Skip to main content

Sloka 53-54

Texts 53-54

Verš

Texto

yathā suṣuptaḥ puruṣo
viśvaṁ paśyati cātmani
ātmānam eka-deśa-sthaṁ
manyate svapna utthitaḥ
yathā suṣuptaḥ puruṣo
viśvaṁ paśyati cātmani
ātmānam eka-deśa-sthaṁ
manyate svapna utthitaḥ
evaṁ jāgaraṇādīni
jīva-sthānāni cātmanaḥ
māyā-mātrāṇi vijñāya
tad-draṣṭāraṁ paraṁ smaret
evaṁ jāgaraṇādīni
jīva-sthānāni cātmanaḥ
māyā-mātrāṇi vijñāya
tad-draṣṭāraṁ paraṁ smaret

Synonyma

Palabra por palabra

yathā — stejně jako; suṣuptaḥ — spící; puruṣaḥ — osoba; viśvam — celý vesmír; paśyati — vnímá; ca — také; ātmani — v sobě; ātmānam — sebe; eka-deśa-stham — ležící na jednom místě; manyate — považuje; svapne — ve stavu snění; utthitaḥ — probuzení; evam — takto; jāgaraṇa-ādīni — stavy bdělosti atd.; jīva-sthānāni — různé podmínky existence živé bytosti; ca — také; ātmanaḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; māyā-mātrāṇi — projevy iluzorní energie; vijñāya — když zná; tat — jejich; draṣṭāram — stvořitele či pozorovatele všech těchto podmínek; param — Nejvyššího; smaret — je třeba vždy vzpomínat.

yathā — tal y como; suṣuptaḥ — durmiendo; puruṣaḥ — una persona; viśvam — el universo entero; paśyati — percibe; ca — también; ātmani — en sí misma; ātmānam — él mismo; eka-deśa-stham — acostado en un lugar; manyate — considera; svapne — en la condición de sueño; utthitaḥ — despertar; evam — de este modo; jāgaraṇa-ādīni — los estados de vigilia, etc.; jīva-sthānāni — los distintos estados de existencia de la entidad viviente; ca — también; ātmanaḥ — de la Suprema Personalidad de Dios; māyā-mātrāṇi — las manifestaciones de la potencia ilusoria; vijñāya — conocer; tat — de ellas; draṣṭāram — al creador u observador de todas esas condiciones; param — al Supremo; smaret — siempre se debe recordar.

Překlad

Traducción

Když živá bytost tvrdě spí, sní a vidí v sobě mnoho jiných předmětů, jako například velké hory a řeky, nebo možná dokonce i celý vesmír, přestože jsou od ní daleko. Když se pak ze sna probudí, vidí, že je v lidské podobě a leží ve své posteli na jednom místě. Potom vidí sama sebe podle daných okolností jako příslušníka určité národnosti, rodiny a tak dále. Stavy hlubokého spánku, snění i bdění nejsou nic jiného než energie Nejvyšší Osobnosti Božství. Člověk má neustále vzpomínat na původního stvořitele těchto stavů, Nejvyššího Pána, který jimi není ovlivněn.

Una persona profundamente dormida, sueña y ve en su interior muchos otros objetos, como grandes montañas y ríos o incluso el universo entero, aunque están muy lejos. A veces, al despertar de su sueño, ve que es un ser humano, acostado en su cama en determinado lugar; entonces, en función de diversas condiciones, se identifica como miembro de una determinada nacionalidad, familia, etc. Todos esos estados, de sueño profundo, ensoñaciones y vigilia, no son sino energías de la Suprema Personalidad de Dios. Siempre debemos recordar al creador original de esas condiciones, el Señor Supremo, que no Se ve afectado por ellas.

