Skip to main content

Sloka 9-10

Texts 9-10

Verš

Text

sa ca prākṛtair dvipada-paśubhir unmatta-jaḍa-badhira-mūkety abhibhāṣyamāṇo yadā tad-anurūpāṇi prabhāṣate karmāṇi ca kāryamāṇaḥ parecchayā karoti viṣṭito vetanato vā yācñayā yadṛcchayā vopasāditam alpaṁ bahu mṛṣṭaṁ kadannaṁ vābhyavaharati paraṁ nendriya-prīti-nimittam. nitya-nivṛtta-nimitta-sva-siddha-viśuddhānubhavānanda-svātma-lābhādhigamaḥ sukha-duḥkhayor dvandva-nimittayor asambhāvita-dehābhimānaḥ. śītoṣṇa-vāta-varṣeṣu vṛṣa ivānāvṛtāṅgaḥ pīnaḥ saṁhananāṅgaḥ sthaṇḍila-saṁveśanānunmardanāmajjana-rajasā mahāmaṇir ivānabhivyakta-brahma-varcasaḥ kupaṭāvṛta-kaṭir upavītenoru-maṣiṇā dvijātir iti brahma-bandhur iti saṁjñayātaj-jñajanāvamato vicacāra.
sa ca prākṛtair dvipada-paśubhir unmatta-jaḍa-badhira-mūkety abhibhāṣyamāṇo yadā tad-anurūpāṇi prabhāṣate karmāṇi ca kāryamāṇaḥ parecchayā karoti viṣṭito vetanato vā yācñayā yadṛcchayā vopasāditam alpaṁ bahu mṛṣṭaṁ kadannaṁ vābhyavaharati paraṁ nendriya-prīti-nimittam. nitya-nivṛtta-nimitta-sva-siddha-viśuddhānubhavānanda-svātma-lābhādhigamaḥ sukha-duḥkhayor dvandva-nimittayor asambhāvita-dehābhimānaḥ. śītoṣṇa-vāta-varṣeṣu vṛṣa ivānāvṛtāṅgaḥ pīnaḥ saṁhananāṅgaḥ sthaṇḍila-saṁveśanānunmardanāmajjana-rajasā mahāmaṇir ivānabhivyakta-brahma-varcasaḥ kupaṭāvṛta-kaṭir upavītenoru-maṣiṇā dvijātir iti brahma-bandhur iti saṁjñayātaj-jñajanāvamato vicacāra.

Synonyma

Synonyms

saḥ ca — on také; prākṛtaiḥ — obyčejnými lidmi, kteří nemají přístup k duchovnímu poznání; dvi-pada-paśubhiḥ — kteří nejsou nic jiného než dvounohá zvířata; unmatta — šílený; jaḍa — tupý; badhira — hluchý; mūka — němý; iti — takto; abhibhāṣyamāṇaḥ — oslovovaný; yadā — když; tat- anurūpāṇi — slova, která jim byla vhodnou odpovědí; prabhāṣate — říkával; karmāṇi — činnosti; ca — také; kāryamāṇaḥ — byl nucen vykonávat; para-icchayā — na nařízení druhých; karoti — dělával; viṣṭitaḥ — násilím; vetanataḥ — nebo za nějakou mzdu; — nebo; yācñayā — žebráním; yadṛcchayā — samo o sobě; — nebo; upasāditam — co mu bylo dáno; alpam — nepatrné množství; bahu — velké množství; mṛṣṭam — velmi chutné; kat-annam — vyčpělé jídlo, bez chuti; — nebo; abhyavaharati — jídával; param — pouze; na — ne; indriya-prīti-nimittam — pro uspokojení smyslů; nitya — věčně; nivṛtta — ukončené; nimitta — plodonosné jednání; sva-siddha — vnitřně dokonalým; viśuddha — transcendentálním; anubhava-ānanda — blaženým vnímáním; sva-ātma-lābha-adhigamaḥ — kdo získal poznání o vlastním já; sukha-duḥkhayoḥ — ve štěstí a neštěstí; dvandva-nimittayoḥ — v příčinách duality; asambhāvita-deha-abhimānaḥ — neztotožňující se s tělem; śīta — v zimě; uṣṇa — v létě; vāta — ve větru; varṣeṣu — v dešti; vṛṣaḥ — býk; iva — jako; anāvṛta-aṅgaḥ — nezahalené tělo; pīnaḥ — velice silné; saṁhanana-aṅgaḥ — jehož údy byly pevné; sthaṇḍila-saṁveśana — jelikož ležel na zemi; anunmardana — bez masírování; amajjana — bez koupání; rajasā — špínou; mahā-maṇiḥ — velmi cenný drahokam; iva — jako; anabhivyakta — neprojevená; brahma-varcasaḥ — duchovní záře; ku-paṭa-āvṛta — zahalená špinavou rouškou; kaṭiḥ — jehož bedra; upavītena — s posvátnou šňůrou; uru-maṣiṇā — která byla začernalá od špíny; dvi-jātiḥ — narozený v bráhmanské rodině; iti — takto (říkali s opovržením); brahma-bandhuḥ — přítel brāhmaṇy; iti — takto; saṁjñayā — takovými jmény; a-tat-jña-jana — těmi, kdo neznali jeho skutečné postavení; avamataḥ — urážený; vicacāra — putoval.

