Skip to main content

Sloka 12

Text 12

Verš

Text

ya eṣa rājann api kāla īśitā
sattvaṁ surānīkam ivaidhayaty ataḥ
tat-pratyanīkān asurān sura-priyo
rajas-tamaskān pramiṇoty uruśravāḥ
ya eṣa rājann api kāla īśitā
sattvaṁ surānīkam ivaidhayaty ataḥ
tat-pratyanīkān asurān sura-priyo
rajas-tamaskān pramiṇoty uruśravāḥ

Synonyma

Synonyms

yaḥ — co; eṣaḥ — toto; rājan — ó králi; api — dokonce; kālaḥ — čas; īśitā — Nejvyšší Pán; sattvam — kvalita dobra; sura-anīkam — množství polobohů; iva — zajisté; edhayati — zvětšuje; ataḥ — proto; tat-pratyanīkān — nepřátelské vůči nim; asurān — démony; sura-priyaḥ — který je přítelem polobohů; rajaḥ-tamaskān — pokryté vášní a nevědomostí; pramiṇoti — ničí; uru-śravāḥ — jehož sláva je známá široko daleko.

yaḥ — which; eṣaḥ — this; rājan — O King; api — even; kālaḥ — time; īśitā — the Supreme Lord; sattvam — the mode of goodness; sura-anīkam — numbers of demigods; iva — certainly; edhayati — causes to increase; ataḥ — hence; tat-pratyanīkān — inimical to them; asurān — the demons; sura-priyaḥ — being the friend of the demigods; rajaḥ-tamaskān — covered by passion and ignorance; pramiṇoti — destroys; uru-śravāḥ — whose glories are widespread.

Překlad

Translation

Ó králi, tento časový faktor je příznivý pro sattva-guṇu. I když je tedy Nejvyšší Pán vládcem, podporuje polobohy, kteří jsou převážně na úrovni sattva-guṇy. Démoni, kteří jsou ovlivněni tamo-guṇou, jsou potom zničeni. Nejvyšší Pán vede časový faktor k tomu, aby jednal různými způsoby, ale sám není nikdy předpojatý. Jeho činnosti jsou naopak slavné, a proto je známý pod jménem Uruśravā.

O King, this time factor enhances the sattva-guṇa. Thus although the Supreme Lord is the controller, He favors the demigods, who are mostly situated in sattva-guṇa. Then the demons, who are influenced by tamo-guṇa, are annihilated. The Supreme Lord induces the time factor to act in different ways, but He is never partial. Rather, His activities are glorious, and therefore He is called Uruśravā.

Význam

Purport

V Bhagavad-gītě (9.29) Pán říká: samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ — “Vůči nikomu nechovám zášť a nikomu nestraním. Jsem stejně nakloněn všem.” Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemůže být předpojatý; vždy vidí všechny stejně. Podporování polobohů a zabíjení démonů tedy není známkou Jeho předpojatosti. Jedná se o vliv časového faktoru. Dobrým příkladem v této souvislosti je elektrikář, který na tutéž elektrickou energii napojuje topné i chladicí zařízení. To, jak ze své vůle zachází s elektrickou energií, se stává příčinou topení a chlazení, ale on sám nemá se vznikem tepla či chladu nic společného; ani s požitkem či utrpením, které jsou jejich výsledkem.

The Lord says in Bhagavad-gītā (9.29), samo ’haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo ’sti na priyaḥ: “I envy no one, nor am I partial to anyone. I am equal to all.” The Supreme Personality of Godhead cannot be partial; He is always equal to everyone. Therefore when the demigods are favored and the demons killed, this is not His partiality but the influence of the time factor. A good example in this regard is that an electrician connects both a heater and a cooler to the same electrical energy. The cause of the heating and cooling is the electrician’s manipulation of the electrical energy according to his desire, but factually the electrician has nothing to do with causing heat or cold, nor with the enjoyment or suffering that results.

V historii je známo mnoho případů, kdy Pán zabil nějakého démona, který pak Jeho milostí získal vyšší postavení. Příkladem je Pūtanā. Cílem Pūtany bylo zabít Kṛṣṇu: aho bakī yaṁ stana-kāla-kūṭam. Přišla do domu Nandy Mahārāje, aby otrávila Kṛṣṇu jedem, kterým si potřela prsní bradavku. Když byla zabita, přesto dosáhla nejvyššího postavení, postavení Kṛṣṇovy matky. Kṛṣṇa je tak laskavý a nepředpojatý, že ihned přijal Pūtanu za svou matku, protože pil z jejího prsu. To, že ji navíc také zabil, nesnižuje Jeho nestrannost. Osobnost Božství je suhṛdaṁ sarva-bhūtānām, přítel každého. V charakteru věčného svrchovaného vládce, Nejvyšší Osobnosti Božství, tedy předpojatost nemá místo. Zabil Pūtanu, která Ho považovala za nepřítele, ale jelikož je svrchovaným vládcem, dosáhla vznešeného postavení Jeho matky. Śrīla Madhva Muni proto poznamenává: kāle kāla-viṣaye 'pīśitā. dehādi-kāraṇatvāt surānīkam iva sthitaṁ sattvam. Vrah bývá obvykle oběšen a v Manu-saṁhitě je řečeno, že král vrahovi udílí zabitím milost. Zachraňuje ho tak před různými druhy utrpení. Vrah je tedy za své hříšné jednání zabit z královy milosti. Kṛṣṇa jako nejvyšší soudce řeší situace podobně, protože je Svrchovaným vládcem. Závěr tedy zní, že Pán je vždy nestranný a velmi laskavý ke všem živým bytostem.

There have been many historical incidents in which the Lord killed a demon, but the demon attained a higher position by the mercy of the Lord. Pūtanā is an example. Pūtanā’s purpose was to kill Kṛṣṇa. Aho bakī yaṁ stana-kāla-kūṭam. She approached the house of Nanda Mahārāja with the purpose of killing Kṛṣṇa by smearing poison on her breast, yet when she was killed she attained the highest position, achieving the status of Kṛṣṇa’s mother. Kṛṣṇa is so kind and impartial that because he sucked Pūtanā’s breast, He immediately accepted her as His mother. This superfluous activity of killing Pūtanā did not diminish the Lord’s impartiality. He is suhṛdaṁ sarva-bhūtānām, the friend of everyone. Therefore partiality cannot apply to the character of the Supreme Personality of Godhead, who always maintains His position as the supreme controller. The Lord killed Pūtanā as an enemy, but because of His being the supreme controller, she attained an exalted position as His mother. Śrīla Madhva Muni therefore remarks, kāle kāla-viṣaye ’pīśitā; dehādi-kāraṇatvāt surānīkam iva sthitaṁ sattvam. Ordinarily a murderer is hanged, and in the Manu-saṁhitā it is said that a king bestows mercy upon a murderer by killing him, thus saving him from various kinds of suffering. Because of his sinful activities, such a murderer is killed by the mercy of the king. Kṛṣṇa, the supreme judge, deals with matters in a similar way because He is the supreme controller. The conclusion, therefore, is that the Lord is always impartial and always very kind to all living entities.