Sloka 15

Text 15

Verš

Text

sattvaṁ rajas tama iti
prakṛter nātmano guṇāḥ
tatra sākṣiṇam ātmānaṁ
yo veda sa na badhyate

Synonyma

Synonyms

sattvam — kvalita dobra; rajaḥ — kvalita vášně; tamaḥ — kvalita nevědomosti; iti — takto; prakṛteḥ — hmotné přírody; na — ne; ātmanaḥ — duše; guṇāḥ — kvality; tatra — v takovém postavení; sākṣiṇam — pozorovatel; ātmānam — vlastní já; yaḥ — ten, kdo; veda — zná; saḥ — on; na — ne; badhyate — je poután.

sattvam — the mode of goodness; rajaḥ — the mode of passion; tamaḥ — the mode of ignorance; iti — thus; prakṛteḥ — of the material nature; na — not; ātmanaḥ — of the spirit soul; guṇāḥ — the qualities; tatra — in such a position; sākṣiṇam — an observer; ātmānam — the self; yaḥ — anyone who; veda — knows; saḥ — he; na — not; badhyate — is bound.

Překlad

Translation

Ten, kdo ví, že tři kvality — dobro, vášeň a nevědomost — nejsou kvalitami duše, ale hmotné přírody, a že čistá duše je pouze pozorovatelem akcí a reakcí těchto kvalit, je osvobozenou osobou a tyto kvality ho nepoutají.

One who knows that the three qualities — goodness, passion and ignorance — are not qualities of the soul but qualities of material nature, and who knows that the pure soul is simply an observer of the actions and reactions of these qualities, should be understood to be a liberated person. He is not bound by these qualities.

Význam

Purport

Pán vysvětluje v Bhagavad-gītě (18.54):

As the Lord explains in Bhagavad-gītā (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Ten, kdo je v takovém transcendentálním postavení, okamžitě realizuje Nejvyšší Brahman a je naplněn radostí. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží; je stejně nakloněn všem živým bytostem. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.” Když živá bytost dosáhne seberealizace, stádia brahma-bhūta, ví, že vše, k čemu během jejího života dochází, je důsledkem znečištění kvalitami hmotné přírody. Ona sama jakožto čistá duše nemá s těmito kvalitami nic společného. V hurikánu hmotného světa se vše velice rychle mění, ale pokud člověk mlčí a jen sleduje akce a reakce hurikánu, je osvobozený. Skutečnou kvalifikací osvobozené duše je, že si zůstává vědoma Kṛṣṇy a není zneklidněna akcemi a reakcemi hmotné energie. Taková osvobozená osoba se vždy raduje, nikdy nenaříká a po ničem netouží. Jelikož vše dodává Nejvyšší Pán, živá bytost, která je na Něm zcela závislá, nemá proti ničemu protestovat a nic nemá přijímat pro svůj osobní smyslový požitek; vše má naopak brát jako Pánovu milost a zůstávat za všech okolností vyrovnaná.

“One who is transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments or desires to have anything; he is equally disposed to every living entity. In that state he attains pure devotional service unto Me.” When one attains self-realization, the brahma-bhūta stage, one knows that whatever happens during his life is due to the contamination of the modes of material nature. The living being, the pure soul, has nothing to do with these modes. In the midst of the hurricane of the material world, everything changes very quickly, but if one remains silent and simply observes the actions and reactions of the hurricane, he is understood to be liberated. The real qualification of the liberated soul is that he remains Kṛṣṇa conscious, undisturbed by the actions and reactions of the material energy. Such a liberated person is always jubilant. He never laments or aspires for anything. Since everything is supplied by the Supreme Lord, the living entity, being fully dependent on Him, should not protest or accept anything in terms of his personal sense gratification; rather, he should receive everything as the mercy of the Lord and remain steady in all circumstances.