saḥ ca — he also; prākṛtaiḥ — by common persons who have no access to spiritual knowledge; dvi-pada-paśubhiḥ — who are nothing but animals with two legs; unmatta — mad; jaḍa — dull; badhira — deaf; mūka — dumb; iti — thus; abhibhāṣyamāṇaḥ — being addressed; yadā — when; tat-anurūpāṇi — words suitable to reply to theirs; prabhāṣate — he used to speak; karmāṇi — activities; ca — also; kāryamāṇaḥ — being caused to execute; para-icchayā — by the order of others; karoti — he used to act; viṣṭitaḥ — by force; vetanataḥ — or by some wages; — either; yācñayā — by begging; yadṛcchayā — by its own accord; — or; upasāditam — gotten; alpam — a very small quantity; bahu — a large quantity; mṛṣṭam — very palatable; kat-annam — stale, tasteless foods; — or; abhyavaharati — he used to eat; param — only; na — not; indriya-prīti-nimittam — for the satisfaction of the senses; nitya — eternally; nivṛtta — stopped; nimitta — fruitive activity; sva-siddha — by self-accomplished; viśuddha — transcendental; anubhava-ānanda — blissful perception; sva-ātma-lābha-adhigamaḥ — who has achieved knowledge of the self; sukha-duḥkhayoḥ — in happiness and distress; dvandva-nimittayoḥ — in the causes of duality; asambhāvita-deha-abhimānaḥ — not identified with the body; śīta — in the winter; uṣṇa — in the summer; vāta — in the wind; varṣeṣu — in the rainfall; vṛṣaḥ — a bull; iva — like; anāvṛta-aṅgaḥ — uncovered body; pīnaḥ — very strong; saṁhanana-aṅgaḥ — whose limbs were firm; sthaṇḍila-saṁveśana — from lying down on the ground; anunmardana — without any massage; amajjana — without bathing; rajasā — by dirt; mahā-maṇiḥ — highly valuable gem; iva — like; anabhivyakta — unmanifested; brahma-varcasaḥ — spiritual splendor; ku-paṭa-āvṛta — covered by a dirty cloth; kaṭiḥ — whose loins; upavītena — with a sacred thread; uru-maṣiṇā — which was highly blackish due to dirt; dvi-jātiḥ — born in a brāhmaṇa family; iti — thus (saying out of contempt); brahma-bandhuḥ — a friend of a brāhmaṇa; iti — thus; saṁjñayā — by such names; a-tat-jña-jana — by persons not knowing his real position; avamataḥ — being disrespected; vicacāra — he wandered.

