Skip to main content

Sloka 42

Text 42

Verš

Text

kaḥ kṣemo nija-parayoḥ
kiyān vārthaḥ sva-para-druhā dharmeṇa
sva-drohāt tava kopaḥ
para-sampīḍayā ca tathādharmaḥ
kaḥ kṣemo nija-parayoḥ
kiyān vārthaḥ sva-para-druhā dharmeṇa
sva-drohāt tava kopaḥ
para-sampīḍayā ca tathādharmaḥ

Synonyma

Synonyms

kaḥ — jaký; kṣemaḥ — prospěch; nija — pro sebe; parayoḥ — a pro druhé; kiyān — kolik; — nebo; arthaḥ — smysl; sva-para-druhā — který škodí konateli a ostatním; dharmeṇa — s náboženským systémem; sva-drohāt — kvůli násilí vůči vlastnímu já; tava — Tebe; kopaḥ — hněv; para-sampīḍayā — působením bolesti druhým; ca — také; tathā — jakož i; adharmaḥ — bezbožnost.

kaḥ — what; kṣemaḥ — benefit; nija — to oneself; parayoḥ — and to others; kiyān — how much; — or; arthaḥ — purpose; sva-para-druhā — which is envious of the performer and of others; dharmeṇa — with the religious system; sva-drohāt — from being envious of one’s own self; tava — of You; kopaḥ — anger; para-sampīḍayā — by giving pain to others; ca — also; tathā — as well as; adharmaḥ — irreligion.

Překlad

Translation

Jak může být náboženský systém, který podněcuje násilí vůči sobě samému a vůči druhým, prospěšný pro svého stoupence a pro ostatní? Co je na jeho následování příznivé? Co z něho lze ve skutečnosti získat? Způsobuje-li člověk bolest svému vlastnímu já — jelikož nenávidí sama sebe — a také ostatním, vyvolává tím Tvůj hněv a praktikuje bezbožnost.

How can a religious system that produces envy of one’s self and of others be beneficial for oneself and for them? What is auspicious about following such a system? What is actually to be gained? By causing pain to one’s own self due to self-envy and by causing pain to others, one arouses Your anger and practices irreligion.

Význam

Purport

Každý náboženský systém kromě procesu bhāgavata-dharmy — služby v postavení věčného služebníka Nejvyšší Osobnosti Božství—podněcuje násilí vůči vlastnímu já a vůči ostatním. Existuje například mnoho náboženských systémů, které doporučují zvířecí oběti, a tyto oběti jsou nepříznivé pro jejich konatele i pro zvíře. I když je člověku někdy dovoleno, aby obětoval zvíře před bohyní Kālī a jedl ho — místo aby kupoval maso z jatek — toto povolení není příkazem Nejvyšší Osobnosti Božství. Je pouhým ústupkem pro nešťastníky, kteří se jedení masa nechtějí vzdát; má omezit jejich touhu jíst maso bez zábran. Takový náboženský systém je odsouzen. Kṛṣṇa proto říká: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Vzdej se všech ostatních povinností a odevzdej se Mně.” To je poslední slovo v náboženství.

Any religious system but the process of bhāgavata-dharma — service as an eternal servant of the Supreme Personality of Godhead — is a system of envy of one’s own self and of others. For example, there are many systems of religion in which animal sacrifices are recommended. Such animal sacrifices are inauspicious both for the performer and for the animal. Although one is sometimes permitted to sacrifice an animal before the goddess Kālī and eat it instead of purchasing meat from a slaughterhouse, permission to eat meat after a sacrifice in the presence of the goddess Kālī is not the order of the Supreme Personality of Godhead. It is simply a concession for the miserable person who will not give up eating meat. It is meant to restrict his desire for unrestricted meat-eating. Such a religious system is condemned. Therefore Kṛṣṇa says, sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: “Give up all other duties and surrender unto Me.” That is the last word in religion.

Je možné namítat, že zvířecí oběti jsou doporučené ve Vedách. Toto doporučení je však omezením. Bez védského omezení prodeje masa budou lidé maso kupovat na trhu, kde bude dostupné v mnoha stáncích, a jatka budou vzkvétat. Aby se toto omezilo, Vedy na některých místech uvádějí, že člověk může jíst maso poté, co zabije nevýznamné zvíře, jako je koza, před bohyní Kālī. V každém případě je však náboženský systém doporučující zvířecí oběti nepříznivý jak pro konatele takových obětí, tak pro zvířata. Zlomyslné lidi, kteří vykonávají okázalé zvířecí oběti, odsuzuje Bhagavad-gītā (16.17) takto:

One may argue that the sacrifice of animals is recommended in the Vedas. This recommendation, however, is a restriction. Without Vedic restrictions on the purchase of meat, people will purchase meat from the market, which will be overflooded with meat shops, and slaughterhouses will increase. To restrict this, sometimes the Vedas say that one may eat meat after sacrificing an insignificant animal like a goat before the goddess Kālī. In any case, a system of religion in which animal sacrifices are recommended is inauspicious for those who perform the sacrifices and for the animals. Envious persons who perform ostentatious animal sacrifices are condemned in Bhagavad-gītā (16.17) as follows:

ātma-sambhāvitāḥ stabdhā
dhana-māna-madānvitāḥ
yajante nāma-yajñais te
dambhenāvidhi-pūrvakam
ātma-sambhāvitāḥ stabdhā
dhana-māna-madānvitāḥ
yajante nāma-yajñais te
dambhenāvidhi-pūrvakam

“Samolibí, vždy beze studu a oklamaní bohatstvím a falešnou prestiží někdy pyšně vykonávají oběti jen podle jména, aniž by následovali jakákoliv pravidla či usměrnění.” Někdy se konají okázalé zvířecí oběti, s velkolepým uctíváním bohyně Kālī, ale přestože jsou tyto festivaly pořádány ve jménu yajñi, ve skutečnosti se o yajñu nejedná, protože yajña znamená uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství. Proto je zvláště pro tento věk doporučeno: yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ — ti, kdo mají dostatečnou inteligenci, uspokojují yajña-puruṣu, Viṣṇua, zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry. Závistivé lidi ovšem Nejvyšší Osobnost Božství odsuzuje následovně:

“Self-complacent and always impudent, deluded by wealth and false prestige, they sometimes perform sacrifices in name only without following any rules or regulations.” Sometimes animal sacrifices are performed very gorgeously with grand arrangements for worshiping the goddess Kālī, but such festivals, although performed in the name of yajña, are not actually yajña, for yajña means to satisfy the Supreme Personality of Godhead. Therefore it is recommended that in this age specifically, yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ: those who have good intelligence satisfy the yajña-puruṣa, Viṣṇu, by chanting the Hare Kṛṣṇa mantra. Envious persons, however, are condemned by the Supreme Personality of Godhead as follows:

ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
kāmaṁ krodhaṁ ca saṁśritāḥ
mām ātma-para-deheṣu
pradviṣanto 'bhyasūyakāḥ
ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
kāmaṁ krodhaṁ ca saṁśritāḥ
mām ātma-para-deheṣu
pradviṣanto ’bhyasūyakāḥ
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

“Démoni, zmatení falešným egem, silou, pýchou, chtíčem a hněvem, závidí Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který sídlí v jejich vlastních tělech a tělech ostatních, a urážejí skutečné náboženství. Tyto závistivé lotry, nejnižší z lidí, vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů života.” (Bg. 16.18-19) Takové lidi Nejvyšší Osobnost Božství odsuzuje, což vyjadřují slova tava kopaḥ. Vrah se dopouští násilí na tom, koho zabil, a také sám na sobě, protože bude za vraždu zatčen a oběšen. Když člověk překročí zákony vlády vytvořené lidmi, může uniknout smrti, kterou nařídí stát, ale nikdo nemůže uniknout zákonům Boha. Toho, kdo zabije jakékoliv zvíře, musí stejné zvíře zabít v příštím životě. Takový je zákon přírody. Každý se musí řídit pokyny Nejvyššího Pána: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Řídí-li se člověk jakýmkoliv jiným náboženským systémem, podléhá mnoha různými způsoby trestu Nejvyšší Osobnosti Božství. Následuje-li tedy nějaký smyšlený náboženský systém, dopouští se násilí nejen na druhých, ale i sám na sobě. Jeho náboženství je proto bezcenné.

“Bewildered by false ego, strength, pride, lust and anger, the demon becomes envious of the Supreme Personality of Godhead, who is situated in his own body and in the bodies of others, and blasphemes against the real religion. Those who are envious and mischievous, who are the lowest among men, are cast by Me into the ocean of material existence, into various demoniac species of life.” (Bg. 16.18-19) These persons are condemned by the Supreme Personality of Godhead, as indicated by the words tava kopaḥ. A person who commits murder is envious of himself and also the person he has killed, for the result of committing murder is that he will be arrested and hanged. If one transgresses the laws of a man-made government, he may escape being killed by the state, but one cannot escape the laws of God. A killer of any animal must be killed in his next life by the same animal. This is the law of nature. One must follow the instructions of the Supreme Lord: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. If one follows any other system of religion, he is subject to punishment by the Supreme Personality of Godhead in many different ways. Therefore if one follows a concocted system of religion, he is envious not only of others but also of himself. Consequently his system of religion is useless.

dharmaḥ svanuṣṭhitaḥ puṁsāṁ
viṣvaksena-kathāsu yaḥ
notpādayed yadi ratiṁ
śrama eva hi kevalam
dharmaḥ svanuṣṭhitaḥ puṁsāṁ
viṣvaksena-kathāsu yaḥ
notpādayed yadi ratiṁ
śrama eva hi kevalam

“Povinnosti (dharma), které lidé vykonávají — bez ohledu na to, v jakém zaměstnání — jsou jen zbytečnou námahou, nevzbudí-li v nich zájem o poselství Nejvyššího Pána.” Následovat náboženský systém, který v člověku neprobouzí vědomí Kṛṣṇy, vědomí Boha, je pouhou ztrátou času a zbytečným úsilím.

“Duties (dharma) executed by men, regardless of occupation, are only so much useless labor if they do not provoke attraction for the message of the Supreme Lord.” Following a system of religion that does not awaken one’s Kṛṣṇa consciousness, or God consciousness, is merely a waste of time and labor.