Sloka 27
Text 27
Verš
Text
Synonyma
Synonyms
tadānīm — tehdy; api — vskutku; pārśva-vartinam — vedle jeho smrtelného lože; ātma-jam — jeho vlastní syn; iva — jako; anuśocantam — naříkat; abhivīkṣamāṇaḥ — viděl; mṛge — na jelínka; eva — jistě; abhiniveśita-manāḥ — jeho mysl byla upřená; visṛjya — opustil; lokam — svět; imam — tento; saha — s; mṛgeṇa — jelínkem; kalevaram — jeho tělo; mṛtam — zemřel; anu — poté; na — ne; mṛta — zničené; janma-anusmṛtiḥ — vzpomínky na události před smrtí; itara-vat — jako druzí; mṛga-śarīram — tělo jelena; avāpa — dostal.
tadānīm — at that time; api — indeed; pārśva-vartinam — by the side of his deathbed; ātma-jam — his own son; iva — like; anuśocantam — lamenting; abhivīkṣamāṇaḥ — seeing; mṛge — in the deer; eva — certainly; abhiniveśita-manāḥ — his mind was absorbed; visṛjya — giving up; lokam — world; imam — this; saha — with; mṛgeṇa — the deer; kalevaram — his body; mṛtam — died; anu — thereafter; na — not; mṛta — destroyed; janma-anusmṛtiḥ — remembrance of the incident before his death; itara-vat — like others; mṛga-śarīram — the body of a deer; avāpa — got.
Překlad
Translation
Když král umíral, viděl, že jelínek sedí vedle něho jako jeho vlastní syn a naříká nad jeho smrtí. Králova mysl byla upřená na jelínkovo tělo, a proto opustil tento svět, jelínka a své hmotné tělo (tak jako ti, kdo nemají vědomí Kṛṣṇy) a získal tělo jelena. Mělo to však jednu výhodu—i když ztratil lidské tělo a získal jelení, nezapomněl na události ze svého minulého života.
At the time of death, the King saw that the deer was sitting by his side, exactly like his own son, and was lamenting his death. Actually the mind of the King was absorbed in the body of the deer, and consequently — like those bereft of Kṛṣṇa consciousness — he left the world, the deer, and his material body and acquired the body of a deer. However, there was one advantage. Although he lost his human body and received the body of a deer, he did not forget the incidents of his past life.
Význam
Purport
Bharata Mahārāja získal jelení tělo, ale ve srovnání s tím, jak druzí získávají různá těla podle stavu své mysli v okamžiku smrti, zde byl rozdíl. Druzí po smrti zapomenou na všechno, co se dělo v jejich minulých životech, ale Bharata Mahārāja nezapomněl. Bhagavad-gītā říká:
There was a difference between Bharata Mahārāja’s acquiring a deer body and others’ acquiring different bodies according to their mental condition at the time of death. After death, others forget everything that has happened in their past lives, but Bharata Mahārāja did not forget. According to Bhagavad-gītā:
tyajaty ante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ
tyajaty ante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ
“Každý dospěje právě do toho stavu bytí, na který vzpomíná, když opouští své tělo.” (Bg. 8.6)
“Whatever state of being one remembers when he quits his body, that state he will attain without fail.” (Bg. 8.6)
Živá bytost dostane po opuštění svého těla další tělo podle stavu své mysli v okamžiku smrti. Umírající člověk vždy myslí na to, v čem byl pohroužen během života. Podle tohoto zákona dostal Bharata Mahārāja tělo jelena, protože neustále myslel na svého jelínka a zapomněl na uctívání Nejvyššího Pána. Díky vrcholné úrovni své oddané služby však nezapomněl na události z minulého života. Toto zvláštní požehnání ho zachránilo před dalším úpadkem. Díky minulým činnostem v oddané službě byl odhodlaný završit svou oddanou službu i přesto, že se nacházel v těle jelena. Proto je zde řečeno: mṛtam — i když zemřel, anu — poté, na mṛta-janmānusmṛtir itaravat — nezapomněl na události ze svého minulého života, jako na ně zapomínají druzí. Jak uvádí Brahma-saṁhitā: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām (Bs. 5.54). Tím je dokázáno, že milostí Nejvyššího Pána nemůže dojít k tomu, aby byl oddaný přemožen. Kvůli svému vědomému zanedbání oddané služby může být na krátký čas potrestán, ale znovu svou oddanou službu obnoví a vrátí se domů, zpátky k Bohu.
After quitting his body, a person gets another body according to his mental condition at the time of death. At death, a person always thinks of that subject matter in which he has been engrossed during his life. According to this law, because Bharata Mahārāja was always thinking of the deer and forgetting his worship of the Supreme Lord, he acquired the body of a deer. However, due to his having been elevated to the topmost platform of devotional service, he did not forget the incidents of his past life. This special benediction saved him from further deterioration. Due to his past activities in devotional service, he became determined to finish his devotional service even in the body of a deer. It is therefore said in this verse, mṛtam, although he had died, anu, afterwards, na mṛta janmānusmṛtir itaravat, he did not forget the incidents of his past life as others forget them. As stated in Brahma-saṁhitā (5.54), karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām. It is proved herein that due to the grace of the Supreme Lord, a devotee is never vanquished. Due to his willful neglect of devotional service, a devotee may be punished for a short time, but he again revives his devotional service and returns home, back to Godhead.