Skip to main content

Sloka 12

Text 12

Verš

Texto

ya eṣa rājann api kāla īśitā
sattvaṁ surānīkam ivaidhayaty ataḥ
tat-pratyanīkān asurān sura-priyo
rajas-tamaskān pramiṇoty uruśravāḥ
ya eṣa rājann api kāla īśitā
sattvaṁ surānīkam ivaidhayaty ataḥ
tat-pratyanīkān asurān sura-priyo
rajas-tamaskān pramiṇoty uruśravāḥ

Synonyma

Palabra por palabra

yaḥ — co; eṣaḥ — toto; rājan — ó králi; api — dokonce; kālaḥ — čas; īśitā — Nejvyšší Pán; sattvam — kvalita dobra; sura-anīkam — množství polobohů; iva — zajisté; edhayati — zvětšuje; ataḥ — proto; tat-pratyanīkān — nepřátelské vůči nim; asurān — démony; sura-priyaḥ — který je přítelem polobohů; rajaḥ-tamaskān — pokryté vášní a nevědomostí; pramiṇoti — ničí; uru-śravāḥ — jehož sláva je známá široko daleko.

Překlad

Traducción

Ó králi, tento časový faktor je příznivý pro sattva-guṇu. I když je tedy Nejvyšší Pán vládcem, podporuje polobohy, kteří jsou převážně na úrovni sattva-guṇy. Démoni, kteří jsou ovlivněni tamo-guṇou, jsou potom zničeni. Nejvyšší Pán vede časový faktor k tomu, aby jednal různými způsoby, ale sám není nikdy předpojatý. Jeho činnosti jsou naopak slavné, a proto je známý pod jménem Uruśravā.

¡Oh, rey!, el factor tiempo realza la modalidad de sattva-guṇa. Así, el Señor Supremo, a pesar de ser el controlador, favorece a los semidioses, que en su mayor parte están situados en el plano de sattva-guṇa. Y de este modo, los demonios, que están bajo la influencia de tamo-guṇa, son aniquilados. El Señor Supremo induce al factor tiempo a actuar de distintas maneras, pero nunca es parcial. Sus actividades, por el contrario, son gloriosas, y por ello recibe el nombre de Uruśravā.

Význam

Significado

V Bhagavad-gītě (9.29) Pán říká: samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ — “Vůči nikomu nechovám zášť a nikomu nestraním. Jsem stejně nakloněn všem.” Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemůže být předpojatý; vždy vidí všechny stejně. Podporování polobohů a zabíjení démonů tedy není známkou Jeho předpojatosti. Jedná se o vliv časového faktoru. Dobrým příkladem v této souvislosti je elektrikář, který na tutéž elektrickou energii napojuje topné i chladicí zařízení. To, jak ze své vůle zachází s elektrickou energií, se stává příčinou topení a chlazení, ale on sám nemá se vznikem tepla či chladu nic společného; ani s požitkem či utrpením, které jsou jejich výsledkem.

En el Bhagavad-gītā (9.29), el Señor dice: samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ: «Yo no envidio a nadie ni tengo preferencia por nadie. Soy ecuánime con todos». La Suprema Personalidad de Dios no puede ser parcial; siempre es ecuánime con todos. Por consiguiente, cuando favorece a los semidioses y mata a los demonios, no está dando muestras de parcialidad; se trata de la influencia del factor tiempo. Un buen ejemplo a este respecto es el del electricista que conecta un refrigerador y una estufa a la misma fuente de energía eléctrica. La causa del calor y del enfriamiento es que el electricista manipula la energía eléctrica conforme a su deseo. En realidad, el electricista no tiene nada que ver con que se produzcan frío o calor, ni con el disfrute o el sufrimiento de esos resultados.

V historii je známo mnoho případů, kdy Pán zabil nějakého démona, který pak Jeho milostí získal vyšší postavení. Příkladem je Pūtanā. Cílem Pūtany bylo zabít Kṛṣṇu: aho bakī yaṁ stana-kāla-kūṭam. Přišla do domu Nandy Mahārāje, aby otrávila Kṛṣṇu jedem, kterým si potřela prsní bradavku. Když byla zabita, přesto dosáhla nejvyššího postavení, postavení Kṛṣṇovy matky. Kṛṣṇa je tak laskavý a nepředpojatý, že ihned přijal Pūtanu za svou matku, protože pil z jejího prsu. To, že ji navíc také zabil, nesnižuje Jeho nestrannost. Osobnost Božství je suhṛdaṁ sarva-bhūtānām, přítel každého. V charakteru věčného svrchovaného vládce, Nejvyšší Osobnosti Božství, tedy předpojatost nemá místo. Zabil Pūtanu, která Ho považovala za nepřítele, ale jelikož je svrchovaným vládcem, dosáhla vznešeného postavení Jeho matky. Śrīla Madhva Muni proto poznamenává: kāle kāla-viṣaye 'pīśitā. dehādi-kāraṇatvāt surānīkam iva sthitaṁ sattvam. Vrah bývá obvykle oběšen a v Manu-saṁhitě je řečeno, že král vrahovi udílí zabitím milost. Zachraňuje ho tak před různými druhy utrpení. Vrah je tedy za své hříšné jednání zabit z královy milosti. Kṛṣṇa jako nejvyšší soudce řeší situace podobně, protože je Svrchovaným vládcem. Závěr tedy zní, že Pán je vždy nestranný a velmi laskavý ke všem živým bytostem.

La historia registra muchos casos en que algún demonio matado por el Señor alcanza, por Su misericordia, una posición más elevada. Pūtanā, por ejemplo, tenía intención de matar a Kṛṣṇa. Aho bakī yaṁ stana-kāla-kūṭam. Fue a la casa de Nanda Mahārāja con el propósito de matar a Kṛṣṇa, para lo cual se había untado veneno en el pecho. Sin embargo, cuando fue matada, alcanzó la posición más excelsa, elevándose hasta el mismo nivel que la madre de Kṛṣṇa. Kṛṣṇa es tan bondadoso e imparcial que, en el momento en que mamó del pecho de Pūtanā, la aceptó como madre. Desde un punto de vista superficial, Kṛṣṇa mató a Pūtanā, pero esto no desdice de la imparcialidad del Señor. Él es suhṛdaṁ sarva-bhūtānām, el amigo de todos. Por lo tanto, nunca se puede hablar de parcialidad en el carácter de la Suprema Personalidad de Dios, que siempre mantiene Su posición de controlador supremo. El Señor mató a Pūtanā tratándola como a un enemigo; pero debido a que Él es el controlador supremo, Pūtanā obtuvo la excelsa posición de madre del Señor. Śrīla Madhva Muni señala: kāle kāla-viṣaye 'pīśitā. dehādi-kāraṇatvāt surānīkam iva sthitaṁ sattvam. Por lo general, a los asesinos se les castiga con la horca; en la Manu-saṁhitā se dice que el rey que condena a muerte a un asesino está siendo misericordioso con él, pues de ese modo le salva de diversos tipos de sufrimientos. Debido a sus actividades pecaminosas, y por la misericordia del rey, el asesino es matado. Kṛṣṇa, el juez supremo, resuelve Sus asuntos de manera parecida, pues Él es el controlador supremo. Por lo tanto, la conclusión es que el Señor siempre es imparcial y muy bondadoso con todas las entidades vivientes.