Sloka 50
Text 50
Verš
Text
na vakty ajñāya karma hi
na rāti rogiṇo ’pathyaṁ
vāñchato ’pi bhiṣaktamaḥ
na vakty ajñāya karma hi
na rāti rogiṇo ’pathyaṁ
vāñchato ’pi bhiṣaktamaḥ
Synonyma
Synonyms
svayam — osobně; niḥśreyasam — nejvyšší cíl života neboli prostředky pro dosažení extatické lásky k Nejvyšší Osobnosti Božství; vit-vān — ten, kdo je kvalifikovaný v oddané službě; na — ne; vakti — učí; ajñāya — hlupáka, který nezná konečný cíl života; karma — plodonosné činnosti; hi — vskutku; na — ne; rāti — podává; rogiṇaḥ — pacientovi; apathyam — nepoživatelné; vāñchataḥ — který chce; api — ačkoliv; bhiṣak-tamaḥ — zkušený lékař.
svayam — personally; niḥśreyasam — the supreme goal of life, namely the means of obtaining ecstatic love for the Supreme Personality of Godhead; vit-vān — one who is accomplished in devotional service; na — not; vakti — teaches; ajñāya — unto a foolish person not conversant with the ultimate goal of life; karma — fruitive activities; hi — indeed; na — not; rāti — administers; rogiṇaḥ — unto the patient; apathyam — something unconsumable; vāñchataḥ — desiring; api — although; bhiṣak-tamaḥ — an experienced physician.
Překlad
Translation
Čistý oddaný, který je plně znalý vědy o oddané službě, nikdy nedá hloupému člověku pokyn, aby se věnoval plodonosným činnostem za účelem získání hmotného požitku, natož aby mu v takových činnostech pomáhal. Takový oddaný je jako zkušený lékař, který nikdy pacienta nevybízí, aby jedl jídlo, které by škodilo jeho zdraví, i když si to pacient přeje.
A pure devotee who is fully accomplished in the science of devotional service will never instruct a foolish person to engage in fruitive activities for material enjoyment, not to speak of helping him in such activities. Such a devotee is like an experienced physician, who never encourages a patient to eat food injurious to his health, even if the patient desires it.
Význam
Purport
To je rozdíl mezi požehnáními, která dávají polobozi, a těmi, která dává Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu. Oddaní polobohů žádají o požehnání pouze pro smyslový požitek, a proto je o nich v Bhagavad-gītě (7.20) řečeno, že pozbyli inteligence.
Here is the difference between the benedictions awarded by the demigods and those awarded by the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu. Devotees of the demigods ask for benedictions simply for sense gratification, and therefore they have been described in Bhagavad-gītā (7.20) as bereft of intelligence.
prapadyante 'nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā
prapadyante ’nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā
“Ti, jež hmotné touhy připravily o inteligenci, se odevzdávají polobohům a uctívají je podle pravidel a předpisů, které odpovídají jejich povahám.”
“Those whose minds are distorted by material desires surrender unto demigods and follow the particular rules and regulations of worship according to their own natures.”
Podmíněné duše obvykle postrádají inteligenci kvůli svým velkým touhám po smyslovém požitku. Nevědí, o jaká požehnání mají žádat. Proto se neoddaným v śāstrách doporučuje za účelem hmotného zisku uctívat různé polobohy. Chce-li někdo například krásnou manželku, má uctívat Umu či bohyni Durgu. Ten, kdo se chce zbavit nemoci, má uctívat boha Slunce. Všechny žádosti o požehnání od polobohů ovšem vycházejí z hmotného chtíče. Při zničení vesmírného projevu bude konec všem požehnáním i těm, kdo je udílejí. Pokud někdo o požehnání požádá Pána Viṣṇua, Pán mu dá takové, které mu pomůže vrátit se domů, zpátky k Bohu. To rovněž Sám Pán potvrzuje v Bhagavad-gītě (10.10):
Conditioned souls are generally bereft of intelligence because of profound desires for sense gratification. They do not know what benedictions to ask. Therefore nondevotees are advised in the śāstras to worship various demigods to achieve material benefits. For example, if one wants a beautiful wife, he is advised to worship Umā, or the goddess Durgā. If one wants to be cured of a disease, he is advised to worship the sun-god. All requests for benedictions from the demigods, however, are due to material lust. The benedictions will be finished at the end of the cosmic manifestation, along with those who bestow them. If one approaches Lord Viṣṇu for benedictions, the Lord will give him a benediction that will help him return home, back to Godhead. This is also confirmed by the Lord Himself in Bhagavad-gītā (10.10):
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
Pán Viṣṇu, Kṛṣṇa, dává oddanému, který Mu neustále slouží, pokyny, jak může po dokonání hmotného těla přijít k Němu. Pán říká v Bhagavad-gītě (4.9):
Lord Viṣṇu, or Lord Kṛṣṇa, instructs a devotee who constantly engages in His service how to approach Him at the end of his material body. The Lord says in Bhagavad-gītā (4.9):
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Takové je požehnání Pána Viṣṇua, Kṛṣṇy. Poté, co se oddaný vzdá svého těla, se vrátí domů, zpátky k Bohu.
“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities, does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.” This is the benediction of Lord Viṣṇu, Kṛṣṇa. After giving up his body, a devotee returns home, back to Godhead.
Oddaný může pošetile žádat o hmotná požehnání, ale Pán Kṛṣṇa mu je nedá, bez ohledu na jeho modlitby. Proto se lidé, kteří velice lpí na hmotném životě, obvykle nestávají oddanými Kṛṣṇy či Viṣṇua; místo toho se stávají oddanými polobohů (kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ). Požehnání od polobohů ovšem Bhagavad-gītā odsuzuje. Antavat tu phalaṁ teṣāṁ tad bhavaty alpa-medhasām — “Méně inteligentní lidé uctívají polobohy, a jejich plody jsou omezené a dočasné.” Nevaiṣṇava neboli ten, kdo neslouží Nejvyšší Osobnosti Božství, je považován za hlupáka s malou mozkovou kapacitou.
A devotee may foolishly ask for material benedictions, but Lord Kṛṣṇa does not give him such benedictions, despite the devotee’s prayers. Therefore people who are very attached to material life do not generally become devotees of Kṛṣṇa or Viṣṇu. Instead they become devotees of the demigods (kāmais tais tair hṛta jñānāḥ prapadyante ’nya-devatāḥ). The benedictions of the demigods, however, are condemned in Bhagavad-gītā. Antavat tu phalaṁ teṣāṁ tad bhavaty alpa-medhasām: “Men of small intelligence worship the demigods, and their fruits are limited and temporary.” A non-Vaiṣṇava, one who is not engaged in the service of the Supreme Personality of Godhead, is considered a fool with a small quantity of brain substance.