Sloka 21-23

Texts 21-23

Verš

Text

adhunā putriṇāṁ tāpo
bhavataivānubhūyate
evaṁ dārā gṛhā rāyo
vividhaiśvarya-sampadaḥ

śabdādayaś ca viṣayāś
calā rājya-vibhūtayaḥ
mahī rājyaṁ balaṁ koṣo
bhṛtyāmātya-suhṛj-janāḥ

sarve ’pi śūraseneme
śoka-moha-bhayārtidāḥ
gandharva-nagara-prakhyāḥ
svapna-māyā-manorathāḥ

Synonyma

Synonyms

adhunā — v tuto chvíli; putriṇām — těch, kdo mají děti; tāpaḥ — soužení; bhavatā — tebou; eva — vskutku; anubhūyate — je zakoušené; evam — takto; dārāḥ — dobrá manželka; gṛhāḥ — sídlo; rāyaḥ — bohatství; vividha — různého druhu; aiśvarya — výsady; sampadaḥ — blahobyt; śabda-ādayaḥ — zvuk a tak dále; ca — a; viṣayāḥ — předměty smyslového požitku; calāḥ — dočasné; rājya — království; vibhūtayaḥ — bohatství; mahī — země; rājyam — království; balam — síla; koṣaḥ — pokladnice; bhṛtya — služebníci; amātya — ministři; suhṛt-janāḥ — spojenci; sarve — všichni; api — vskutku; śūrasena — ó králi Śūraseny; ime — tito; śoka — nářku; moha — iluze; bhaya — strachu; arti — a neštěstí; dāḥ — dárci; gandharva-nagara-prakhyāḥ — počínaje iluzorní vidinou velkého paláce v lese (gandharva-nagara); svapna — sny; māyā — iluze; manorathāḥ — a výplody mysli.

adhunā — at the present moment; putriṇām — of persons who have children; tāpaḥ — the tribulation; bhavatā — by you; eva — indeed; anubhūyate — is experienced; evam — in this way; dārāḥ — good wife; gṛhāḥ — residence; rāyaḥ — riches; vividha — various; aiśvarya — opulences; sampadaḥ — prosperities; śabda-ādayaḥ — sound and so on; ca — and; viṣayāḥ — the objects of sense gratification; calāḥ — temporary; rājya — of the kingdom; vibhūtayaḥ — opulences; mahī — land; rājyam — kingdom; balam — strength; koṣaḥ — treasury; bhṛtya — servants; amātya — ministers; suhṛt-janāḥ — allies; sarve — all; api — indeed; śūrasena — O King of Śūrasena; ime — these; śoka — of lamentation; moha — of illusion; bhaya — of fear; arti — and distress; dāḥ — givers; gandharva-nagara-prakhyāḥ — headed by the illusory sight of a gandharva-nagara, a big palace within the forest; svapna — dreams; māyā — illusions; manorathāḥ — and concoctions of the mind.

Překlad

Translation

Můj milý králi, nyní na vlastní kůži zakoušíš utrpení toho, kdo má syny a dcery. Ó králi, vlastníku státu Śūrasena, manželka, dům, bohatství patřící ke království a různé další druhy bohatství, jakož i předměty smyslového vnímání — to vše je totožné v tom, že je to dočasné. Království, vojenská moc, pokladnice, služebníci, ministři, přátelé a příbuzní jsou příčinou strachu, iluze, nářku a neštěstí. Jsou jako gandharva-nagara, neskutečný palác, který je vidinou v lese. Kvůli své pomíjivosti nejsou o nic lepší než iluze, sny a mentální výmysly.

My dear King, now you are actually experiencing the misery of a person who has sons and daughters. O King, owner of the state of Śūrasena, one’s wife, his house, the opulence of his kingdom, and his various other opulences and objects of sense perception are all the same in that they are temporary. One’s kingdom, military power, treasury, servants, ministers, friends and relatives are all causes of fear, illusion, lamentation and distress. They are like a gandharva-nagara, a nonexistent palace that one imagines to exist in the forest. Because they are impermanent, they are no better than illusions, dreams and mental concoctions.

Význam

Purport

Tento verš popisuje zapletení v hmotné existenci. Živá bytost zde vlastní mnoho věcí — hmotné tělo, děti, manželku a tak dále (dehāpatya-kalatrādiṣu). Může si myslet, že jí poskytnou ochranu, ale to není možné. Bez ohledu na všechen tento majetek se duše musí vzdát své současné situace a přijmout další. Ta může být nepříznivá, ale i kdyby byla příznivá, živá bytost se jí musí také vzdát a přijmout zase jiné hmotné tělo. Takto pokračuje její strádání v hmotné existenci. Rozumný člověk by si měl být dobře vědom toho, že mu tyto věci nikdy nemohou přinést štěstí. Je třeba být na úrovni své duchovní totožnosti a věčně sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství jako oddaný. To byl pokyn, který Aṅgirā Ṛṣi a Nārada Muni dali Mahārāji Citraketuovi.

This verse describes the entanglement of material existence. In material existence, the living entity possesses many things — the material body, children, wife and so on (dehāpatya-kalatrādiṣu). One may think that these will give him protection, but that is impossible. In spite of all these possessions, the spirit soul has to give up his present situation and accept another. The next situation may be unfavorable, but even if it is favorable, one must give it up and again accept another body. In this way, one’s tribulation in material existence continues. A sane man should be perfectly aware that these things will never be able to give him happiness. One must be situated in his spiritual identity and eternally serve the Supreme Personality of Godhead as a devotee. Aṅgirā Ṛṣi and Nārada Muni gave this instruction to Mahārāja Citraketu.