Sloka 12
Text 12
Verš
Text
vidyaiśvarya-śriyādibhiḥ
sampannasya guṇaiḥ sarvaiś
cintā bandhyā-pater abhūt
vidyaiśvarya-śriyādibhiḥ
sampannasya guṇaiḥ sarvaiś
cintā bandhyā-pater abhūt
Synonyma
Synonyms
rūpa — krásou; audārya — velkodušnost; vayaḥ — mládí; janma — aristokratický původ; vidyā — vzdělání; aiśvarya — vznešenost; śriya-ādibhiḥ — bohatství atd.; sampannasya — obdařený; guṇaiḥ — dobrými vlastnostmi; sarvaiḥ — všemi; cintā — úzkost; bandhyā-pateḥ — Citraketua, manžela tolika neplodných žen; abhūt — byla.
rūpa — with beauty; audārya — magnanimity; vayaḥ — youth; janma — aristocratic birth; vidyā — education; aiśvarya — opulence; śriya-ādibhiḥ — wealth and so on; sampannasya — endowed; guṇaiḥ — with good qualities; sarvaiḥ — all; cintā — anxiety; bandhyā-pateḥ — of Citraketu, the husband of so many sterile wives; abhūt — there was.
Překlad
Translation
Citraketu, manžel těchto mnoha miliónů žen, byl obdařený krásou, velkodušností a mládím. Narodil se ve vysoce postavené rodině, měl úplné vzdělání a byl bohatý a vznešený. Přestože však oplýval všemi těmito přednostmi, byl plný úzkosti, jelikož neměl syna.
Citraketu, the husband of these millions of wives, was endowed with a beautiful form, magnanimity and youth. He was born in a high family, he had a complete education, and he was wealthy and opulent. Nevertheless, in spite of being endowed with all these assets, he was full of anxiety because he did not have a son.
Význam
Purport
Je zřejmé, že král nejprve přijal jednu manželku, ale ta nemohla mít děti. Pak se oženil podruhé, potřetí, počtvrté a tak dále, ale žádná z jeho manželek nemohla otěhotnět. Bez ohledu na své hmotné výsady — aristokratický původ doprovázený vznešeností, bohatstvím, vzděláním a krásou (janmaiśvarya-śruta-śrī) — byl velice zarmoucený, neboť přestože měl tolik manželek, neměl syna. Jeho zármutek byl nepochybně přirozený. Život gṛhasthy neznamená mít manželku a žádné děti. Cāṇakya Paṇḍita říká: putra-hīnaṁ gṛhaṁ śūnyam — nemá-li hospodář syna, jeho domov není o nic lepší než poušť. Král byl nepochybně velmi nešťastný, že nemůže mít syna, a proto se také tolikrát oženil. Zvláště kṣatriyům je dovoleno přijmout více než jednu manželku, a to také tento král učinil. Přesto však zůstal bez potomků.
It appears that the King first married one wife, but she could not bear a child. Then he married a second, a third, a fourth and so on, but none of the wives could bear children. In spite of the material assets of janmaiśvarya-śruta-śrī — birth in an aristocratic family with full opulence, wealth, education and beauty — he was very much aggrieved because in spite of having so many wives, he had no son. Certainly his grief was natural. Gṛhastha life does not mean having a wife and no children. Cāṇakya Paṇḍita says, putra-hīnaṁ gṛhaṁ śūnyam: if a family man has no son, his home is no better than a desert. The King was certainly most unhappy that he could not get a son, and this is why he had married so many times. Kṣatriyas especially are allowed to marry more than one wife, and this King did so. Nonetheless, he had no issue.