Význam

Significado

Žádný z těchto stavů živých bytostí — hluboký spánek, snění a bdění — není podstatný; jsou to pouze projevy různých fází podmíněného života. Někde daleko se může nacházet mnoho hor, řek, stromů, včel, tygrů a hadů, ale ve snu si člověk může představovat, že jsou vedle něho. A stejně jako má živá bytost v noci subtilní sny, po probuzení žije v hrubých snech o národu, společenství, společnosti, vlastnictví, mrakodrapech, bankovním kontu, postavení a cti. Měla by vědět, že její postavení je výsledkem jejího styku s hmotným světem. Nachází se v různých postaveních v různých formách života, které nejsou ničím jiným než výtvory iluzorní energie, jež jedná pod vedením Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán je tedy konečným konatelem a podmíněná živá bytost má na tohoto původního konatele, Śrī Kṛṣṇu, vzpomínat. Jakožto živé bytosti jsme unášeni vlnami prakṛti, přírody, která jedná pod vedením Pána (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram). Bhaktivinoda Ṭhākura zpívá: (miche) māyāra vaśe, yāccha bhese', khāccha hābuḍubu, bhāi — “Proč jste unášeni vlnami iluzorní energie v různých fázích snění a bdění? To vše jsou výtvory māyi.” Naší jedinou povinností je vzpomínat na nejvyššího vládce této iluzorní energie — Kṛṣṇu. Abychom toho byli schopni, śāstra nám radí: harer nāma harer nāma harer nāmaiva kevalam — je třeba neustále zpívat svaté jméno Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Nejvyšší Pán je realizován ve třech různých fázích — jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān — ale konečnou realizací je Bhagavān. Ten, kdo realizuje Bhagavāna — Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu — je nejdokonalejší mahātmā (vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā sudurlabhaḥ). Živá bytost, která je obdařená lidskou podobou, má pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, neboť pak pochopí i vše ostatní. Yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati. Tento výrok Ved říká, že samotným porozuměním Kṛṣṇovi člověk pochopí Brahman, Paramātmu, prakṛti či iluzorní energii, duchovní energii a vše ostatní. Vše mu bude zjeveno. Prakṛti, hmotná příroda, jedná pod vedením Nejvyššího Pána a my, živé bytosti, jsme unášeni různými fázemi jejího působení. Abychom dosáhli seberealizace, musíme neustále vzpomínat na Kṛṣṇu. Jak uvádí Padma Purāṇa: smartavyaḥ satataṁ viṣṇuḥ — měli bychom vždy vzpomínat na Pána Viṣṇua. Vismartavyo na jātucit — nikdy bychom na Pána neměli zapomenout. To je dokonalost života.

Ni el sueño profundo, ni la ensoñación ni la vigilia son condiciones sustanciales de la entidad viviente. No son más que la manifestación de diversas fases de la vida condicionada. Muy lejos de nosotros hay montañas, ríos, árboles, insectos, tigres y serpientes, pero en sueños imaginamos que están cerca. Por la noche, la entidad viviente tiene sueños en el plano sutil, y, del mismo modo, cuando despierta vive en un sueño denso de nación, comunidad, sociedad, pertenencias, rascacielos, cuenta corriente, posición y honor. En estas circunstancias, hemos de saber que nuestra posición se debe al contacto con el mundo material. Las circunstancias en que nos encontramos en las diversas formas de vida son simples creaciones de la energía ilusoria, que actúa bajo la dirección de la Suprema Personalidad de Dios. Por lo tanto, en última instancia todo es obra del Señor Supremo, y la entidad viviente condicionada simplemente debe recordar a ese artífice original, Śrī Kṛṣṇa. Como entidades vivientes, somos arrastrados por las olas de prakṛti, la naturaleza, que actúa bajo la dirección del Señor (mayadhyakṣena prakṛtiḥ sūyate sa carācaram). En una canción, Bhaktivinoda Ṭhākura dice: (miche) māyāra vaśe, yāccha bhese’, khāccha hābuḍubu, bhāi: «¿Por qué te dejas arrastrar por las olas de la energía ilusoria, en las diversas fases del sueño y la vigilia, que son creaciones de māyā?». Nuestro único deber es recordar al director supremo de la energía ilusoria, Kṛṣṇa, y el śāstra nos aconseja cómo hacerlo: harer nāma harer nāma harer nāmaiva kevalam: Debemos cantar constantemente el santo nombre del Señor: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. La comprensión del Señor Supremo pasa por tres fases: Brahman, Paramātma y Bhagavān; pero la comprensión definitiva es Bhāgavan. Aquel que percibe a Bhagavān, la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, es el más perfecto de los mahātmas (vasudevaḥ sarvam iti sa mahātma sudurlabhaḥ). En la forma humana de vida, debemos comprender a la Suprema Personalidad de Dios, pues de ese modo entenderemos también todo lo demás. Yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati. Según este aforismo védico, el simple hecho de entender a Kṛṣṇa trae consigo la comprensión del Brahman, de Paramātma, de prakṛti, de la energía ilusoria, de la energía espiritual y de todo lo demás. Todo se revela. Prakṛti, la naturaleza material, actúa bajo la dirección del Señor Supremo, y nosotros, las entidades vivientes, somos arrastrados por las diversas fases de prakṛti. Para alcanzar la autorrealización, debemos recordar constantemente a Kṛṣṇa. Como se afirma en el Padma Puraṇā: smartavyaḥ satataṁ viṣṇuḥ: Debemos recordar constantemente al Señor Viṣṇu. Vismartavyo na jātucit: Nunca debemos olvidar al Señor. En eso consiste la perfección de la vida.