Skip to main content

Sloka 7

Text 7

Verš

Texto

tasya ha vā evaṁ mukta-liṅgasya bhagavata ṛṣabhasya yoga-māyā-vāsanayā deha imāṁ jagatīm abhimānābhāsena saṅkramamāṇaḥ koṅka-veṅka-kuṭakān dakṣiṇa-karṇāṭakān deśān yadṛcchayopagataḥ kuṭakācalopavana āsya kṛtāśma-kavala unmāda iva mukta-mūrdhajo ’saṁvīta eva vicacāra.
tasya ha vā evaṁ mukta-liṅgasya bhagavata ṛṣabhasya yoga-māyā-vāsanayā deha imāṁ jagatīm abhimānābhāsena saṅkramamāṇaḥ koṅka-veṅka-kuṭakān dakṣiṇa-karṇāṭakān deśān yadṛcchayopagataḥ kuṭakācalopavana āsya kṛtāśma-kavala unmāda iva mukta-mūrdhajo ’saṁvīta eva vicacāra.

Synonyma

Palabra por palabra

tasya — Jeho (Pána Ṛṣabhadeva); ha — jak bylo; evam — takto; mukta-liṅgasya — který se neztotožňoval s hrubohmotným a jemnohmotným tělem; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; ṛṣabhasya — Pána Ṛṣabhadeva; yoga-māyā-vāsanayā — řízením yogamāyi, která napomáhala Pánovým zábavám; dehaḥ — tělo; imām — toto; jagatīm — Země; abhimāna-ābhāsena — se zdánlivou představou, že má tělo z hmotných prvků; saṅkramamāṇaḥ — cestoval; koṅka-veṅka-kuṭakān — Koṅka, Veṅka a Kuṭaka; dakṣiṇa — v jižní Indii; karṇāṭakān — v provincii Karṇāṭa; deśān — všechny země; yadṛcchayā — podle Své vůle; upagataḥ — dosáhl; kuṭakācala-upavane — les poblíž Kuṭakācaly; āsya — do úst; kṛta-aśma-kavalaḥ — naplnil ústa kameny; unmādaḥ iva — jako šílenec; mukta-mūrdhajaḥ — s rozcuchanými vlasy; asaṁvītaḥ — nahý; eva — jen; vicacāra — cestoval.

tasya — de Él (el Señor Ṛṣabhadeva); ha — como si fuese; evam — así; mukta-liṅgasya — que no se identifica con los cuerpos denso y sutil; bhagavataḥ — de la Suprema Personalidad de Dios; ṛṣabhasya — del Señor Ṛṣabhadeva; yoga-māyā-vāsanayā — por obra de yoga-māyā en aras de los pasatiempos del Señor; dehaḥ — cuerpo; imām — esta; jagatīm — Tierra; abhimāna-ābhāsena — con el concepto aparente de tener un cuerpo de elementos materiales; saṅkramamāṇaḥ — viajar; koṅka-veṅka-kuṭakān — Koṅka, Veṅka y Kuṭaka; dakṣiṇa — en el sur de la India; karṇāṭakān — en la provincia de Karṇāṭa; deśān — todos los países; yadṛcchayā — por su propia voluntad; upagataḥ — llegó; kuṭakācala-upavane — a un bosque cercano a Kuṭakācala; āsya — en la boca; kṛta-aśma-kavalaḥ — llenar la boca de piedras; unmādaḥ iva — como un loco; mukta-mūrdhajaḥ — con el cabello despeinado; asaṁvītaḥ — desnudo; eva — así; vicacāra — viajó.

Překlad

Traducción

Tělo Pána Ṛṣabhadeva ve skutečnosti nebylo hmotné, ale působením yogamāyi ho za hmotné považoval, a proto — jelikož hrál roli obyčejné lidské bytosti — se vzdal mentality, že je s ním totožný. Následujíce tento princip, začal putovat po celém světě. Na Svých cestách se dostal do provincie Karṇāṭa v Jižní Indii a procházel Koṅkou, Veṅkou a Kuṭakou. Neměl žádný předběžný plán. Takto se dostal do blízkosti Kuṭakācaly, kde vešel do lesa. Ústa si naplnil kameny a bloumal po lese, nahý a s rozcuchanými vlasy jako šílenec.

En realidad, el cuerpo del Señor Ṛṣabhadeva no era material, pero, por obra de yoga-māyā, lo consideró material. En consecuencia, y puesto que actuaba como un ser humano común, abandonó la mentalidad de identificarse con él. Siguiendo ese principio, comenzó a vagar por todo el mundo. En su viaje, llegó a la provincia de Karṇāṭa, en el sur de la India, y pasó por Koṅka, Veṅka y Kuṭaka. Viajando sin ningún plan preconcebido, entró en un bosque cercano a Kuṭakācala, y, después de llenarse la boca de piedras, comenzó a dealbular por él, desnudo y con el cabello enmarañado, como un loco.