Skip to main content

Sloka 35

Text 35

Verš

Texto

cukrodha nāradāyāsau
putra-śoka-vimūrcchitaḥ
devarṣim upalabhyāha
roṣād visphuritādharaḥ
cukrodha nāradāyāsau
putra-śoka-vimūrcchitaḥ
devarṣim upalabhyāha
roṣād visphuritādharaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

cukrodha — velice se rozhněval; nāradāya — na velkého mudrce Nāradu Muniho; asau — ten (Dakṣa); putra-śoka — kvůli nářku nad ztrátou svých synů; vimūrcchitaḥ — téměř omdlel; devarṣim — velkého mudrce Devarṣiho Nāradu; upalabhya — když viděl; āha — řekl; roṣāt — velkým hněvem; visphurita — třásly se; adharaḥ — jehož rty.

cukrodha — se irritó mucho; nāradāya — con el gran sabio Nārada Muni; asau — aquel (Dakṣa); putra-śoka — debido a la lamentación por haber perdido a sus hijos; vimūrcchitaḥ — casi desmayándose; devarṣim — al gran sabio Devarṣi Nārada; upalabhya — al ver; āha — él dijo; roṣāt — por la gran ira; visphurita — temblando; adharaḥ — cuyos labios.

Překlad

Traducción

Když Dakṣa slyšel, že Savalāśvové také opustili tento svět a zaměstnali se oddanou službou, rozhněval se na Nāradu a nářkem téměř omdlel. Když Nāradu uviděl, rty se mu roztřásly hněvem a pronesl tato slova.

Cuando supo que también los Savalāśvas habían abandonado este mundo para ocuparse en servicio devocional, Dakṣa sintió una gran ira contra Nārada; se lamentó tanto que estaba a punto de desmayarse. Cuando se encontró con Nārada, Dakṣa, con los labios temblando de ira, le dijo lo siguiente.

Význam

Significado

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že Nārada Muni vysvobodil celý rod Svāyambhuvy Manua, počínaje Priyavratou a Uttānapādou. Vysvobodil Uttānapādova syna Dhruvu, a dokonce i Prācīnabarhiho, který se věnoval plodonosným činnostem. Nemohl však vysvobodit Prajāpatiho Dakṣu. Prajāpati Dakṣa ho před sebou spatřil proto, že ho Nārada přišel osobně vysvobodit. Nārada Muni využil příležitosti přijít za ním, když byl zarmoucený, protože doba zármutku je vhodnou dobou, kdy může člověk ocenit bhakti-yogu. Jak uvádí Bhagavad-gītā (7.16), oddanou službu se snaží pochopit čtyři druhy lidí — ārta (ten, kdo trpí), arthārthī (ten, kdo potřebuje peníze), jijñāsu (ten, kdo je zvídavý) a jñānī (ten, kdo má poznání). Prajāpati Dakṣa velice trpěl ztrátou svých synů, a Nārada proto využil příležitosti, aby ho poučil o vysvobození z hmotných pout.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura comenta que Nārada Muni había liberado a toda la familia de Svāyambhuva Manu, comenzando con Priyavrata y Uttānapāda. Había liberado a Dhruva, el hijo de Uttānapāda, e incluso a Prācīnabarhi, que estaba ocupado en actividades fruitivas. Sin embargo, no había podido liberar a Prajāpati Dakṣa. Si Dakṣa vio a Nārada ante él, es porque Nārada tenía intención de liberarle personalmente. Nārada Muni aprovechó aquellos momentos de desconsuelo de Prajāpati Dakṣa, porque esos momentos difíciles son los más adecuados para apreciar elbhakti-yoga. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (7.16), hay cuatro clases de hombres que tratan de entender el servicio devocional: ārta (el afligido), arthārthī (el que necesita dinero), jijñāsu (el inquisitivo), y jñānī (la persona con conocimiento). Prajāpati Dakṣa se encontraba muy afligido por haber perdido a sus hijos; por esa razón, Nārada aprovechó la oportunidad para instruirle sobre la liberación del cautiverio material.