Skip to main content

Sloka 5-6

Texts 5-6

Verš

Texto

yasyāṅke śira ādhāya
lokaḥ svapiti nirvṛtaḥ
svayaṁ dharmam adharmaṁ vā
na hi veda yathā paśuḥ
yasyāṅke śira ādhāya
lokaḥ svapiti nirvṛtaḥ
svayaṁ dharmam adharmaṁ vā
na hi veda yathā paśuḥ
sa kathaṁ nyarpitātmānaṁ
kṛta-maitram acetanam
visrambhaṇīyo bhūtānāṁ
saghṛṇo dogdhum arhati
sa kathaṁ nyarpitātmānaṁ
kṛta-maitram acetanam
visrambhaṇīyo bhūtānāṁ
saghṛṇo dogdhum arhati

Synonyma

Palabra por palabra

yasya — jehož; aṅke — na klín; śiraḥ — hlavu; ādhāya — dává; lokaḥ — veřejnost; svapiti — spí; nirvṛtaḥ — v míru; svayam — osobně; dharmam — náboženské zásady nebo cíl života; adharmam — principy bezbožnosti; — nebo; na — ne; hi — vskutku; veda — zná; yathā — přesně jako; paśuḥ — zvíře; saḥ — taková osoba; katham — jak; nyarpita-ātmānam — živé bytosti, která se plně odevzdala; kṛta-maitram — s vírou a přátelstvím; acetanam — s nevyvinutým vědomím, hloupé; visrambhaṇīyaḥ — zasluhující si být objektem víry; bhūtānām — živých bytostí; sa-ghṛṇaḥ — kdo cítí se všemi lidmi a přeje jim dobro; dogdhum — působit bolest; arhati — je schopen.

yasya — de quien; aṅke — en el regazo; śiraḥ — la cabeza; ādhāya — apoyando; lokaḥ — la gente en general; svapiti — duerme; nirvṛtaḥ — en paz; svayam — personalmente; dharmam — principios religiosos, o el objeto de la vida; adharmam — principios irreligiosos; — o; na — no; hi — en verdad; veda — sabe; yathā — exactamente igual que; paśuḥ — un animal; saḥ — esa persona; katham — cómo; nyarpita-ātmānam — a la entidad viviente que se ha entregado con fe; kṛta-maitram — con buena fe y amistad; acetanam — de conciencia poco avanzada, necio; visrambhaṇīyaḥ — que merece ser objeto de la fe; bhūtānām — de las entidades vivientes; sa-ghṛṇaḥ — que tiene buen corazón para bien de todos; dogdhum — causar dolor; arhati — puede.

Překlad

Traducción

Lidé obecně nejsou příliš pokročilí v poznání, na jehož základě by dokázali rozlišovat mezi náboženstvím a bezbožností. Nevinný, nevzdělaný člověk je jako nevědomé zvíře, které pokojně spí s hlavou na klíně svého pána a pevně věří v jeho ochranu. Je-li vůdce skutečně laskavý a zaslouží si, aby mu živé bytosti věřily, jak může potrestat nebo zabít hloupého člověka, který se mu s vírou a přátelskými úmysly plně odevzdal?

En general, la gente no posee un conocimiento muy avanzado que le permita distinguir entre religión e irreligión. El ciudadano inocente y falto de iluminación es como un animal ignorante que duerme apaciblemente con la cabeza sobre el regazo de su amo, fiel y confiado de su protección. Si un líder es verdaderamente bondadoso y ha sabido merecer la fe de una entidad viviente, ¿cómo podría castigar o matar al ignorante que se le ha entregado por entero, de buena fe y por amistad?

Význam

Significado

Sanskrtské slovo viśvasta-ghāta označuje toho, kdo zklame či vyvolá ztrátu důvěry. Obyčejní lidé by se měli díky ochraně vlády vždy cítit v bezpečí. Jak politováníhodná je proto vláda, která zklame jejich důvěru a z politických důvodů přivede občany do nesnází! V době dělení Indie jsme viděli, jak machinace politiků znenadání vyvolaly nenávist mezi hinduisty a muslimy, kteří spolu do té doby žili v míru, ale kvůli politice se pak začali navzájem zabíjet. To je příznak Kali-yugy. V tomto věku jsou zvířata chována v dobrých podmínkách a mají plnou důvěru, že je jejich pánové ochrání, ale bohužel jakmile ztloustnou, jsou ihned poslána na jatka. Vaiṣṇavové, jako jsou Viṣṇudūtové, takovou krutost odsuzují. Hříšné lidi, kteří jsou za takové utrpení zodpovědní, čekají pekelné podmínky, jež byly popsány dříve. Ten, kdo zklame důvěru živé bytosti, která se k němu s vírou uchýlí — ať už se jedná o lidskou bytost nebo zvíře — je nesmírně hříšný. Jelikož vláda nyní takovou proradnost netrestá, je celá lidská společnost hrozným způsobem znečištěná. Lidé současného věku jsou proto popsáni jako mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ. V důsledku této hříšnosti jsou lidé zavrženi (mandāḥ), jejich inteligence je zatemněná (sumanda-matayaḥ), jsou to nešťastníci (manda-bhāgyāḥ), a proto jsou neustále znepokojeni mnohými problémy (upadrutāḥ). Taková je jejich situace za tohoto života, a po smrti je čeká trest v pekelných podmínkách.

La palabra sánscrita viśvasta-ghāta se refiere a alguien que traiciona la fe o incurre en abuso de confianza. El pueblo siempre debe sentirse seguro gracias a la protección del gobierno. Por eso, es muy lamentable que el gobierno, por razones políticas, traicione esa confianza de la gente y ponga a los ciudadanos en dificultades. En la India, los musulmanes y los hindúes convivían en paz; pero, en los días en que se dividió el país, pudimos ver que los manejos de los políticos hicieron surgir de pronto sentimientos de odio entre hindúes y musulmanes, hasta el punto de que comenzaron a matarse unos a otros por cuestiones políticas. Eso es característico de Kali-yuga. En esta era, los animales reciben un trato excelente de parte de sus amos, de modo que confían por completo en su protección; por desgracia, tan pronto como engordan lo suficiente, los envian al matadero. Los viṣṇudūtas, como vaiṣṇavas, condenan esa crueldad. En verdad, a los pecadores responsables de esos sufrimientos les esperan los tormentos infernales que ya se explicaron. Aquel que traiciona la confianza de una entidad viviente, sea humana o animal, que se ha refugiado en él de buena fe, es un gran pecador. En la actualidad, los gobiernos no castigan esos abusos, y debido a ello, toda la sociedad humana está terriblemente contaminada. Por eso se dice que en esta era las personas son mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ. Como consecuencia de esa conducta pecaminosa, los hombres están condenados (mandāḥ), no tienen una inteligencia clara (sumanda-matayaḥ), son desgraciados (manda-bhāgyāḥ), y, debido a ello, viven siempre perturbados por infinidad de problemas (upadrutāḥ). Esa es su situación en esta vida; después de morir, son castigados con los tormentos del infierno.