Sloka 22
Text 22
Verš
Text
harau niḥśreyaseśvare
vikrīḍato ’mṛtāmbhodhau
kiṁ kṣudraiḥ khātakodakaiḥ
harau niḥśreyaseśvare
vikrīḍato ’mṛtāmbhodhau
kiṁ kṣudraiḥ khātakodakaiḥ
Synonyma
Synonyms
yasya — koho; bhaktiḥ — oddaná služba; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; harau — Pánu Harimu; niḥśreyasa-īśvare — vládci nejvyšší dokonalosti života, nejvyššího osvobození; vikrīḍataḥ — plavat nebo hrát si; amṛta-ambhodhau — v oceánu nektaru; kim — k čemu je dobré; kṣudraiḥ — s malými; khātaka-udakaiḥ — strouhami vody.
yasya — of whom; bhaktiḥ — devotional service; bhagavati — to the Supreme Personality of Godhead; harau — Lord Hari; niḥśreyasa-īśvare — the controller of the supreme perfection of life, or supreme liberation; vikrīḍataḥ — swimming or playing; amṛta-ambhodhau — in the ocean of nectar; kim — what is the use; kṣudraiḥ — with small; khātaka-udakaiḥ — ditches of water.
Překlad
Translation
Ten, kdo je upevněný v oddané službě Nejvyššímu Pánu, Harimu, Pánu té nejvyšší přízně, plave v oceánu nektaru. Co pro něho znamená voda v malých strouhách?
A person fixed in the devotional service of the Supreme Lord, Hari, the Lord of the highest auspiciousness, swims in the ocean of nectar. For him what is the use of the water in small ditches?
Význam
Purport
Vṛtrāsura se již dříve modlil (Bhāg. 6.11.25): na nāka-pṛṣṭhaṁ na ca pārameṣṭhyaṁ na sārva-bhaumaṁ na rasādhipatyaṁ. “Nestojím o požitek, který skýtá Brahmaloka, Svargaloka, či dokonce Dhruvaloka, o této Zemi a nižších planetách ani nemluvě. Chci se jen vrátit domů, zpátky k Bohu.” To je odhodlání čistého oddaného. Nikdy ho nepřitahuje žádné vznešené postavení v tomto hmotném světě. Chce se pouze stýkat s Nejvyšší Osobností Božství jako obyvatelé Vṛndāvanu — Śrīmatī Rādhārāṇī, gopī, Kṛṣṇův otec a matka (Nanda Mahārāja a Yaśodā), Kṛṣṇovi přátelé a Kṛṣṇovi služebníci. Chce být ve styku s Kṛṣṇovou atmosférou krásy Vṛndāvanu. To jsou nejvyšší cíle oddaného Kṛṣṇy. Oddaní Pána Viṣṇua se mohou ucházet o postavení na Vaikuṇṭhaloce, ale oddaný Kṛṣṇy nikdy neusiluje ani o výhody Vaikuṇṭhy; chce se vrátit na Goloku Vṛndāvanu a stýkat se s Pánem Kṛṣṇou v Jeho věčných zábavách. Jakékoliv hmotné štěstí je jako voda ve strouze, zatímco duchovní štěstí, věčně prožívané v duchovním světě, je jako oceán nektaru, ve kterém si oddaný přeje plavat.
Vṛtrāsura has formerly prayed (Bhāg. 6.11.25), na nāka-pṛṣṭhaṁ na ca pārameṣṭhyaṁ na sārva-bhaumaṁ na rasādhipatyam. “I do not want the facilities for happiness on Brahmaloka, Svargaloka or even Dhruvaloka, not to speak of this earth or the lower planets. I simply want to return home, back to Godhead.” This is the determination of a pure devotee. A pure devotee is never attracted to any exalted position within this material world. He simply wants to associate with the Supreme Personality of Godhead like the inhabitants of Vṛndāvana — Śrīmatī Rādhārāṇī, the gopīs, Kṛṣṇa’s father and mother (Nanda Mahārāja and Yaśodā), Kṛṣṇa’s friends and Kṛṣṇa’s servants. He wants to associate with Kṛṣṇa’s atmosphere of Vṛndāvana’s beauty. These are the highest ambitions of a devotee of Kṛṣṇa. Devotees of Lord Viṣṇu may aspire for a position in Vaikuṇṭhaloka, but a devotee of Kṛṣṇa never aspires even for the facilities of Vaikuṇṭha; he wants to return to Goloka Vṛndāvana and associate with Lord Kṛṣṇa in His eternal pastimes. Any material happiness is like water in a ditch, whereas the spiritual happiness eternally enjoyed in the spiritual world is like an ocean of nectar in which a devotee wants to swim.