Skip to main content

Sloka 4-6

Texts 4-6

Verš

Texto

śrī-viśvarūpa uvāca
dhautāṅghri-pāṇir ācamya
sapavitra udaṅ-mukhaḥ
kṛta-svāṅga-kara-nyāso
mantrābhyāṁ vāg-yataḥ śuciḥ
śrī-viśvarūpa uvāca
dhautāṅghri-pāṇir ācamya
sapavitra udaṅ-mukhaḥ
kṛta-svāṅga-kara-nyāso
mantrābhyāṁ vāg-yataḥ śuciḥ
nārāyaṇa-paraṁ varma
sannahyed bhaya āgate
pādayor jānunor ūrvor
udare hṛdy athorasi
nārāyaṇa-paraṁ varma
sannahyed bhaya āgate
pādayor jānunor ūrvor
udare hṛdy athorasi
mukhe śirasy ānupūrvyād
oṁkārādīni vinyaset
oṁ namo nārāyaṇāyeti
viparyayam athāpi vā
mukhe śirasy ānupūrvyād
oṁkārādīni vinyaset
oṁ namo nārāyaṇāyeti
viparyayam athāpi vā

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-viśvarūpaḥ uvāca — Śrī Viśvarūpa řekl; dhauta — mající zcela omyté; aṅghri — nohy; pāṇiḥ — ruce; ācamya — vykonávající ācaman (trojí usrknutí trochy vody po pronesení předepsané mantry); sa-pavitraḥ — s prsteny z trávy kuśa (na prsteníčku každé ruky); udak-mukhaḥ — sedící čelem k severu; kṛta — činící; sva-aṅga-kara-nyāsaḥ — myšlenkové označení osmi částí těla a dvanácti částí rukou; mantrābhyām — dvěma mantrami (oṁ namo bhagavate vāsudevāya a oṁ namo nārāyaṇāya); vāk-yataḥ — zachovávající mlčení; śuciḥ — očištěný; nārāyaṇa-param — zcela soustředěný na Pána Nārāyaṇa; varma — štít; sannahyet — nasadí si; bhaye — když strach; āgate — přichází; pādayoḥ — na dvě nohy; jānunoḥ — na dvě kolena; ūrvoḥ — na dvě stehna; udare — na břicho; hṛdi — na srdce; atha — takto; urasi — na hruď; mukhe — na ústa; śirasi — na hlavu; ānupūrvyāt — postupně; oṁkāra-ādīni — počínaje oṁkārou; vinyaset — má umístit; oṁ — praṇava; namaḥ — poklony; nārāyaṇāya — Nārāyaṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství; iti — takto; viparyayam — pozpátku; atha api — navíc; — nebo.

śrī-viśvarūpaḥ uvāca — Śrī Viśvarūpa dijo; dhauta — habiendo lavado perfectamente; aṅghri — pies; pāṇiḥ — manos; ācamya — realizar ācamana (sorber tres veces un poco de agua tras cantar el mantra prescrito); sa-pavitraḥ — con sendos anillos de hierba kuśa (en el dedo anular de cada mano); udak-mukhaḥ — sentarse mirando al norte; kṛta — hacer; sva-anga-kara-nyāsaḥ — asignación mental de las ocho partes del cuerpo y de las doce partes de las manos; mantrābhyām — con los dos mantras (oṁ namo bhagavate vāsudevāya oṁ namo nārāyaṇāya); vāk-yataḥ — guardando silencio; śuciḥ — purificado; nārāyaṇa-param — perfectamente concentrado en el Señor Nārāyaṇa; varma — armadura; sannahyet — ponerse; bhaye — cuando el temor; āgate — haya venido; pādayoḥ — en las dos piernas; jānunoḥ — en las rodillas; ūrvoḥ — en los muslos; udare — en el abdomen; hṛdi — en el corazón; atha — así; urasi — en el pecho; mukhe — en la boca; śirasi — en la cabeza; ānupūrvyāt — uno tras otro; oṁkāra-ādīni — comenzando conoṁkāra; vinyaset — se debe situar; oṁ — el praṇava; namaḥ — reverencias; nārāyaṇāya — a Nārāyaṇa, la Suprema Personalidad de Dios; iti — así; viparyayam — el inverso; atha api — además; — o.

Překlad

Traducción

Viśvarūpa řekl: Dostaví-li se nějaké pocity strachu, člověk si má nejprve zcela omýt ruce a nohy a pak vykonat ācaman recitací této mantry: oṁ apavitraḥ pavitro vā sarvāvasthāṁ gato 'pi vā / yaḥ smaret puṇḍarīkākṣaṁ sa bahyābhyantaraḥ śuciḥ / śrī-viṣṇu śrī-viṣṇu śrī-viṣṇu. Poté se má dotknout trávy kuśa a s vážností tiše usednout čelem k severu. Když je zcela očištěný, musí se osmislabičnou mantrou dotknout osmi částí svého těla a dvanáctislabičnou mantrou svých rukou. Takto se má zahalit Nārāyaṇovým ochranným pláštěm. Za pronášení mantry složené z osmi slabik (oṁ namo nārāyaṇāya), počínaje praṇavou (slabikou oṁ), se má nejprve rukama dotknout osmi částí svého těla — od nohou systematicky přes kolena, stehna, břicho, srdce a hruď až po ústa a hlavu. Potom má recitovat mantru pozpátku, počínaje poslední slabikou (ya), a dotýkat se přitom částí těla v opačném pořadí. Tyto dva procesy se nazývají utpatti-nyāsa a saṁhāra-nyāsa.

Viśvarūpa dijo: Cuando se presente alguna causa de temor, en primer lugar hay que lavarse las manos y las piernas, para después realizar ācamana cantando este mantra: oṁ apavitraḥ pavitro vā sarvāvasthāṁ gato 'pi vā/ yaḥ smaret puṇḍarīkākṣaṁ sa bahyābhyantaraḥ śuciḥ/ śrī-viṣṇu śrī-viṣṇu śrī-viṣṇu. Entonces hay que tocar hierba kuśa y sentarse en silencio, con actitud grave, mirando al norte. Una vez completada la purificación, se deben tocar las ocho partes del cuerpo con el mantra de ocho sílabas, y las manos con el mantra de doce sílabas. De ese modo, como ahora te explicaré, hay que ceñirse la armadura protectora de Nārāyaṇa. Primero, al mismo tiempo que se pronuncia el mantra de ocho sílabas [oṁ namo nārāyaṇāya], y comenzando con elpraṇava, la sílaba oṁ, hay que tocar con las manos las ocho partes del cuerpo, comenzando por los pies y pasando sucesivamente a las rodillas, los muslos, el abdomen, el corazón, el pecho, la boca y la cabeza. Luego, debe cantarse el mantra al revés, comenzando por la última sílaba [ya], mientras se tocan las partes del cuerpo en sentido inverso. Estos dos procesos reciben los nombres de utpatti-nyāsa y saṁhāra-nyāsa, respectivamente.