Skip to main content

Sloka 26

Text 26

Verš

Text

śrī-śuka uvāca
bhaktāyaitāṁ prapannāya
vidyām ādiśya nāradaḥ
yayāv aṅgirasā sākaṁ
dhāma svāyambhuvaṁ prabho
śrī-śuka uvāca
bhaktāyaitāṁ prapannāya
vidyām ādiśya nāradaḥ
yayāv aṅgirasā sākaṁ
dhāma svāyambhuvaṁ prabho

Synonyma

Synonyms

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; bhaktāya — oddanému; etām — toto; prapannāya — tomu, kdo je plně odevzdaný; vidyām — transcendentální poznání; ādiśya — když vyložil; nāradaḥ — velký mudrc Nārada; yayau — odešel; aṅgirasā — velký světec Aṅgirā; sākam — s; dhāma — na nejvyšší planetu; svāyambhuvam — která patří Pánu Brahmovi; prabho — ó králi.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; bhaktāya — unto the devotee; etām — this; prapannāya — unto one who fully surrendered; vidyām — transcendental knowledge; ādiśya — instructing; nāradaḥ — the great sage Nārada; yayau — left; aṅgirasā — the great saint Aṅgirā; sākam — with; dhāma — for the topmost planet; svāyambhuvam — belonging to Lord Brahmā; prabho — O King.

Překlad

Translation

Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Nārada, který se stal duchovním mistrem Citraketua, ho plně zasvětil do této modlitby, protože Citraketu byl dokonale odevzdaný. Ó králi Parīkṣite, poté se Nārada společně s velkým mudrcem Aṅgirou odebral na nejvyšší planetu, známou jako Brahmaloka.

Śrī Śukadeva Gosvāmī continued: Nārada, having become the spiritual master of Citraketu, instructed him fully in this prayer because Citraketu was fully surrendered. O King Parīkṣit, Nārada then left with the great sage Aṅgirā for the topmost planet, known as Brahmaloka.

Význam

Purport

Když Aṅgirā přišel poprvé navštívit krále Citraketua, nepřivedl s sebou Nāradu. Po smrti Citraketuova syna však Nāradu přivedl, aby krále poučil o bhakti-yoze. Rozdíl spočíval v tom, že Citraketu na počátku nebyl připravený si odříkat, ale když se ho po smrti syna zmocnil velký zármutek, pokyny o falešnosti tohoto hmotného světa a hmotného vlastnictví ho probudily a přivedly na úroveň odříkání. Jedině osobě v tomto stádiu lze vykládat bhakti-yogu. Člověk nemůže pochopit bhakti-yogu, dokud je připoutaný k hmotnému požitku. To potvrzuje Bhagavad-gītā (2.44):

When Aṅgirā had first come to visit King Citraketu, he did not bring Nārada with him. However, after the death of Citraketu’s son, Aṅgirā brought Nārada to instruct King Citraketu about bhakti-yoga. The difference was that in the beginning Citraketu was not in a temperament of renunciation, but after the death of his son, when he was overwhelmed by his great plight, he was awakened to the platform of renunciation by instructions regarding the falsity of this material world and material possessions. It is only at this stage that bhakti-yoga can be instructed. As long as one is attached to material enjoyment, bhakti-yoga cannot be understood. This is confirmed in Bhagavad-gītā (2.44):

bhogaiśvarya-prasaktānāṁ
tayāpahṛta-cetasām
vyavasāyātmikā buddhiḥ
samādhau na vidhīyate
bhogaiśvarya-prasaktānāṁ
tayāpahṛta-cetasām
vyavasāyātmikā buddhiḥ
samādhau na vidhīyate

“V mysli těch, kdo příliš lpí na smyslovém požitku a hmotném bohatství a jsou těmito věcmi zmateni, se nikdy nezrodí pevné odhodlání vykonávat oddanou službu Nejvyššímu Pánu.” Dokud je člověk silně poután k hmotnému požitku, nemůže soustředit mysl na oddanou službu.

“In the minds of those who are too attached to sense enjoyment and material opulence, and who are bewildered by such things, the resolute determination of devotional service to the Supreme Lord does not take place.” As long as one is very much attached to material enjoyment, one cannot concentrate his mind on the subject matter of devotional service.

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se v současné době v západních zemích úspěšně rozvíjí proto, že mladí lidé zde dospěli do stádia vairāgyi, odříkání. Jsou znechuceni hmotnými radostmi pocházejícími z hmotných zdrojů, a to vede k tomu, že je na Západě mnoho hippies. Jsou-li tito mladí lidé poučeni o bhakti-yoze neboli vědomí Kṛṣṇy, budou takové pokyny nepochybně účinné.

The Kṛṣṇa consciousness movement is progressing successfully in the Western countries at the present moment because the youth in the West have reached the stage of vairāgya, or renunciation. They are practically disgusted with material pleasure from material sources, and this has resulted in a population of hippies throughout the Western countries. Now if these young people are instructed about bhakti-yoga, Kṛṣṇa consciousness, the instructions will certainly be effective.

Jakmile Citraketu pochopil filozofii poznání o odříkání (vairāgya-vidyā), byl schopen porozumět procesu bhakti-yogy. Śrīla Sārvabhauma Bhaṭṭācārya v této souvislosti řekl: vairāgya-vidyā-nija-bhakti-yoga. Vairāgya-vidyā a bhakti-yoga se rozvíjejí souběžně; jedno je nezbytné pro pochopení druhého. Rovněž je řečeno: bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). Pokrok v oddané službě, vědomí Kṛṣṇy, je charakterizován vzrůstajícím odříkáním hmotného požitku. Nārada Muni je otcem oddané služby. Když tedy chtěl Aṅgirā obdařit krále Citraketua bezpříčinnou milostí, přivedl Nāradu Muniho, aby krále poučil. Jeho pokyny byly nesmírně účinné. Každý, kdo kráčí ve stopách Nārady Muniho, je jistě čistý oddaný.

As soon as Citraketu understood the philosophy of vairāgya-vidyā, the knowledge of renunciation, he could understand the process of bhakti-yoga. In this regard Śrīla Sārvabhauma Bhaṭṭācārya has said, vairāgya-vidyā-nija-bhakti-yoga. Vairāgya-vidyā and bhakti-yoga are parallel lines. One is essential for understanding the other. It is also said, bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). Advancement in devotional service, or Kṛṣṇa consciousness, is characterized by increasing renunciation of material enjoyment. Nārada Muni is the father of devotional service, and therefore, just to bestow causeless mercy upon King Citraketu, Aṅgirā brought Nārada Muni to instruct the King. These instructions were extremely effective. Anyone who follows in the footsteps of Nārada Muni is certainly a pure devotee.