Skip to main content

Sloka 4

Text 4

Verš

Texto

jijīviṣūṇāṁ jīvānām
ātmā preṣṭha ihepsitaḥ
ka utsaheta taṁ dātuṁ
bhikṣamāṇāya viṣṇave
jijīviṣūṇāṁ jīvānām
ātmā preṣṭha ihepsitaḥ
ka utsaheta taṁ dātuṁ
bhikṣamāṇāya viṣṇave

Synonyma

Palabra por palabra

jijīviṣūṇām — jež chtějí zůstat naživu; jīvānām — všech živých bytostí; ātmā — tělo; preṣṭhaḥ — velice drahé; iha — zde; īpsitaḥ — vytoužené; kaḥ — kdo; utsaheta — může snést; tam — to tělo; dātum — dát; bhikṣamāṇāya — žebrajícímu; viṣṇave — dokonce i Pánu Viṣṇuovi.

jijīviṣūṇām — aspirando a seguir con vida; jīvānām — de todas las entidades vivientes; ātmā — el cuerpo; preṣṭhaḥ — muy querido; iha — aquí; īpsitaḥ — deseado; kaḥ — quién; utsaheta — puede soportar; tam — ese cuerpo; dātum — para entregar; bhikṣamāṇāya — pedir; viṣṇave — incluso al Señor Viṣṇu.

Překlad

Traducción

Všechny živé bytosti v tomto hmotném světě velice lpí na svém hmotném těle. Každý si ho chce udržet navěky a snaží se ho všemi prostředky ochránit; i za cenu všeho svého vlastnictví. Kdo by tedy byl ochotný dát své tělo komukoliv, byť by o ně žádal Samotný Pán Viṣṇu?

En el mundo material, todas las entidades vivientes están muy apegadas a su cuerpo material. En la lucha por conservarlo para siempre, cada una trata de protegerlo por todos los medios a su alcance, aun a costa de todos sus bienes. Por lo tanto, ¿quién estaría dispuesto a entregar su cuerpo a nadie, ni aun si el propio Señor Viṣṇu se lo pidiera?

Význam

Significado

Je řečeno: ātmānaṁ sarvato rakṣet tato dharmaṁ tato dhanam — člověk musí chránit své tělo všemi prostředky; potom může chránit své náboženské zásady a potom své vlastnictví. Taková je přirozená touha všech živých bytostí. Nikdo se nechce vzdát svého těla, dokud mu není vzato násilím. I když polobozi říkali, že žádají o Dadhīciho tělo ve svůj prospěch, jak jim nařídil Pán Viṣṇu, Dadhīci jim ho zdánlivě odmítl dát.

En las Escrituras se dice: ātmānaṁ sarvato rakṣet tato dharmaṁ tato dhanam: El cuerpo se debe proteger por todos los medios; después, se deben proteger los principios religiosos; y, en tercer lugar, las pertenencias. Ese es el deseo natural de todas las entidades vivientes. Nadie quiere abandonar el cuerpo si no es por la fuerza. Los semidioses dijeron a Dadhīci que, al pedirle el cuerpo para beneficio de ellos, seguían la orden del Señor Viṣṇu; pero Dadhīci, aun así, aparentó negarse a darles su cuerpo.