Skip to main content

Sloka 7

Text 7

Verš

Texto

taṁ tv eṇa-kuṇakaṁ kṛpaṇaṁ srotasānūhyamānam abhivīkṣyāpaviddhaṁ bandhur ivānukampayā rājarṣir bharata ādāya mṛta-mātaram ity āśrama-padam anayat.
taṁ tv eṇa-kuṇakaṁ kṛpaṇaṁ srotasānūhyamānam abhivīkṣyāpaviddhaṁ bandhur ivānukampayā rājarṣir bharata ādāya mṛta-mātaram ity āśrama-padam anayat.

Synonyma

Palabra por palabra

tam — toho; tu — ale; eṇa-kuṇakam — kolouška; kṛpaṇam — bezmocného; srotasā — na vlnách; anūhyamānam — který plul; abhivīkṣya — když viděl; apaviddham — odloučeného od svých bližních; bandhuḥ iva — jako přítel; anukampayā — se soucitem; rāja-ṛṣiḥ bharataḥ — velký, svatý král Bharata; ādāya — vzal; mṛta-mātaram — který ztratil svou matku; iti — takto uvažoval; āśrama-padam — do āśramu; anayat — přinesl.

tam — a ese; tu — pero; eṇa-kuṇakam — el cervatillo; kṛpaṇam — desamparado; srotasā — por las olas; anūhyamānam — flotar; abhivīkṣya — al ver; apaviddham — apartado de sus semejantes; bandhuḥ iva — como un amigo; anukampayā — con compasión; rāja-ṛṣiḥ bharataḥ — Bharata, el gran rey santo; ādāya — tomar; mṛta-mātaram — que perdió a su madre; iti — pensando así; āśrama-padam — al āśrama; anayat — llevó.

Překlad

Traducción

Velký král Bharata seděl na břehu a viděl malého kolouška, který přišel o matku, jak ho unáší řeka. Tento pohled ho naplnil soucitem. Jako upřímný přítel vytáhl novorozeného kolouška z vln, a jelikož věděl, že je to sirotek, přinesl ho do svého āśramu.

El gran rey Bharata, sentado en la ribera del río, vio al cervatillo huérfano arrastrado por la corriente. Al verlo, sintió una gran compasión. Como un amigo sincero, rescató de las olas al pequeño ciervo, y, sabiendo que no tenía madre, lo llevó a suāśrama.

Význam

Significado

Zákony přírody fungují subtilním, nám neznámým způsobem. Mahārāja Bharata byl velký král, který byl velmi pokročilý v oddané službě. Téměř dosáhl úrovně láskyplné služby Nejvyššímu Pánu, ale dokonce i z tohoto postavení mohl poklesnout na hmotnou úroveň. Bhagavad-gītā nás proto upozorňuje:

Las leyes de la naturaleza funcionan de un modo sutil, desconocido para nosotros. Mahārāja Bharata era un gran rey, muy avanzado en el servicio devocional. Prácticamente había alcanzado el nivel del servicio amoroso por el Señor Supremo, pero incluso desde esa posición cayó al plano material. Por eso el Bhagavad-gītā nos advierte:

yaṁ hi na vyathayanty ete
puruṣaṁ puruṣarṣabha
sama-duḥkha-sukhaṁ dhīraṁ
so 'mṛtatvāya kalpate
yaṁ hi na vyathayanty ete
puruṣaṁ puruṣarṣabha
sama-duḥkha-sukhaṁ dhīraṁ
so ’mṛtatvāya kalpate

“Ó nejlepší z lidí (Arjuno), ten, koho nerozruší štěstí ani neštěstí a kdo zůstává za všech okolností klidný, je nepochybně hoden osvobození.” (Bg. 2.15)

«¡Oh, tú, el mejor de los hombres [Arjuna]!, aquel que no se altera ni ante la felicidad ni ante la aflicción y permanece estable en ambas situaciones merece sin duda la liberación» (Bg. 2.15).

Při usilování o duchovní záchranu a vysvobození z hmotného otroctví je třeba velké obezřelosti, neboť i malý nedostatek může způsobit, že znovu poklesneme do hmotné existence. Studiem činností Mahārāje Bharaty se můžeme naučit umění, jak se zcela zbavit veškeré hmotné připoutanosti. V dalších verších bude vyjeveno, že Bharata Mahārāja musel kvůli přehnanému soucitu s tímto malým jelínkem přijmout tělo jelena. Soucit bychom měli projevovat tím způsobem, že budeme pomáhat druhým k vzestupu z hmotné úrovně na duchovní; jinak se nám může kdykoliv stát, že náš duchovní pokrok bude pozastaven a poklesneme na hmotnou úroveň. Soucit Mahārāje Bharaty s kolouškem byl počátkem jeho pádu do hmotného světa.

En el cultivo de la salvación espiritual y la liberación, debemos ser muy cuidadosos; de lo contrario, una ligera desviación nos hará caer de nuevo a la existencia material. Con el estudio de las actividades de Mahārāja Bharata, podemos aprender el arte de liberarnos por completo de los apegos materiales. Como se revelará en versos posteriores, Bharata Mahārāja, por haber sido demasiado compasivo con esa cría de ciervo, tuvo que recibir un cuerpo de ciervo. La manera de ser compasivos es elevar a las personas desde el plano material al espiritual; de lo contrario, en cualquier momento podemos echar a perder nuestro avance espiritual y caer al plano material. La compasión de Mahārāja Bharata por el ciervo fue el principio de su caída al mundo material.