Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Texto

bhūḥ kṣetraṁ jīva-saṁjñaṁ yad
anādi nija-bandhanam
adṛṣṭvā tasya nirvāṇaṁ
kim asat-karmabhir bhavet
bhūḥ kṣetraṁ jīva-saṁjñaṁ yad
anādi nija-bandhanam
adṛṣṭvā tasya nirvāṇaṁ
kim asat-karmabhir bhavet

Synonyma

Palabra por palabra

bhūḥ — Země; kṣetram — pole činností; jīva-saṁjñam — označení duchovní živé bytosti, která je poutána různými výsledky činností; yat — jež; anādi — existuje již od nepaměti; nija-bandhanam — vytvářející si vlastní pouta; adṛṣṭvā — aniž by viděla; tasya — tohoto; nirvāṇam — ukončení; kim — co prospěšného; asat-karmabhiḥ — s dočasnými plodonosnými činnostmi; bhavet — může být.

bhūḥ — la Tierra; kṣetram — el campo de actividades; jīva-saṁjñam — la falsa identificación del ser vivo espiritual atado por los resultados de sus actividades; yat — que; anādi — que existe desde tiempo inmemorial; nija-bandhanam — que causa su propio cautiverio; adṛṣṭvā — sin ver; tasya — de este; nirvāṇam — el final; kim — qué beneficio; asat-karmabhiḥ — con actividades fruitivas, que son temporales; bhavet — puede haber.

Překlad

Traducción

(Haryaśvové pochopili význam Nāradových slov následujícím způsobem:) Slovo “bhūḥ” (“Země”) se vztahuje na pole činností. Hmotné tělo, které je výsledkem činů živé bytosti, je jejím polem činností a dává jí falešná označení. Živá bytost již od nepaměti přijímá různé druhy hmotných těl, jež jsou příčinou připoutanosti k hmotnému světu. Jestliže se někdo pošetile věnuje dočasnému plodonosnému jednání a nestará se o ukončení tohoto otroctví, jaký prospěch jeho činnosti přinesou?

[Los Haryaśvas entendieron que el significado de las palabras de Nārada era el siguiente:] La palabra «bhūḥ» [«la Tierra»] se refiere al campo de actividades. El cuerpo material, que es resultado de las acciones del ser vivo, es su campo de actividades y la fuente de sus falsas identificaciones. Desde tiempo inmemorial, el ser vivo ha recibido distintos tipos de cuerpos materiales, que son las raíces del cautiverio en el mundo material. ¿Qué beneficio puede obtener de sus actividades un necio que se ocupa en actividades fruitivas temporales, sin aspirar al fin del cautiverio?

Význam

Significado

Nārada Muni řekl Haryaśvům, synům Prajāpatiho Dakṣi, deset jinotajů — mluvil o králi, království, řece, domu, hmotných prvcích a tak dále. Poté, co se nad nimi Haryaśvové zamysleli, pochopili, že živá bytost uvězněná v těle hledá štěstí, ale nijak se nezajímá o to, jak se ze svého vězení dostat. Toto je velice důležitý verš, neboť všechny živé bytosti v hmotném světě jsou ve svých tělech, jež získaly, velice činné. Člověk ve dne v noci pracuje pro smyslový požitek, a zvířata jako prasata a psi se také lopotí ve dne v noci, aby získala smyslový požitek. Ptáci, zvěř a všechny ostatní podmíněné živé bytosti se věnují různým činnostem, aniž by měli poznání o duši uvězněné v těle. Zvláště v lidském těle má živá bytost povinnost jednat tak, aby z tohoto uvěznění unikla. Bez pokynů Nārady nebo jeho zástupce v učednické posloupnosti se však lidé jen slepě věnují tělesným činnostem, aby si užívali pomíjivého, dočasného štěstí (māyā-sukha). Nevědí, jak se dostat ze svého hmotného vězení. Ṛṣabhadeva proto řekl, že takové jednání není vůbec dobré, jelikož znovu a znovu uvězňuje duši v těle, jež podléhá trojímu utrpení hmotné existence.

Nārada Muni habló a los Haryaśvas, los hijos de Prajāpati Dakṣa, de diez temas alegóricos: el rey, el reino, el río, la casa, los elementos físicos, etc. Tras reflexionar acerca de ellos, los Haryaśvas pudieron entender que la entidad viviente enjaulada en el cuerpo busca la felicidad, pero no tiene interés en hallar la manera de liberarse de ese enjaulamiento. Este verso es muy importante, pues todas las entidades vivientes del mundo material, que han obtenido cuerpos en diversas especies, son muy activas. El hombre trabaja sin cesar día y noche en busca del placer de los sentidos, y lo mismo hacen los cerdos, los perros y los demás animales. Las aves, los mamíferos, y todas las demás entidades vivientes condicionadas, se ocupan en sus actividades sin conocimiento acerca del alma enjaulada en el cuerpo. Nuestro deber, sobre todo en el cuerpo de forma humana, es actuar de tal manera que podamos liberarnos de ese enjaulamiento; sin embargo, sin las instrucciones de Nārada o de su representante en la línea de sucesión discipular, la gente se ocupa ciegamente en actividades corporales para disfrutar de māyā-sukha, una felicidad fluctuante y temporal. No saben cómo liberarse del cautiverio material. Ṛṣabhadeva, por esa razón, había dicho que esas actividades no son buenas en absoluto, pues debido a ellas el alma condicionada se ve enjaulada una y otra vez en cuerpos sometidos a las tres miserias del condicionamiento material.

Haryaśvové, synové Prajāpatiho Dakṣi, ihned pochopili smysl Nāradových pokynů. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je zvláště určeno k tomu, aby dávalo takovéto osvícení. Snažíme se osvítit lidstvo, aby všichni mohli pochopit, že mají tvrdě pracovat v rámci tapasyi za účelem seberealizace a vysvobození z neustálého otroctví v podobě zrození, smrti, stáří a nemoci v jednom těle za druhým. Māyā je ovšem velice silná — je zkušená v kladení překážek do cesty tohoto porozumění. Někdy se proto stává, že člověk přijde do hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, ale pak znovu poklesne do spárů māyi, neboť nepochopil význam tohoto hnutí.

Los Haryaśvas, los hijos de Prajāpati Dakṣa, comprendieron inmediatamente el significado de las instrucciones de Nārada. Esa iluminación es el propósito específico de nuestro movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa. Estamos tratando de iluminar a la humanidad, de manera que la gente puede llegar a comprender que deben esforzarse intensamente en la ejecución detapasya, para así alcanzar la autorrealización y liberarse del cautiverio del nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades, que continúa cuerpo tras cuerpo. Māya, sin embargo, es muy fuerte, y es experta en poner obstáculos en la senda que lleva a esa comprensión. Por esa razón, hay personas que vienen al movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa pero vuelven a caer en las garras de māyā, sin comprender la importancia de este movimiento.