Sloka 29

Text 29

Verš

Text

athāha nṛpatiṁ rājan
bhavitaikas tavātmajaḥ
harṣa-śoka-pradas tubhyam
iti brahma-suto yayau

Synonyma

Synonyms

atha — poté; āha — řekl; nṛpatim — králi; rājan — ó králi Citraketu; bhavitā — bude; ekaḥ — jeden; tava — tvůj; ātmajaḥ — syn; harṣa-śoka — radost a nářek; pradaḥ — který dá; tubhyam — tobě; iti — takto; brahma-sutaḥ — Aṅgirā Ṛṣi, syn Pána Brahmy; yayau — odešel.

atha — thereafter; āha — said; nṛpatim — unto the King; rājan — O King Citraketu; bhavitā — there will be; ekaḥ — one; tava — your; ātmajaḥ — son; harṣa-śoka — jubilation and lamentation; pradaḥ — who will give; tubhyam — unto you; iti — thus; brahma-sutaḥ — Aṅgirā Ṛṣi, the son of Lord Brahmā; yayau — left.

Překlad

Translation

Velký mudrc poté řekl: “Ó vznešený králi, budeš mít syna, který bude příčinou radosti i nářku.” Pak odešel, aniž by čekal na Citraketuovu odpověď.

Thereafter, the great sage told the King, “O great King, now you will have a son who will be the cause of both jubilation and lamentation.” The sage then left, without waiting for Citraketu’s response.

Význam

Purport

Slova harṣa a śoka znamenají “radost” a “nářek”. Když král pochopil, že bude mít syna, byl zaplaven velkou radostí, a kvůli ní nemohl správně porozumět tomu, co mudrc Aṅgirā řekl. Vyložil si to tak, že zrození jeho budoucího syna jistě zapříčiní radost, ale že to bude jeho jediný syn, a jelikož bude pyšný na své velké bohatství a velkou říši, nebude svého otce příliš poslouchat. Král byl spokojený, neboť si myslel: “Nechť mám syna. Nevadí, když nebude příliš poslušný.” Jedno bengálské přísloví říká, že je lepší mít slepého strýce než žádného. Král se řídil touto filozofií a měl za to, že neposlušný syn bude lepší než žádný. Velký mudrc Cāṇakya Paṇḍita říká:

The word harṣa means “jubilation,” and śoka means “lamentation.” The King was overwhelmed with joy when he understood that he would have a son. Because of his great jubilation, he could not actually understand the statement of the sage Aṅgirā. He accepted it to mean that there would certainly be jubilation because of the birth of his future son, but that he would be the King’s only son and, being very proud of his great wealth and empire, would not be very obedient to his father. Thus the King was satisfied, thinking, “Let there be a son. It does not matter if he is not very obedient.” In Bengal there is a proverb that instead of having no maternal uncle, it is better to have a maternal uncle who is blind. The King accepted this philosophy, thinking that a disobedient son would be better than no son at all. The great sage Cāṇakya Paṇḍita says:

ko 'rthaḥ putreṇa jātena
yo na vidvān na dhārmikaḥ
kāṇena cakṣuṣā kiṁ vā
cakṣuḥ pīḍaiva kevalam

ko ’rthaḥ putreṇa jātena
yo na vidvān na dhārmikaḥ
kāṇena cakṣuṣā kiṁ vā
cakṣuḥ pīḍaiva kevalam

“K čemu je syn, který není ani učencem, ani oddaným? Takový syn je jako slepé, nemocné oko, které je pouze stálou příčinou utrpení.” Hmotný svět je však tak znečištěný, že lidé chtějí mít syna, i když je k ničemu. Takový postoj byl zachycený v příběhu krále Citraketua.

“What is the use of a son who is neither a learned scholar nor a devotee? Such a son is like a blind, diseased eye, which always causes suffering.” Nevertheless, the material world is so polluted that one wants to have a son even though he is useless. This attitude was represented in the history of King Citraketu.