Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv šestý: Předepsané povinnosti lidstva » KAPITOLA OSMNÁCTÁ

Sloka 57

Text 57

Verš

Text

nityaṁ vanāt sumanasaḥ
phala-mūla-samit-kuśān
patrāṅkura-mṛdo ’paś ca
kāle kāla upāharat
nityaṁ vanāt sumanasaḥ
phala-mūla-samit-kuśān
patrāṅkura-mṛdo ’paś ca
kāle kāla upāharat

Synonyma

Synonyms

nityam — každý den; vanāt — z lesa; sumanasaḥ — květiny; phala — plody; mūla — kořeny; samit — dřevo pro obětní oheň; kuśān — a trávu kuśa; patra — listy; aṅkura — ratolesti; mṛdaḥ — a hlínu; apaḥ — vodu; ca — také; kāle kāle — v pravý čas; upāharat — nosil.

nityam — daily; vanāt — from the forest; sumanasaḥ — flowers; phala — fruits; mūla — roots; samit — wood for the sacrificial fire; kuśān — and kuśa grass; patra — leaves; aṅkura — sprouts; mṛdaḥ — and earth; apaḥ — water; ca — also; kāle kāle — at the proper time; upāharat — brought.

Překlad

Translation

Každý den Indra sloužil své tetě tím, že jí z lesa nosil květiny, plody, kořeny a dřevo na yajñi. Vždy také v pravý čas přinesl trávu kuśa, listy, ratolesti, hlínu a vodu.

Indra served his aunt daily by bringing flowers, fruits, roots and wood for yajñas from the forest. He also brought kuśa grass, leaves, sprouts, earth and water exactly at the proper time.