Překlad

Translation

Degradovaní lidé nejsou ve skutečnosti o nic lepší než zvířata. Jediný rozdíl spočívá v tom, že zvířata mají čtyři nohy a degradovaní lidé pouze dvě. Tato dvounohá lidská zvířata Jaḍa Bharatovi nadávala, že je šílený, tupý, hluchý a němý, a zle s ním nakládala. Jaḍa Bharata byl pro ně hluchý, slepý a tupý šílenec. Neprotestoval však, ani se je nesnažil přesvědčit, že tomu tak není. Když po něm druzí něco chtěli, jednal podle jejich přání. Přijímal a jedl jakékoliv jídlo, které získal žebráním, jako mzdu nebo které přišlo samo o sobě — ať už ho bylo málo, bylo chutné či bez chuti. Nikdy nejedl nic pro uspokojení smyslů, neboť byl již osvobozený od tělesného pojetí, které člověka nábádá k přijímání chutné či nechutné potravy. Měl dokonalé transcendentální vědomí oddané služby, a proto ho neovlivňovaly duality pocházející z tělesného pojetí. Jeho tělo bylo silné jako tělo býka a jeho údy byly velice svalnaté. Nevšímal si zimy či léta, větru a deště, a nikdy se nezahaloval. Lehal si na zem a nikdy si nepotíral tělo olejem ani se nekoupal. Špína zahalovala jeho duchovní záři a poznání stejně, jako skrývá lesk cenného drahokamu. Nosil pouze umazanou bederní roušku a začernalou posvátnou šňůru. Lidé viděli, že se narodil v rodině brāhmaṇy, a proto mu nadávali, že je “brahma-bandhu” a podobně. Takto urážený a opovrhovaný materialisty putoval z místa na místo.

Degraded men are actually no better than animals. The only difference is that animals have four legs and such men have only two. These two-legged, animalistic men used to call Jaḍa Bharata mad, dull, deaf and dumb. They mistreated him, and Jaḍa Bharata behaved for them like a madman who was deaf, blind or dull. He did not protest or try to convince them that he was not so. If others wanted him to do something, he acted according to their desires. Whatever food he could acquire by begging or by wages, and whatever came of its own accord — be it a small quantity, palatable, stale or tasteless — he would accept and eat. He never ate anything for sense gratification because he was already liberated from the bodily conception, which induces one to accept palatable or unpalatable food. He was full in the transcendental consciousness of devotional service, and therefore he was unaffected by the dualities arising from the bodily conception. Actually his body was as strong as a bull’s, and his limbs were very muscular. He didn’t care for winter or summer, wind or rain, and he never covered his body at any time. He lay on the ground, and never smeared oil on his body or took a bath. Because his body was dirty, his spiritual effulgence and knowledge were covered, just as the splendor of a valuable gem is covered by dirt. He only wore a dirty loincloth and his sacred thread, which was blackish. Understanding that he was born in a brāhmaṇa family, people would call him a brahma-bandhu and other names. Being thus insulted and neglected by materialistic people, he wandered here and there.

Význam

Purport

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra-bandhana kāhāṅ tāra. Ten, kdo netouží starat se o své tělo a udržovat ho v dobrém stavu a je za všech okolností spokojený, musí být buď šílený nebo osvobozený. Bharata Mahārāja byl ve svém životě Jaḍa Bharaty zcela osvobozený od hmotných dualit. Byl paramahaṁsa, a proto se nestaral o tělesné pohodlí.

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura has sung: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra-bandhana kāhāṅ tāra. One who has no desire to maintain the body or who is not anxious to keep the body in order and who is satisfied in any condition must be either mad or liberated. Actually Bharata Mahārāja in his birth as Jaḍa Bharata was completely liberated from material dualities. He was a paramahaṁsa and therefore did not care for bodily comfort.