Skip to main content

Sloka 29

Text 29

Verš

Texto

athāha nṛpatiṁ rājan
bhavitaikas tavātmajaḥ
harṣa-śoka-pradas tubhyam
iti brahma-suto yayau
athāha nṛpatiṁ rājan
bhavitaikas tavātmajaḥ
harṣa-śoka-pradas tubhyam
iti brahma-suto yayau

Synonyma

Palabra por palabra

atha — poté; āha — řekl; nṛpatim — králi; rājan — ó králi Citraketu; bhavitā — bude; ekaḥ — jeden; tava — tvůj; ātmajaḥ — syn; harṣa-śoka — radost a nářek; pradaḥ — který dá; tubhyam — tobě; iti — takto; brahma-sutaḥ — Aṅgirā Ṛṣi, syn Pána Brahmy; yayau — odešel.

atha — a continuación; āha — dijo; nṛpatim — al rey; rājan — ¡oh, rey Citraketu!; bhavitā — habrá; ekaḥ — uno; tava — tuyo; ātmajaḥ — hijo; harṣa-śoka — júbilo y lamentación; pradaḥ — que dará; tubhyam — a ti; iti — así; brahma-sutaḥ — Aṅgirā Ṛṣi, el hijo del Señor Brahmā; yayau — partió.

Překlad

Traducción

Velký mudrc poté řekl: “Ó vznešený králi, budeš mít syna, který bude příčinou radosti i nářku.” Pak odešel, aniž by čekal na Citraketuovu odpověď.

A continuación, el gran sabio dijo al rey: «¡Oh, gran rey!, ahora tendrás un hijo que será causa de júbilo y también de lamentación». Diciendo esto, el sabio se marchó, sin esperar la respuesta de Citraketu.

Význam

Significado

Slova harṣa a śoka znamenají “radost” a “nářek”. Když král pochopil, že bude mít syna, byl zaplaven velkou radostí, a kvůli ní nemohl správně porozumět tomu, co mudrc Aṅgirā řekl. Vyložil si to tak, že zrození jeho budoucího syna jistě zapříčiní radost, ale že to bude jeho jediný syn, a jelikož bude pyšný na své velké bohatství a velkou říši, nebude svého otce příliš poslouchat. Král byl spokojený, neboť si myslel: “Nechť mám syna. Nevadí, když nebude příliš poslušný.” Jedno bengálské přísloví říká, že je lepší mít slepého strýce než žádného. Král se řídil touto filozofií a měl za to, že neposlušný syn bude lepší než žádný. Velký mudrc Cāṇakya Paṇḍita říká:

La palabra harṣa significa «júbilo», y śoka significa «lamentación». Al saben que pronto iba a tener un hijo, el rey no cabía en sí de júbilo, y esa gran alegría le impidió entender correctamente la afirmación del sabio Aṅgirā. Él entendió que el nacimiento de su futuro hijo le iba a suponer una gran alegría, pero que ese hijo, como único descendiente del rey, estaría orgulloso de su imperio y de sus enormes riquezas, y no sería demasiado obediente. Así, el rey se sentía satisfecho, pues pensaba: «Que venga un hijo. No importa que no sea muy obediente». Un proverbio bengalí dice que es mejor tener un tío ciego que no tener tío. El rey aceptó esa filosofía, pensando que un hijo desobediente era mejor que no tener ningún hijo. El gran sabio Cāṇakya Paṇḍita dice:

ko 'rthaḥ putreṇa jātena
yo na vidvān na dhārmikaḥ
kāṇena cakṣuṣā kiṁ vā
cakṣuḥ pīḍaiva kevalam
ko ’rthaḥ putreṇa jātena
yo na vidvān na dhārmikaḥ
kāṇena cakṣuṣā kiṁ vā
cakṣuḥ pīḍaiva kevalam

“K čemu je syn, který není ani učencem, ani oddaným? Takový syn je jako slepé, nemocné oko, které je pouze stálou příčinou utrpení.” Hmotný svět je však tak znečištěný, že lidé chtějí mít syna, i když je k ničemu. Takový postoj byl zachycený v příběhu krále Citraketua.

«¿De qué sirve un hijo que no es devoto ni erudito? Ese hijo es como un ojo ciego y enfermo, que siempre causa sufrimiento». Sin embargo, la contaminación del mundo material es tan fuerte que hace desear hijos aunque sean inútiles. La historia del rey Citraketu ilustra esa actitud.