Sloka 41

Text 41

Verš

Text

nānubhūya na jānāti
pumān viṣaya-tīkṣṇatām
nirvidyate svayaṁ tasmān
na tathā bhinna-dhīḥ paraiḥ

Synonyma

Synonyms

na — ne; anubhūya — prožívající; na — ne; jānāti — zná; pumān — osoba; viṣaya-tīkṣṇatām — ostrá bolest hmotného požitku; nirvidyate — odpoutá; svayam — sebe; tasmāt — od toho; na tathā — ne jako ten; bhinna-dhīḥ — jehož inteligence je změněna; paraiḥ — druhými.

na — not; anubhūya — experiencing; na — not; jānāti — knows; pumān — a person; viṣaya-tīkṣṇatām — the sharpness of material enjoyment; nirvidyate — becomes aloof; svayam — himself; tasmāt — from that; na tathā — not like that; bhinna-dhīḥ — whose intelligence is changed; paraiḥ — by others.

Překlad

Translation

Hmotný požitek je nesporně příčinou všeho neštěstí, ale člověk se ho nedokáže vzdát, dokud osobně nezakusí, kolik utrpení přináší. Má se mu proto dovolit, aby rozvíjel poznání a zároveň se dále věnoval takzvanému hmotnému požitku, a tak zakusil strastiplnost tohoto iluzorního hmotného štěstí. Poté, bez pomoci druhých, přijde na to, že hmotný požitek je nechutný. Ti, jejichž mysl změnili druzí, nedospějí na takovou úroveň odříkání jako ti, kdo mají osobní zkušenost.

Material enjoyment is indeed the cause of all unhappiness, but one cannot give it up unless one has personally experienced how much suffering it is. Therefore one should be allowed to remain in so-called material enjoyment while simultaneously advancing in knowledge to experience the misery of this false material happiness. Then, without help from others, one will find material enjoyment detestful. Those whose minds are changed by others do not become as renounced as those who have personal experience.

Význam

Purport

Je řečeno, že dokud žena neotěhotní, nemůže pochopit utrpení porodu. Bandhyā ki bujhibe prasava-vedanā. Slovo bandhyā znamená “neplodná žena”. Taková žena nemůže rodit; jak by potom mohla chápat porodní bolesti? Podle filozofie Prajāpatiho Dakṣi musí žena nejprve otěhotnět a pak zakusit bolesti porodu. Potom — je-li inteligentní — již nebude chtít být znovu těhotná. To však ve skutečnosti není pravda. Sexuální požitek je tak silný, že žena otěhotní a trpí při porodu, ale pak bez ohledu na svou zkušenost otěhotní znovu. Podle Dakṣovy filozofie se má člověk zaplést do hmotného požitku a poté, co zakusí neštěstí, které z něho plyne, se ho automaticky zříci. Hmotná příroda je však tak mocná, že člověk nezanechá svých pokusů užívat si, přestože trpí na každém kroku (tṛpyanti neha kṛpaṇā bahu-duḥkha-bhājaḥ). Za těchto okolností platí, že dokud člověk nezíská společnost oddaného, jako je Nārada Muni nebo jeho služebník v učednické posloupnosti, spící smysl pro odříkání se v něm nemůže probudit. Není pravda, že v důsledku utrpení, které přináší hmotný požitek, člověk automaticky vyvine odpoutanost. K tomu potřebuje požehnání oddaného, jako je Nārada Muni; pak se může zříci své připoutanosti k hmotnému světu. Mladí chlapci a děvčata v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se vzdávají sklonů k hmotnému požitku nikoliv na základě své zkušenosti, ale díky milosti Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Jeho služebníků.

It is said that unless a woman becomes pregnant, she cannot understand the trouble of giving birth to a child. Bandhyā ki bujhibe prasava-vedanā. The word bandhyā means a sterile woman. Such a woman cannot give birth to a child. How, then, can she perceive the pain of delivery? According to the philosophy of Prajāpati Dakṣa, a woman should first become pregnant and then experience the pain of childbirth. Then, if she is intelligent, she will not want to be pregnant again. Actually. However. this is not a fact. Sex enjoyment is so strong that a woman becomes pregnant and suffers at the time of childbirth but she becomes pregnant again, despite her experience. According to Dakṣa’s philosophy, one should become implicated in material enjoyment so that after experiencing the distress of such enjoyment. one will automatically renounce. Material nature, however, is so strong that although a man suffers at every step, he will not cease his attempts to enjoy (tṛpyanti neha kṛpaṇā-bahu-duḥkha-bhājaḥ). Under the circumstances, unless one gets the association of a devotee like Nārada Muni or his servant in the disciplic succession, one’s dormant spirit of renunciation cannot be awakened. It is not a fact that because material enjoyment involves so many painful conditions one will automatically become detached. One needs the blessings of a devotee like Nārada Muni. Then one can renounce his attachment for the material world. The young boys and girls of the Kṛṣṇa consciousness movement have given up the spirit of material enjoyment not because of practice but by the mercy of Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu and His servants.