pārśvam — blízkosti; jagmatuḥ — dosáhli; viṣṇu-pārṣadau — společníci Viṣṇua, střežící vstupní bránu.

vaira-anubandha — bond of hatred; tīvreṇa — consisting of acute; dhyānena — by meditation; acyuta-sātmatām — to the effulgence of the infallible Lord; nītau — attained; punaḥ — again; hareḥ — of Hari; pārśvam — the proximity; jagmatuḥ — they reached; viṣṇu-pārṣadau — the gatekeeper associates of Viṣṇu.

Překlad

Translation

Tito dva společníci Pána Viṣṇua, Jaya a Vijaya, si po velmi dlouhou dobu udržovali nepřátelskou mentalitu. Jelikož tímto způsobem neustále mysleli na Kṛṣṇu, vrátili se domů, zpátky k Bohu, a získali znovu útočiště u Pána.

These two associates of Lord Viṣṇu — Jaya and Vijaya — maintained a feeling of enmity for a very long time. Because of always thinking of Kṛṣṇa in this way, they regained the shelter of the Lord, having returned home, back to Godhead.

Význam

Purport

Jaya a Vijaya neustále mysleli na Kṛṣṇu, ať byli v jakémkoliv postavení. Na konci mauṣala-līly se proto tito dva společníci Pána vrátili ke Kṛṣṇovi. Mezi Kṛṣṇovým a Nārāyaṇovým tělem není žádný rozdíl; i když tedy zjevně vstoupili do těla Kṛṣṇy, ve skutečnosti se vrátili na Vaikuṇṭhaloku jako vrátní Pána Viṣṇua. Přestože to vypadalo, že dosáhli sāyujya-mukti v Kṛṣṇově těle, vrátili se skrze ně na Vaikuṇṭhu.

Whatever their position, certainly Jaya and Vijaya always thought of Kṛṣṇa. Therefore at the end of the mauṣala-līlā, these two associates of the Lord returned to Kṛṣṇa. There is no difference between Kṛṣṇa’s body and Nārāyaṇa’s body. Therefore although they visibly entered the body of Kṛṣṇa, they actually reentered Vaikuṇṭhaloka as the doorkeepers of Lord Viṣṇu. Through Lord Kṛṣṇa’s body, they returned to Vaikuṇṭha, although they seemed to have attained sāyujya-mukti in Kṛṣṇa’s body.